Excuse me, I love you [Tododeku] ✔

♡Kapitola 16.♡

Ale moje myšlenky něco zastavilo.

Spíš někdo.

Něčí... Ruka?
--------------------------------------------------------------

Todoroki POV

(A/N jdeme to protáhnout ͡° ͜ʖ ͡° )

(A/N tato kapitola je věnována Ravunka111cz <3 )

Hráli jsme flašku. Celkem nuda, nic se nedělo.

Až po chvíli byla řada na Bakuga, který měl políbit Midoriyu.

Viděl jsem jak byl Midoriya nervózní, šlo to z něj doslova cítit.

Bakugo se nahl k Midoriyovi.

Myslel jsem si, že z toho bude Bakugo znechucen a bude to krátký polibek.

To jsem se mýlil.

Začal ho líbat a i ten polibek prohloubil.

Seděl jsem hned vedle Midoriyy, cítil jsem sd blbě.

Chtěl jsem odejít, ale to se přestali líbat a pak Midoriya říkal, že už jde.

Utekl ze společenky.

Bakugo se na me díval tím jeho výrazem, že:
'Žárlíš ty půlenej bastarde?'

Nebo něco takového.

Vstal jsem a běžel za Midoriyou, abych ho dohnal.

Viděl jsem ho před sebou.

Šel, měl ruce v kapsách a mezitím se utápí v myšlenkách.

Vypadalo to i, že... plakal?

Pomalu jsem k němu došel a vytáhl mu ruku z kapsy, kterou jsem mu následně stisknul.

Midoriya se lekl. Cukl sebou a rychle se otočil.

Jak mě viděl tak mel slzy v očích.

Nevěděl jsem co dělat, nebo říkat, tak jsem ho prostě obejmul.

Midoriya chvilku uvažoval, ale pak mě obejmul zpět.

Midoriya POV

Někdo me chytil za ruku.

Lekl jsem se a rychle se otočil.

Todoroki?

Byl jsem zaskočený.

Setřel mi slzy z očí a obejmul mě.

Co mám dělat? Mám ho obejmout zpět? Proč to vůbec dělá? Mám mu říct co k němu cítím? Mám ho odstrčit?

Zase ty myšlenky...

Tak jsem ho prostě obejmul.

Pár minut jsme tam jen tak stáli v objetí.

Bylo to příjemné ticho a příjemné objetí.

Po chvíli ale se to ticho přerušilo.

ST: „Nechceš jít prozatím si chatky? Než půjdeme na oběd...?"
IM: „Klidně."

Řekl jsem a usmál se.

Todoroki se usmál zpět!?

No já se snad roztopím z toho jeho úsměvu. Je tak krásný.
Pak se musím zeptat na něco holek.

Šli jsme do chatky v tichosti, ale bylo to zase takové to příjemné ticho.

Došli jsme do chatky, sundali si boty, mikiny, ... Však už to znáte.