Excuse me, I love you [Tododeku] ✔

♡Kapitola 21.♡

Po nějaké chvíli jsem usl v nádherné vůni od Midoriyy. Spalo se mi krásně, dokud...
--------------------------------------------------------------

Midoriya POV:

Spinkalo se mi krásně, dokud jsem neuslyšel zvuk budíku.
Někdy mám chuť zastavit čas, ale bohužel, nemám na to quirk.

Tak jsem jen po mobilu chňapl a tím vypl budík. Se mnou se taky vzbudil Todoroki.
Po ránu byl tak roztomilý...

IM: „Dobré ranko."

Řekl jsem s úsměvem a rozcuchal mu vlasy.

ST: „Dobré."

Řekl a taky se pousmál.

IM: „Dneska už musíme jít podle programu, co?"
ST: „Mhm~"

Zabručel (A/N zamhmhňel xd) a přitáhl si mě blíž. Jen jsem ho pohladil po hlavě a řekl:

IM: „Zlato, musíme se jít připravit."
ST: „Řekni to znovu~"
IM: „Copak? Zlato?"
ST: „Mmm~"

Zabručel spokojeně a ještě více se na mě natiskl. Pokud to vůbec ještě víc šlo.

Po asi 5 minutách jsem do něj začal dlubat a různě s ním třást.

IM: „Vstávej Todoroki! Musíme se jít připravit."
ST: „Ale mě se nechceee~"
IM: „Příjdeme pozdě."
ST: „Taky nemusíme vůbec."

Jen jsem si povzeychl, ale v tu chvíli mě něco napadlo. Záhadným způsobem jsem se dostal ven z Todorokiho sevření a začal ho tahat za nohu. Na to, že je tak vysoký, tak je -i když to tak nevypadá- lehký.

Nakonec jsem ho tahal tak dlouho, dokud to nevzal, protože byl už skoro na zemi.

ST: „Dobře, vzdávám se mami."

Řekl a zasmál se. Nechápu, proč se nesměje víc, vždycky při tom vypadá tak krásně. Vlastně kdy není krásný.

Nakonec vstal a pořádně mě obejmul a dal mi pusu do vlasů. Obejmutí jsem mu samozřejmě vrátil.

IM: „Jdeme se připravit?"
ST: „Tak jo, jdem."

A s těmito slovy jsme se šli převléct a vydali se na snídani. Cestou jsme potkali Kacchana a Kirishimu a jelikož byl Kacchan s Kirishimou, tak býk v klidu. Je úžasné, jak se někdo kvůli někoho dokáže takhle změnit.

IM: „Dobré rán-"

Ani jsem to nestihl doříct, jelikož i Kirishima v tu dobu pozdravil naráz se mnou. Jen jsme se tomu zasmáli a Kacchan se na nás ani nepodíval.

Došli jsme na snídani, kde jsme se najedli a pak po chvíli převzal slovo Aizawa.

SA: „Dneska, jako první den tady, budete do oběda lyžovat de svým trenérem a nebo sami. Po obědě budete mít ještě chvilku čas a pak se v popoledne vydáme do lesa, kde budete do večera. Sraz je tady v 15:45 nejpozději! Na nikoho čekat nebudeme. Vrátíme se asi v 19:15 ale můžeme i později. Vemte si s sebou věci které potřebujete do lesa. Nejste děcka, takže můžete vědět, co potřebujete a co ne."

Samozřejmě, nebyl by to Kaminari, kdyby nedodal nějakou svoji perličku.

DK: „A-ale A-aizawa-sensei."

Řekl a začal "brečet".

SA: „Co zase chceš Kaminari."
DK: „P-prosím-"

Sero mu skočil do řeči.

HS: „Aizawa-sensei, já si myslím, že Denki není ještě tak mentálně vyspělý, aby se mohl sbalit sám."
EK: „Však ty už ho sám balíš, tak mu pomoc se i nabalit."

Dořekl Kirishima a celá třída vybuchla smíchy, mezitím co Sero zčervenal.

SA: „Ty vaše srandičky si nechte na později."

Někteří se ještě pořád smáli a plácali si s Kirishimou. Sero tam pořád jenom zaraženě stál.

Ahuuuj jooo další kapitola jak to tak vypadá bude o dost delší, protože to nechci prodlužovat na tunu kapitol-

Jo tak u další kapitoly paa (づ￣ ³￣)づ