23. kapitola

1.3K 54 0
                                    

Jasně, že jsem měla obavy, aby se na něho nevrhla. Stačily mi ty její kecy na pokoji. Že už je fakt nadržená a chce přefiknout právě Sama. Bušilo mi srdce vzteky.

Sinclairovy kecy mě neštvaly víc než Loliny. Připadala jsem si jako bychom oba byli manželé s někým jiným a táhli to spolu tajně.

Po chvilce přišla Lola a bylo po klidu. Nedokázala jsem se ani soustředit na přednášku. Opřela jsem se do opěradla a pošilhávala po Samovi. Už jen to jak seděl s mírně roztaženýma nohama a jak se opíral lokty o lavici. Prostě jsem se ho chtěla dotýkat, jenže z druhé strany seděla Lola. Bylo to šílené nutkání.

Popadla jsem telefon a nadatlovala mu SMS. Byla jsem zvědavá i na jeho reakci.

,,Ještě jsem to nikdy nikomu neřekla, ale šíleně mě rajcuješ. Chci tě! Hned!"

Sam se pousmál a podíval na mě. Přisunula jsem se blíž k lavici a snažila se ho pod stolem nenápadně hladit nohou.

,,Po přednášce u sklepa? Nemůžu se tě dočkat." odepsal.

Možná jsem byla jako nějaká nadržená husa, ale já jsem ho spíš chtěla hlavně líbat. Chtěla jsem, aby se mě dotýkal a hladil.

Ke konci hodiny, kdy se Lola zabavila telefonem, jsem mu dala nenápadně dlaň na stehno. Usmál se a pohladil mě dvěma prsty po zápěstí.

Konečně skončila přednáška a my se nenápadně přemístili k profesorovi, který chtěl vědět, kdy mu odevzdáme seminárku. Ten pokec s profesorem jsme proto o chlup protáhli, než se celá učebna vyprázdnila. Dokonce ani na chodbě nikdo už nestál a všichni mířili do menzy.

Šla jsem po schodech až ke sklepu, kde byly železné mříže a uzamčené klece s věcmi. Mříže byly vždycky otevřené a klece mě nezajímaly. Opřela jsem se jen o nějaký menší stůl s krabicemi a čekala na příchod Sama, který se s úsměvem hrnul ke mně.

,,Kde mám tu svojí nedočkavou kočičku?" popadl mě za boky a přitáhl k sobě blíž pro polibek.

,,Same, já to do víkendu nevydržím."

,,Tak co do bytu?"

,,Snad tam nikdo nebude."

,,Máme spolu přeci psát seminárku a když dáme klíč do zámku, nikdo se tam bez nás nedostane." napadlo ho.

,,Dobře. Podíváme se na tu seminárku a pak se trochu pomazlíme?" přisála jsem se mu znovu na rty a nemohla se od něho odlepit.

,,A už jsi to někdy dělala ve škole?" zakousl se mi do ucha.

,,Počkám v bytě. Nechci pokoušet, že nás tu uslyší školník."

Ještě chvíli jsme se líbali než jsme se pustili. Kluci šli na tenis a hned mě Sinclair lákal do vířivky, ale já ho ignorovala. Načež se na něho nalepila Viv. Popošla jsem k Aaronovi a hodlala ho o něco poprosit.

,,Pokud by šel někdo do bytu, zavolal bys mi nebo napsal?" Aaron se ohlédl, jako by snad dělal něco zakázaného.

,,Jdeš tam se Samem?" zeptal se tiše.

,,Jo potřebujeme dodělat seminárku."

Tomu jsme ani jeden nevěřili, ale znělo to líp. Aaron nakonec přikývl a souhlasil, že nás bude krýt.

Dorazili jsme do bytu v podstatě nastejno. Zatímco on telefonoval s mámou, já se snažila něco připravit malého k jídlu.

Zpočátku jsme byli vzorní a skutečně se věnovali projektu. Pomalu jsme práci dokončovali a já už to nemohla vydržet. Posadila jsem se mu obkročmo na klín a započali jsme hru jazyky.

Trička nám příliš dlouho nevydržela a už jsem ho nahrnula do vířivky. Stačilo ji odkrýt a sundat ze sebe oblečení.

To, co jsem kdysi chtěla po Sinclairovi, mi vynahradil Sam. S úsměvem se ke mně přitulil, líbal a pak začaly jeho prsty neposlušně šmejdit. Rozpálil mě masáží zad, prsou a sklouznul i do mého klína. Vlastně jsem ani nečekala, že si mě posadí na hranu vířivky a budu si muset zacpat ústa, aby mě nikdo neslyšel.

Líbilo se mi, jak byl Sam něžný a citlivý. Na všem si dal záležet a tím byl pravý opak Sinclaira. Bylo to šílené, ale rozdali jsme si to ve vířivce. Neustále viselo ve vzduchu napětí, že mohl kdokoliv kdykoliv přijít, ale nám to nevadilo.

,,Takže ty jsi taková dračice?" nalehl na mě, přičemž se držel za hrany vířivky a díval se mi do očí.

,,S tebou ano. Očividně mě ještě neznáš." dobře jsem se bavila.

Ty mokré vlasy na něm byly neuvěřitelně sexy. Chtěla jsem ho každým kouskem těla. Líbala jsem ho jako divoká a neměla dost jeho doteků.

,,Same,...?" opřel si hlavu o hranu vířivky a zavřel oči.

,,Hmm?"

Naklonila jsem se bokem k němu a i když neviděl můj pohled, který byl vážný a trochu smutný, chystala jsem se mu něco říct.

,,Zamilovala jsem se do tebe. K Sinclairovi už nic necítím."

Zvedl hlavu, otevřel oči a zabodl je do mých. Jeho úsměv mě trochu uklidnil.

,,Do mě? Zamilovala ses do mě? Ty?"

,,Ano. Co je na tom špatného?"

,,Vůbec nic, Ellie, naopak. Nechápu, jak jsem si to zasloužil."

,,Proto tě nemám dost. Fakt jsem se do tebe šíleně zabouchla." usmívali jsme se na sebe.

,,Tak to i já mám pro tebe slabost. Přiznávám se bez mučení."

,,Chtěla bych odejít z party. Chci být jen s tebou. Být jen tvoje."

,,Tak to si umím představit." zakřenil se.

Zvonil mi telefon, ale já ho nevnímala. Samovy rty pro mě byly mnohem důležitější a stejně tak jeho prsty ve mně. Nedokázala jsem se soustředit na nic jiného, dokud někdo nezvonil.

Rychlostí blesku jsme se oblékli, přikryli vířivku a vydala jsem se trochu rozladěně ke dveřím.

,,Co kdybys mi zvedala telefon? Chtěla jsi po mně, abych tě varoval a pak nevnímáš." sjel mě ve dveřích Aaron.

PartaKde žijí příběhy. Začni objevovat