1. kapitola - Ellie

3.4K 64 2
                                    

Hleděla jsem na svůj zabalený kufr a snažila se ve svých pocitech vyznat. Čekala mě úplně nová výzva. Nový život, svoboda a všechno daleko od rodiny.

Někde v koutku duše jsem cítila, že mi budou chybět, ale nikdo mě nebude kontrolovat a jediný, kdo bude po mém boku bude Sinclair a kamarádi ze střední.

Začínala mi nová etapa. Odjížděla jsem právě na vysokou a vlastně se do Oxfordu na kolej docela těšila. Při pohledu na vtipkující partu, která házela nadšeně kufry do aut, jsem cítila mravenčení.

Už podle vyprávění ostatních mi bylo jasné, že tohle studium bude divoké. Jen málokdo by pochopil, jaký vztah jsme mezi sebou v partě měli. Nebyli jsme vlastně ani tak kamarádi nebo jak sourozenci. Byl to spíš takový polyamorní vztah mezi námi pěti.

Se Sinclairem jsme spolu měli už od střední k sobě blízko, ale na druhou stranu ho občas zajímali i kluci a jiné holky. Zpočátku jsem v sobě držela zklamání, smutek a žárlivost, ale postupně jsem náš otevřený vztah trochu pochopila a zvykla si.

Všechno se změnilo a já se tímhle vztahem v pěti změnila nejvíc. Už jsem nebyla zdaleka to veselé děvče, co si představovalo randění jako ve filmech. Prostě si jen zajít do kina, do restaurace a zalézt v pátek večer do postele, ze které bychom vylezli v neděli večer.

Bylo to úplně jinak. Uzavřela jsem se do sebe a nikomu neříkala o svých pocitech nebo myšlenkách. Nikoho z nás pěti to ani nezajímalo.

Připadala jsem si spíš jako v nějakém béčkovém filmu, ve kterém šlo hlavně o sex. Takhle to mezi námi totiž fungovalo. Bylo to ujeté a zvrácené. V hloubi duše jsem chtěla, aby se na tyhle divoké orgie Sinclair vykašlal a mohli bychom žít spolu jako normální pár.

Sinclaira jsem zbožňovala. Byl sexy, chytrý, vtipný a měl dokonalé tělo. Nechtěla jsem jiného a dokonce jsem odmítala spát i s jeho ,,kamarádem" Aaronem. Stačilo mi, když se to občas zvrtlo i s některou z holek z naší ujeté partičky.

Sinclair byl původem Ir. Měl světlé vlasy, modrozelené oči a jeho rodiče podnikali v potravinovém průmyslu, takže měli dost peněz.

Aaron byl jednodušší, arogantní alkoholik, kterého nezajímalo v podstatě nic kromě koksu, alkoholu a sexu.

Holky z něho měly vítr, protože to prý v posteli uměl ve všech směrech, ale já bych se nedokázala vyspat s klukem, co se mi nelíbil a navíc přímo před Sinclairem. Neustále jsem měla strach, aby mě kvůli tomu nezavrhl a neopustil.

Pak byla v partě Vivien. Ta byla dost dominantní a byla se Sinclairem takovou hlavou party. Když se mělo něco dělat, vymýšleli to oni dva. Byla nádherná a žárlila jsem na ní, když si to s ní Sinclair rozdával. Byla vysoká, dost štíhlá a měla dlouhé černé vlasy. Tvrzení o tom, že byla dominantní ve všech směrech snad ani nemusím rozebírat.

Posledním článkem party byla Carol, které jsme říkali Lola. Ta věděla, co chce a šla si tvrdě za tím. Nic neřešila kromě nedostatku spánku, sexu, líčidel a koksu.

Vlastně jsem si pořádně nerozuměla s nikým. Byla jsem asi jako nepřečtená kniha v knihovně. Nikdo se mě na nic neptal a na nic jsem se neptala jich. Připadala jsem si s nimi jako někdo. Jako bychom byli VIP a ostatní nuly.

