I'll find you

2. Tadashi

Sotva ho položím na postel, tak mu hned vyzuju boty, které položím na zem a začnu hledat koupelnu, kterou po chvíli najdu. Vezmu lavor, do kterého napustím vodu a ze skříňky vezmu ručník. S tím se vrátím k Yoshimu, který mezitím usl. To nevydržím a musím se usmát. Je tak sladký, když spinká. Černé vlasy mu tak krásně rámují jeho bledý obličej, na kterém není vidět jediná nedokonalost. Opatrně položím lavor na zem a ručník namočím do vody. Trochu ho vyždímám a pak ho přiložím Yoshimu na čelo. Párkrát mu čelo otřu a pak ručníkem začnu otírat krk a ruce. Připadám si trochu divně. Jsem v bytě mého sportovního idola, jednoho z nejoblíbenějších japonských gymnastů na světě a před čtvrt hodinou ho někdo chtěl znásilnit, čemuž jsem zabránil. To je jako začátek nějakého hodně laciného vtipu. Položím ručník na okraj lavoru a podívám se na Yoshiho. Spí hrozně klidně, až působí trochu jako mrtvola. Ne jak já. Já toho moc nenaspím a když už spím, tak sebou v jednom kuse cukám, škubám, mlátim sebou o zem atd. Podle kluků z kapely je sledování mě, když spím lepší, jak většina akčních filmů. No jo je fakt hrozně velká sranda se ráno vzbudit s bolavým tělem. Povzdechnu si, když v tom mi začne vybrovat mobil. Podívám se na displej a zjistím, že mi volá moje "povedená přítelkyně". Po tichu se zvednu z postele a odejdu do kuchyně. Tam hovor příjmu.
T: Ahoj Miki. Co zase potřebuješ?
M: Ahojky Tadashi. Kdepak tě mám? Slíbil jsi mi, že přijdeš dřív, že si spolu užijeme, ale už je půl desáté a ty nikde!
T: Hele Miki. Za prvé jsem ti nic neslíbil a za druhé mám teď důležitější věci na práci, než je sex s tebou. Sorry, ale takhle to prostě je.
M: To si ze mě děláš srandu, ne? Tím mi chceš říct, že máš milenku?!
T: Já žádnou milenku nemám
M: Aha, takže je v tom kluk?! Ty jsi buzna nebo co?!
T: Jo jsem homosexuál a co?! To, že jsem gay neznamená, že nejsem člověk. Svou orientaci jsem skrýval kvůli tomu, abych nezklamal svou rodinu a tebe. Pokud s tím máš problém, tak můžeš jít. Nikdy jsem tě nenutil být se mnou. Jo, jen tak pro info. Teď se starám o nemocného kámoše, takže odpovím na tvou otázku. Ne nemrdám s někým. Nejsem žádná šlapka, narozdil od tebe.
K: Co si to dovoluješ ty buzerante?! Víš s kým se bavíš?!
T: Jo vím. S děvkou!
M: To si odskáčeš ty buzno! To ti garantuju!
Hovor ohluchne a já telefon vypnu. Je mi z ní zle. No a co, že jsem gay. To že jsem jiný neznamená, že jsem špatný nebo méně cenný. S povzdechem se vrátím k Yoshimu, který je vzhůru. Když si ho všimu, tak se trochu leknu, protože jsem nečekal, že bude vzhůru. "Promiň, vzbudil jsem tě?" zašeptám a povzdechnu si. " Ne to je v pohodě. Kdo to byl? Jsi v pohodě?" zeptá se klidně a já zákroutím hlavou. "To byla moje teď už bejvalá přítelkyně, ale neřeš to. Nechci tě zatěžovat svýma problémama. Možná bych už měl jít."
Dostanu ze sebe třesoucím se hlasem a namířím si to ke dveřím. "Tadashi počkej!" křikne na mě a tak se k němu otočím čelem. On na mě upírá ty dokonalé hnědé oči a na tváři se mu usadil záhadný výraz. " Prosím nechoď. Nechci tu být sám. A navíc vidím na tobě, že se ti něco stalo. Chceš si o tom promluvit? Mě se můžeš svěřit. Přísahám, že to nikomu neřeknu." pomalu si sedne a já zaváhám. Je mi jedno, jestli by to někomu řekl. Nechci ale aby mě odsuzoval. " Já nevím. Změníš na mě názor, až ti to řeknu." zašeptám a v dlaních začnu žmoulat rukáv své běžecké mikiny. Je mi neuvěřitelně úzko. Yoshi se na mě prosebně podívá "Slibuju ti, že na tebe nezměním názor. Jsi skvělý člověk, který mě zachránil. Jen za tu chvíli co tu jsi se mnou jsem si tě hrozně oblíbil. Vidím na tobě, že se něco stalo. Prosím zkus mi věřit alespoň tak, jak já věřím tobě." rukou poklepe na místo vedle sebe a já si povzdechnu a sednu si