Excuse me, I love you [Tododeku] ✔

♡Kapitola 7.♡

Midoriya POV:

Dořekl Todoroki a všichni se začali smát.

Tak to pokračovalo pár dobrých kol, dokud...
--------------------------------------------------------------

Flaška skončila na mě.

EK: „Takže, konečně Deku."

Jen jsem na sucho polkl.

EK: „Pravda nebo úkol?"
IM: „Pravda."
EK: „Jakou máš orientaci?"
IM: „No já..."
DK: „Posloucháme."

Řekl Denki se smíchem

IM: „Asi gay nebo bi... Ale sám si ještě nejsem jistý..."
EK; „Aha."

Po chvilce už nás to přestalo bavit.

OU: „Jsem unavená. Nechcete to už ukončit a jít domů?"

Zeptala se Uraraka.

Všichni souhlasili a byli jsme na cestě domů.

Šel jsem s Todorokim, protože máme stejnou cestu (A/N už to tu bylo řečeno, ale nevadí :') )

Bylo mezi námi takové to trapné ticho.
Todoroki ho po chvilce přerušil.

ST: „Midoriyo?"
IM: „Ano?"
ST: „Uraraka mi říkala, že příští týden jedeme na lyžák."
IM: „Počkat co?!"

(A/N aby jste pochopili:
Na začátku se to odehrávalo v říjnu a teď, tenhle večer, je 24.11. Jenom tak abych vás nezamotala 😂)

ST: „Byl jsi už někdy lyžovat?"
IM: „No... Ne."
ST: „Naučím tě to."
IM: „Ale Todoroki, budou tam trenéři, takže nemusíš po-."

Todoroki mi skočil to řeči.

ST: „Nemusím, ale chci."
IM: „A proč?"
ST: „Myslíš si, že za tu dobu sis zlomil malo kostí?"

Oba dva jsme se zasmáli.

Má tak krásný úsměv... Teda co?

Došli jsme k mému paneláku.
(A/N nevím jak to mám nazývat prostě panelák chápeme se 😂)

S Todorokim jsem se rozloučil a šel ke dveřím od bytu.

Otevřel jsem je a mamka za mnou hned přiletěla.

I: „Ahoj zlato! To jsi byl tak dlouho venku s Kamarády?"
IM: „Ahoj mami. Ano byl, ale pak jsme šli ještě domu jednoho spolužáka a hráli hry."

Mamka mě jen objala a ukázala na večeři nachystanou na stole.

Poděkoval jsem a s chutí jsem se pustil do jídla.

Dojedl jsem, šel udělat hygienu a lehl si do postele.

Vzal jsem si mobil do ruky a podíval se jestli mi někdo nepsal.

Psal, na třídní skupině.

TI: Zítra máme být před školou v 7:30
IM: A proč?
TI: Učitel pan Aizawa nám chce něco oznámit. Něco ohledně internátu.
EK: My budeme na intru?
TI: To nám oznámí zítra učitel.
IM: Díky, Iido.
TI: V pohodě, hlavně přijde v čas!
DK: Prosím tě, viděl jsi NÁS někdy přijít pozdě?
EK: Byt tebou mlčím ╮(─▽─)╭

Se smíchem jsem vypl WhatsApp a nastavil si budík.

Položil jsem mobil na noční stolek a zachumlal se do peřiny.

Rychle jsem usl.

Ráno me vzbudil otravný zvuk budíku.

„Ještě nee."