Excuse me, I love you [Tododeku] ✔

♡Kapitola 4.♡

Midoriya POV:

Vzbudil jsem se na Todorokiho hrudi.
V tu chvíli jsem nemohl dýchat, nevěděl jsem co mám dělat.

Byl tak roztomilý když spal...
Nad čím to furt přemýšlím?!

Todoroki se taky začal probouzet a já začal ještě víc panikařit.

ST: „Dobré ráno ospalče."

Řekl mezitím ÚPLNĚ v klidu když já panikařil. Musel jsem byt červený jak rajče.

Todoroki se začal smát.

IM: „Č-čemu se směješ?"
ST: „Tomu jak se červenáš."
IM: „Promiň."
ST: „Za co se omlouváš?"
IM: „N-no... za to, ž-že... jsem ti usnul na h-hrudi."

Todoroki se znovu začal smát.

ST: „Za to se nemusíš omlouvat."

Řekl a při tom se i usmál.

Todoroki POV:

Zamsmál jsem se nad tím, co řekl Midoriya.

Najednou jsem ucítil něčí ruce na mých zádech.

Midoriya me objal.
Po chvíli se odsunul.

IM: „P-promiň, nemohl jsem si pomoct a-"

Nestačil to doříct a já ho objal zpět.

Byl zaskočený ale po chvilce mě objal zpět.

Chvilku jsme tam jen seděli a objímali se.

ST: „Midoriyo?"
IM: „Ano?"
ST: „Chceš jít teda ven?"
IM: „Rád!"

Oba jsme se zasmáli a vyšli ven.

IM: „Kam chceš jít?"
ST: „Uvidíš."

Po 15 minutách jsme došli do parku sakur [A.T.: sakury jsou takové ty japonské růžové stromy jestli se chápeme 😂.]

Midoriya POV:

Po asi 15 minutách jsme došli do parku sakur.
Došel mi dech, bylo to krásné a Todoroki si toho očividně všiml.

ST: „Líbí se ti to tu?"
IM: „Líbí je slabé slovo."

Jen se pousmál a vzal mě za ruku.
Odtáhl mě k lavičce abych si sedl.

Díval jsem se furt kolem sebe, bylo to nádherné.
Po chvilce jsem ucítil ruku kolem svého ramena a já stuhl.

Podíval jsem se na Todorokiho který me držel na rameno.

ST: „Taky se mi to tu líbí, je to krásné místo."
IM: „Je."
IM: „A nejkrásnější na tom je, že jsem s tebou."

Todoroki se na mě podíval.

IM: „Já to řekl nahlas?"
ST: „Ano."
IM: „O-omlouvám s-se."

Dal jsem si obličej do dlaní, protože jsem se cítil trapně a cítil jsem, jak mi rudl obličej.

Jak si todoroki všiml, že se červenám tak mě objal.

Až mi začalo docházet co se děje, tak jsem ho objal zpět.

Po chvilce jsme šli zpět domů.

Večer jsem v posteli přemýšlel nad Todorokim.
Proč furt o něm přemýšlím?
A proč mi každý jeho pohyb přijde roztomilý a krásný?

Furt jsem to nechápal.

Najednou mi přišlo upozornění.

Byli jste přidání do skupiny 1-A

Huh?
Rozklikl jsem to a podíval se na skupinu.
Konkrétně třídní skupinu.

IM: Kde jste vzali moje číslo?
KB: CO TU KURVA DĚLÁM!!!
DK: Pořádam párty abychom se vice poznali, přijdete?
EK: Rozhodně!
KJ: Bez DJ to nebude ono takže jasně
OU: taky přijdu
EK: Bakugo, jdeš taky?
KB: Tch, klidně.
HS: Beztak že přijde jen kvůli Kirishimovi
MA: Tak to je jasné ͡° ͜ʖ ͡°
DK: Midoriyo, přijdeš?
IM: No já nevím
OU: Prosím Deku!
DK: jo, pojď!
IM: Tak jo...
IM: A co ty Todoroki, přijdeš?
ST: Co tu dělám?
MA: Midoriya zrovna řekl, že jde a hned se ptá Todorokiho, jestli jde taky
DK: (͡° ͜ʖ ͡°)
ST: Asi přijdu.

*všichni souhlasili, že přijdou takže to tu nebudu rozepisovat xd*

Neměl jsem z toho dobrý pocit...

Tady to zase stopnu 😂🤍.
Jak si myslíte, že dopadne ta párty?
Co to Denki zase vymyslel.
No nic 😂

U další kapitoly pa! (づ￣ ³￣)づ