STARKOVÁ!!!

Epilog

Byl jsem šťastný, když to řekla a asi další dva týdny na to jsme už byli svoji.

24.12. 2020

Seděli jsme u večeře a povídali si. Pak jsme chtěli jít do obýváku. Když v tom na mě zavolala Wanda z kuchyně.

,,Pietro, dělej a vem si rovnou klíčky od auta!!"

,,Cože proč?!" zeptal jsem se a viděl jak Lucy zrychleně dýchá. Vyběhl jsem svou super rychlostí schody vzal klíčky od auta přijel autem před hlavní vchod a šel pro Lucy.

,,Sakra řekne mi někdo co se tady děje?" slyšel jsem Starka jak se rozčiluje. Já jsem šel pro Lucy a to jsme museli přez obývák. Všichni na nás koukali než na ně holky zakřičeli.

,,Hej tak hněte s sebou to jste fakt tak blbý, nebo co?!"
Tony byl hned u mě a Lucy a pomáhal mi ji dostat do auta ostatní přijeli dalšíma dvěma.
Seděl jsem s Tonym v čekárně a čekal na doktora nebo sestřičku.
Ostatní už tu byly taky.

,,Sakra proč to tak trvá?" byl jsem nervózní a myslím, že ti bylo docela poznat.

,,Pietro klid zachvíli budeš táta tak toho nech" uklidňovala mě Wanda, když v tom přišel doktor.

,,Pietro Maximoff?" zeptal se a já si stoupl.

,,Pojďte za mnou"

Šel jsem za ním a pak uviděl Lucy jak brečí štěstím a v náručí svíra našeho syna. Pak se stalo něco neuvěřitelného. Přišla k nám doktorka a do ruky mi dala holčičku já jsem se podíval na Lucy udiveným výrazem. A ona se jen kousla do rtu.

,,My, my máme dvojčata?"
Ona přikývla.

Po pár hodinách kdy se Lucy vyspala, šel jsem s ostatními za ní, držela v nárůčí malou Margaritu a usmívala se. Všichni se k nim sklonili a hladili ji. Pak přijela sestřička a dala mi do rukou malého Jamese. Podal jsem ho Lucy, když si zrovna Nat chovala malou. Pak jsem si ji od ní vzal a taky ji podal Lucy. Ostatní se na nás otočili a vyjeveně na nás jen zírali, já jsem začal mluvit.

,,Představuji vám Jamese Buckyho Steva a Margaritu Wandu Nathašu Maximoffovi."

,,No ty vole" řekl Tony a sedl si.
Bylo ticho a bylo vidět jak to nikomu moc nedochází.

,,Pane bože já jsem dvojitá tetička" vyjekla najednou Wanda.

,,Jak vás napadli ty jména? Jsou úžasný" vydechl pochvíli Bucky.

,,Mě se neptej to Lucy" podíval jsem se na ni a ona jen pokrčila rameny.

,,No co křestní jsme měli vymyšlený, ale já jsem chtěla, aby se jmenovali nějak dál a nemohla se rozhodnout jaký, všichni čtyři jste pro mě udělali tolik. Chtěla jsem se vám nějak odvděčit."

,,Teda, ale chudák holka jméno Nathaša není zrovna nejhezčí" konstatovala Nat.

,,Já jsem dvojnásobný děda, tchán střelenýho dvojčete a ještě po mně nepojmenujou ani dítě" postěžoval si Tony.

,,Neboj tati třeba buďme mít další" chlácholila ho Lucy a já se na ni podíval výrazem to ,,to nemyslíš vážně,, a ona jen pokrčila rameny a to rozesmálo Clinta a Bruce a nakonec i ostatní.

O rok později

Byly jsme zase v porodnici a Lucy zase rodila tentokrát jsme věděl, že to budou zase dvojčata. Nat chovala malou TeeTee a Bucky malého Jamese, kterého si občas půjčil i Steve.

Pochvíli přišel doktor a já zase viděl jak Lucy brečí štěstím a drží malou. Pochvíli mi podali další dítě, ale kluka. Pak přišli i ostatní.

,,To si ze mě děláte prdel, vy zase máte dvojčata?!" ulevil si Tony a všichni se jen uchechtli.

Lucy začala šeptat, aby je neprobudila.

,,Takže vážení tohle je Maria Peggy a Haward Tony Maximoffovi." usmála se a zase ji stekla slza štěstí.

O pět let později

U holek se začali objevovat schopnosti a u kluků taky. James rychle běhal jako já, Hau byl hodně silný, TeeTee ovládala zemi a Maria vzduch. Všichni k nám často jezdili na návštěvu a Clint vzal taky svoje děti takže se seznámili a teď jsou nerozluční kamarádi. Já si je občas pletu, protože vypadají spíš jako čtyřčata než jako dvoje dvojčata.

A jestli nás ty naši děti a příbuzní nezabili žijeme stále a šťastně do dnes.

A je tu konec. Doufám, že se vám knížka líbila. Je to moje první knížka jak jsem už zmiňovala, a tak není třeba nějak záživná, ale já jsem na sebe pyšná, že jsem se jí odhodlala vydat.