Byl to úžasný pocit. Celou střední jsem díky téhle partě měla obrovskou výhodu. Učitelé mě brali jako sobě rovnou. Jejich rodiče přeci všechno platili a patřili do vyšších společenských vrstev.

Moji rodiče měli řetězec benzínových pump a špatně jsme se se sourozenci neměli.

Sinclaira v prváku vlastně ani nezajímalo, kolik mají rodiče na účtu jako spíš to, co mám v kalhotkách. Věřila jsem sice zpočátku tomu, že do mě byl zamilovaný, ale tenhle pocit mě přešel rok před maturitou, když jsme se zúčastnili divokého večírku.

Všichni se zkoksovali, kromě mě. Vždycky jsem po tom zvracela a tak jsem jen předstírala, že jsem si to vzala. Přímo přede mnou se začal líbat s Viv a moje srdce se rozbušilo.

Připadala jsem si jako přilepená k sedačce. Zírala jsem na svého kluka, jak přímo před mýma očima sahal do kalhotek jiné. Sinclair se na mě usmíval a chtěl, abych se přidala. Byla jsem tehdy hloupá. Měla jsem utéct, ale chtěla jsem být se Sinclairem tak moc, že jsem nahodila falešný úsměv a šla do toho.

A dneska sedím v autě a míříme do Oxfordu s nadějí, že se všechno buď zlepší nebo zhorší. Posadila jsem se na místo spolujezdce a otočila hlavu ke druhému autu, ze kterého se na mě usmíval Aaron za volantem a polonahé holky na zadních sedačkách, co se právě nedočkavě osahávaly.

Jen jsem polkla na prázdno a cítila, jak se mi roztřásly ruce. Sinclair mi samozřejmě v půlce dálnice strčil ruku mezi nohy, takže jsem pocítila úlevu, že ještě dokážeme fungovat i jen jako pár.

Jenže bych napočítala na prstech jedné ruky, kolikrát jsme si vyšli jen my dva a zažili něco romantického. Nikdo z party totiž nebyl na romantiku.

Toužila jsem po tom, aby mi Sinclair někde na rozkvetlé louce řekl, jak mě miluje, ale od něho jsem se možná tak dočkala pochvaly, že luxusně kouřím nebo, jak mě chce vojet.

Dorazili jsme na kolej a Aaron se culil. Bylo mi jasné, že si dali během cesty všichni čáru a rovnou si udělali jeden druhému dobře.

Začínalo mi to lézt na nervy, abych byla upřímná. Nemohla jsem jít do sprch sama, aniž bych za sebou neměla jednu z holek a nechtěla, abychom si navzájem umyly záda nebo mezi nohama.

Bylo sice příjemné, že když někdo z nás dostal chuť na něco intimnějšího, kdokoliv z party se vždycky našel, ale občas jsem si říkala, jaké by to bylo být normální a žít ve vztahu jako ostatní.

,,Tak jak se vám na Oxfordu líbí?" rozpažil pyšně zástupce ředitele a ukazoval nám interiér budovy.

,,Jen škoda, že jsou tu zvlášť dívčí a klučičí koleje." ušklíbla se Lola a nadzvedla koketně na zástupce obočí, přičemž jí zpražil Aaronův pohled.

To bylo totiž jedno z pravidel naší party. Žádný sex s nikým kromě nás.

,,Nemysli si, že jsem si nevšiml, jak mu civíš na zadek." dodal tiše Aaron, což Sinclaira pobavilo.

,,Mohl by být můj fotr a navíc má na mě moc velký pupek." zakroutila se Lola.

Za vším viděli jen sex. Všechno byly dvojsmysly a všichni byli jen jako chodící sexuální oběti. Možná už jsme byli na hranici zdravého rozumu a úchylek.

PartaKde žijí příběhy. Začni objevovat