vedle něj na postel." Víš poslední dobou je toho na mě moc. Zkoušky s kapelou, ta hvězda, se kterou jsem se právě rozešel a do toho mi začala dělat problémy i psychika. Za poslední dobu jsem si uvědomil, že moje orientace je jiná, než u většiny jiných kluků v mém věku. Jsem prostě gay a neuvěřitelně se za to stydím. To je ta věc co mě tak trápí. " zašeptám a po tvářích mi stečou dvě slzy. Yoshi mi položí ruku na rameno a trochu mi ho stiskne." Ty se bojíš, že tě lidi odsoudí, jen kvůli tomu, že máš jinou orientaci? "zeptá se mě a já dokážu jen kývnout. Je mi hrozně trapně. Yoshi se pochvilce ke mně přesune blíž a obejme mě. To jsem teda nečekal. Objetí mu oplatím, při čemž on si položí hlavu na mé rameno a zašeptá: Neboj se. Já tě nikdy neodsoudím, protože to mám úplně stejně. Vždycky jsem si připadal jako chyba, protože se mi nikdy nelíbily holky. Postupem času jsem se smířil s tím, že jsem prostě jiný. Ale doufal jsem, že se najde někdo kdo mě pochopí a třeba mě bude mít i rád. " poté co to řekne se ode mně odtáhne a smutně se usměje." Jestli chceš, tak tu můžeš zůstat. Bydlím sám a většinou se hrozně nudím. Uvítal bych tvou společnost. "změní najednou téma, jakoby se před tím bavil jen o počasí." Vždyť mě neznáš ani dvě hodiny. To si takhle běžně zveš k sobě do bytu cizí lidi? "nadzvednu údivem obočí , načež on zareaguje vítězným úsměvem." Ale ty nejsi cizí, ale jsi můj kámoš. Sám jsi to řekl do toho telefonu. Doslova jsi řekl:Jo, jen tak pro info. Teď se starám o nemocného kámoše, takže odpovím na tvou otázku. Ne nemrdám s někým. Nejsem žádná šlapka, narozdil od tebe. Takže nejsi cizí." zasměje se a já na něj vyválím oči." Kolik jsi toho vlastně slyšel? " dostanu ze sebe šokovaně a on se zasměje." Skoro všechno. Mám hrozně lehký spánek a když jsi odešel do kuchyně, tak jsem se vzbudil. " zazubí se na mě a já si dám ruku před oči. Yoshi se na mě nechápavě podívá a já se na oplátku začnu smát." Tvoje zuby jsou až moc bílé a lesklé. Ještě jeden takovej záblesk a oslepnu. "zasměju se a dám ruce dolů. Yoshi se na mě dívá pohledem alá' Děláš si ze mě prdel?' což ve spojení s těmi jeho kukadly a těmi rozkošnými tvářičkami dělá ultraroztomilou kombinaci." Jsi k sežrání, když se takhle tváříš. " cvrnknu ho do nosu a on ode mně odvrátí tvář, ale i tak vidím, že se krásně červená. Po chvíli se na mě podívá a usměje se. " Máš hlad? Můžeme třeba objednat pizzu. " zeptá se mě, ale já zakroutim hlavou. " Jestli ty něco chceš, tak si klidně něco objednej, ale já nic nechci." řeknu a zvednu se z postele. Vezmu lavor s vodou a odnesl ho do koupelny, kde vodu vyliju. Lavor vrátím na původní místo ručník pověsím aby uschl a vrátím se k Yoshimu. " Tadashi mohl by jsi pro mě něco udělat? "zeptá se se štěněcím pohledem a já při pohledu na to rozkošné stvoření roztaju a usměju." A co by to mělo být? "zeptám se a jeho tváře dostanou nachovou barvu." Mohl bys mi zazpívat? " řekne nesměle. Usklíbnu se a sednu si na postel těsně vedle něj." A co bych ti měl zazpívat? Víš o tom, že já jsem bubeník? "zasměju se a on se na mě na oko naštvaně podívá." Představ si, že to vím. A nemysli jsi, že nevím o tvém sólovém albu. Chtěl bych, aby jsi mi zazpíval Guardian Angel in the Dark. Prosím " zamrká na mě. Při tom pohledu se musím zasmát. " No tak dobře." Yoshi se usměje a znovu se lehne. Já ho přikryju, usměju se na něj a začnu po tichu zpívat. Po chvíli ucítím jak mě chytí za ruku, což mě donutí trochu zčervenat. Najednou uslyším tiché a pomalé dýchání. Yoshi usl. Nad tím se musím pousmát a začnu ho hladit palcem po hřbetu ruky, za kterou ho stále držím. Už teď je mi jasné, že tímhle to určitě neskončí.

Zdravím všechny čtenáře. Druhá kapitola je tu. Doufám, že se bude líbit. Ps: omlouvám se za případné chyby