Dneska je sobota a uběhli 4 dny od toho co mě začalo fakt strašně bolet břicho. Dneska Riley odjíždí za kamarádkou někam na konec Karolíny, takže tady budu do pondělí sama. Rozhodla jsem se, že když dneska Riley odjíždí, zajdu si k doktorce, nechci aby to Riley věděla, jinak by hned dělala drama že mám nějaký zánět třeba, nebo něco.
,, Dobře tak já přijedu v pondělí kolem 11 dopoledne ju?"
,,Jasněě! Užijte si to! Papa!" Zakřičím ještě z okna kuchyně na Riley, která už sedí v auta. Poté Riley nastartovala a odjela. Hned po tom, co odjela, jsem se koukla na internet, do kolika má dnes moje doktorka otevřeno. Měla jen do 1. Tím pádem jsem si musela pospíšit. Hned jsem se šla připravit a po chvíli jsem vyrazila. Musela jsem pěšky, protože Riley si vzala auto. Je to docela kousek, tak 1km a půl. Byla jsem tam tak za 35 minut. Zazvonila jsem a po chvilce mi otevřela moje příjemná doktorka.
,, Dobrý den, chtěla jsem vám předem zavolat, ale nemám vaše číslo" Řekla jsem.
,, Úplně v pořádku, pojďte dál, stejně tu nikdo teď není" Odpověděla mi hezky a uhla ze dveří. Šli jsme do ordinace, kde jsem si sedla na židli a poslouchala otázky doktorky.
,, Nesnesla jste třeba něco zkaženého? Nebo něco, na co máte alergii?" ,,Já myslím že ne, alergii mám jen na pyl..nemám na žádné jídlo" ,,Hmm... víte co? Pošlu vás do nemocnice, tady toho nic víc nezjistíme, mohla by jste zítra, zase na tuhle hodinu?" Zeptala se.
,,Jasně, jasně to bych mohla" ,, Dobře, takže zítra v půl 12 budete v nemocnici, podrobnosti máte tady" Řekla a podala mi papírek, na kterém bylo třeba k jaké doktorce mám jít atd. ,, Děkuju moc, nashledanou" Řeknu a poté odejdu.
Docela se začínám bát, co by to mohlo být, co když tam mám nějaký nádor nebo opravdu nějaký zánět? Dělala jsem si s tím docela hlavu, bála jsem se, co to bude, když musím dokonce i do nemocnice.
Když jsem přišla domů, šla jsem si udělat něco k jídlu. Celý den byl takový o ničem, dokud jsem si nevzpoměla na Paytona. Ztýskalo se mi....a jak...
Další den -/neděle/
Jsem na cestě do nemocnice. Třesu se jak píča, mám fakt strach.
,, Dobrý den" Pozdravím u recepce. ,, Dobrý den" Pozdraví mě starší paní za pultem. Já na ten "pult" položím papírek, který mi dala doktorka. Ona si něco zapíše a pak mi řekne: ,,Pojedete výtahem do 3. patra a dveře číslo 42, tam je doktorka která vás prohlédne" ,, Dobře, děkuju moc" Poděkuju, vezmu si zpátky lísteček a jdu k výtahu. Výtahem vyjedu do 3. patra a snažím se najít dveře číslo 42. Chvilku na to je najdu a lehounce zaklepu. Po asi 10 sekundách mi otevře doktorka. ,, Pojďte dáll, už o vás vím, sedněte si prosím támhle na lehátko" Řekla a já jen kývla. Dala jsem ji papírek na stůl a sedla si na lehátko. Začala mi nějak promačkávat a masírovat břicho. ,, Řekněte, když to bude bolet" Zas jsem jen kývla. Jezdila mi všude po břiše, dokud nezmáčkla trošku víc uprostřed. Trošku jsem sykla. ,,Bolelo?" ,,Docela ano"
,, Dobře, lehnete si prosím?" Já kývla a lehla si. Doktorka mi odhrnula tričko a začala mi přes břicho projíždět něčím, bylo to podobné fonendoskopu (věc, kterou doktoři poslouchají tep srdce). Říkala jsem si proč to dělá, kdybych měla nějaký zánět, proč by to poslouchala? Doktorka po chvíli zvedla hlavu a usmála se na mě. ,,Jste těhotná" Okamžitě jsem se vyšvihla z lehátka.
,,COŽE!?!" ,,Gratulujiii!" ,, Panebože... děkuju moc, nashledanou" Řeknu, vezmu si kabelku a okamžitě zmizím.
Co teď budu dělat? S nikým jiným než s Paytonem jsem sex neměla...tak teď...se to totálně dosralo..
---------------
HoDnĚ pOd TlAkEm 👁️👁️👁️👁️👁️
