STARKOVÁ!!!

19. Překvápko

O měsíc později

Byli dvě hodiny ráno a já jsme seděla u záchodové mísi. U záchodu jsem za poslední týden strávila víc času než v obíváku. Taky jsem pořád spala a rozbrečela se i u reklami na jídlo. Normální člověk tohle nedělá.

-------

Vstala jsme v osm hodin ráno a šla si udělat hygienu a převléct.

,,Dobré ráno"

,, Dobré ráno všem"

,,Paní vipadáš jak kdyby jsi se včera opila"řekl Sam a ušklíbl se.

,,To ti teda děkuju" odvětila jsme a úšklebek mu vrátila.

,,Ne vážně vypadáš nemocně je ti něco?" Zeptala se Wanda.

,,Ne vážně mi nic ne-" nedořekla jsme to a běžela na záchod.

,,Lucy jsi v pohodě?" přiběhli tam Nat s Wandou.

Já jen přikývla a dál zvracela

,, Lucy my si všimli, že poslední dobou ti neni dobře takže na"
Podala mi Nat těhotenský test a já jsme jen je přikývla.

,,Ale když bude pozitivní tak to nikomu neřeknete"

,,Slibujeme" řekly a kývly obě na stejno.

Já jsme zase zalezla do koupelny a udělala test. Podívala jsem se a rozbrečela.

,,Gratuluju"

,,Já taky gratuluju"

,,A-ale já nemůžu být těhotná, jak to řeknu tátovi a Pietrovi co, když mě pak nebude chtít."na konci se mi zase zlomil hlas.

,,Věř, že jo znám, Pietra jako svý boty a věř, že bude šťastnej."řekla Wanda a objala mě

,,Holky, ale teď musíme dělat jakoby se nic nestalo." Řekla Nat.

,,To bude těžký. A Jarvisi?"

,,Ano slečno?"

Prosím tě já vím, že ty víš co se tu teď stalo takže tě prosím o diskrétnost a mlčenlivost"

,,Jistě slečno"

,,Děkuju ti moc"

,,Nemáte zač slečno"

Šli jste dolů.

,, Lucy co se ti stalo?" Zeptal se táta.

,,Nic jen mám asi střevní chřipku"

,,Tak pak přijď ke mě já tě vyšetřím"řekl Bruce

,,Já myslím, že to nebude třeba"

,,Ale já myslím, že jo" odvětil táta.

,,Já myslím, že-"

,,Půjdeš tam"

,,No dobře."

Šla jsem po snídani k Brucovi.

,,Víte možná by jste měl něco vědět"

,,Lucy myslíš, že to nevím?"

,,Počkat co?"

,,Já nejsem doktor na baterky, vím,že jsi těhotná. Tak jsme jsem na toho prcka aspoň kouknout ne??"

,,Jo jasně a děkuju, že jste to nikomu neřekl."

,,To nemáš vůbec za co.Už jsi v prvním měsíci. Měla by jsi jim to říct co nejdříve."

,, No dobře a moc vás prosím nikomu to neříkejte opravdu nikomu"

,,Neboj tvoje tajemství je tvoje tajemství"

,,Děkuji"

Nemáš zač a teď běž než se začnou strachovat.

,,Tak co ti je?" Zeptal se táta

,,Nic jen jsem něco špatného snědla." Řekla jsem a odešla do pokoje. Byla jsem strašně unavená a tak jsem usnula.

O další měsíc později

,,Lucy vstávej máme misi."
Otevřela jsem oči stál tam Pietro.

,,Jo jasně"

Zvedla jsem se a oblékla si uniformu skontrolovala jestli mi není moc vidět břicho a šla.

------------

Na misi jsem spadla a někdo mě střelil do ramene.
Šla jsme do quijetu kde na mě už všichni čekali než jsem tam došla ztratil jsem vědomí. Než jsme dopadla na zem chytli mě Pietrovi ruce a odnesli do quijetu.

-----------

,,Bruce prosimtě já vím, že to víš jak je na tom Lucy a to malý"

,,Neboj jsou v pořádku."

,,Neboj Nat jsem vpohodě"

,,Lucy jsem ráda, že jsi vzhůru, ale měla by jsi to říct minimálně Pietrovi nebo tátovi. Oba se mě nebo Wandy ptali co ti je, že furt spíš nebo něco jíš. A Pietro konstatoval, že si docela ztěškla."

,,Jo já jim to řeknu. Nat můžu tě poprosit, aby jsi přivedla tátu?"

,,Jasně" odsouhlasila a odešla

,,Tati víš něco by jsi měl vědět."
Na konci se mi zlomil hlas a já se rozbrečela.

,,Lucy ať je to cokoliv tak ti to nebudu zazlývat."

,,Víš ty, ty budeš děda........"

,, Cože?!!!!?"

,,Prosím nezlob se, ale já se rozhodla si to nechat"

,,Luciano Stárková!"

,,Tati prosím nekřič"

,,Pietro to ví?"

,,Ne neví..... Tati já nevím jak mu to říct"

,,Já myslím, že bude rád"

A teď si odpočiň musíš být unavená.