14. Miluju tě

317 18 0
                                    

Když jsem se probudila holky pořád spaly, nebylo divu byly totiž dvě ráno. Nemohla jsem spát a tak jsem šla do kuchyně a napustila si vodu.

,,Lucy co tady děláš?"
Otočila jsem se a vyděla tátu.

,,Nemohla jsem spát"

,,Aha tak to jo"

Usmála jsem se a chtěla odejít, ale začala mě strašně bolet hlava chytla jsem se za spánky a bolest byla tak nesnesitelná, že se mi podlomili kolena a já křičela, brečela a nevnímala svět.

Pohled Tonyho

Když jsem s Lucy domluvil tak se otočila a odcházela, ale najednou spadla a začala křičet rozsvítil jsem a viděl jak Lucy brečí a křičí a nejspíš nevnímá svět.

,,Aaaaaaaaa!!"

,,Lucy co se děje!"

,,Co se tu děje co se stalo?" Proběhla Wanda s Nat.

,,Co se děje!"

Lucy křičela tak nahlas, že probudila zbytek Avengers.

,,Já, já nevím, mluvili jsme spolu a Lucy pak spadla a začala křičet."

,,Lucy slyšíš mě, musíš mě pustit do hlavy, Lucy musíš mě pustit slyšíš?!"

Wanda na Lucy začala mluvit, ale Lucy se neuklidňovala.

Pohled Wandy

,,Lucy musíš mě pustit" dořekla jsem a konečně se podívala do Lucyiny hlavy. Byl tam chaos, bolest a utrpení, taky radost a štěstí. Koukla jsem se proč má strach a co jí bolí. Ona se boji, že ji Pietro opustí, boji se, že na misi udělá chybu a všichni umřeme. Nejvíce se, ale bojí, že ji Tony řekne, že už není jeho dcera.

,,Hej Lucy poslouchej mě"

Neposlouchala a já ji musela dát facku.

,,Fajn teď mě poslouchej, máme tě všichni rádi opravdu. Ty neuděláš chybu a i kdyby ochráníme se navzájem jasný? Nikdo kvůli tobě neumře a nikdy opakuju nikdy si dovoluji říct, že Tony ti nikdy neřekne, že už nejsi jeho dcera."

Vše tohle jsem řekla, ale nahlas jsme řekla jen první větu. Nebyla jsem si jistá, jestli Lucy chce, aby to ostatní věděli.

,,Wando kde to jsme co, co se stalo?"

Vše jsem ji vysvětlila a ona mě objala pak se k nám všichni přidali. Lucy se chtěla zvednout, ale podlomili se jí kolena a omdlela.

-------------

Pohled Lucy

Probudila jsem se a uviděla tátu a Pietra jak každej spí na jednom křesle v mém pokoji.

,,Tati, Pietro?"

,,Lucy konečně jsi se vzbudila"
Řekl táta a šel ke mně.

,,Jak ti je?"

,,Je mi fajn hlavně, když jste tu vy dva."

,,To je dobře."
Přidal se Pietro.

,,No nic já vás tu nechám, ale přijďte zachvíli je snídaně."

,, Jasně a děkuju"

Táta odešel a ke mně přišel Pietro.

,, Pietro? Miliješ mě ještě?"

,,Lucy co je to za otázku? Jasně, že jo a nepřestanu ať se děje cokoliv."

Objala jsem ho a on vzal moji hlavu opatrně do rukou a políbil mě.

------------

Byl večer a my jsme se s Pietrem procházeli. Vrátili jsme se domů, ale tam nikdo nebyl.

,,Jeli jsme na menší misi za chvíli jsme doma. Maximálně to zabere den nebo dva.

Mám tě rád

Táta"

Šla jsem do pokoje a zachvíli přišel Pietro, políbil mě a já jeho. Ty polibky nebyly ledajaký byly krásný a plný vášně. Pietro si sundal tričko a pak sundal tričko mně. Zachvilku jsme byly bez oblečení a dál to asi znáte....prostě jsme se spolu vyspali.

-----------

Probudila jsme se a Pietro už byl vzhůru.

,, Dobré ráno princezno" řekl a hrál si s mými vlasy.

,, Dobré ráno" usmála jsme se  a políbila ho.

,,Miluju tě Maximoffe"

,,Miluju tě Stárková" políbili jsme se a odtrhly abychom nabrali kyslík.
Pak přijeli ostatní a já uvařila oběd.

STARKOVÁ!!!Kde žijí příběhy. Začni objevovat