Parta

19. kapitola

Nedokázala jsem popsat ten pocit. Nechtěla jsem být za naivní husu, ale cítila jsem, že pro něho něco znamenám. Měla jsem z něho vítr, ale nechtěla mu to úplně přiznat.

Ráno ještě většina spala, když jsem se plná energie přesunula do kuchyně. Přípravou snídaně jsem vzbudila ty, co spali v obýváku a jedním z nich byl i Sam.

Bohužel na mě nestačil ani promluvit a už se v kuchyni motala Lola se Sinclairem.

Dostali jsme se oba právě do té situace, které bylo nutné odolat. Já s tím problém neměla. Sinclairovu pokusu o polibek jsem se úspěšně vyhnula. Jeho pohled mě téměř zrentgenoval.

,,Ještě pořád se na mě zlobíš?" opřel se se sladkým úsměvem o linku a civěl na mě.

,,Ne. Vlastně tě nepotřebuju k tomu, abych dosáhla orgasmu, Sinclaire." ušklíbla jsem se na něho, přičemž ho to rozesmálo.

V ten okamžik přišel Sam a šel si pro kafe.

,,Nepotřebujete s něčím pomoct?" zeptal se Sam.

,,Jo třeba, abys tu teď neokouněl." vyjel po něm Sinclair.

,,Takhle s ním nemluv." zastala jsem se Sama, takže se Sinclair hluboce nadechl a šel k Samovi.

,,Stali se z vás kámoši, co?" provokativně propaloval Sama.

,,To je špatně?" nechápal Sam.

,,Píchal jsi s mojí holkou?" vypadlo ze Sinclaira, což překvapilo i mě.

,,Tvojí holkou? Promiň, ale když Ellie minule nabalovali kluci na baru, zeptali se jí, jestli má přítele. Otočila hlavou ke stolu, kde ses právě líbal s Viv, takže se otočila zpátky na kluky a vyvrátila jim, že by měla kluka."

,,Dobře, tak jinak. Píchal jsi s Ellie?"

Chvíli na sebe nehnutě civěli, když se mu Sam podíval do očí a vyslovil zřetelně ,,ne".

,,Měl ses vidět." plácnul Sama po rameni a začal se smát.

Sam zůstal s vážným výrazem stát.

,,Nepíchal jsem s Ellie, ale vlastně jsme si to vzájemně udělali ve sprše." rozbušilo se mi srdce.

Vážně to řekl? S otevřenou pusou jsem na ně zírala.

Sinclair se naštvaně naklonil k Samovi a veškerý smích ho přešel. Naopak Sam ho začal plácat po rameni a smát se.

,,Měl ses vidět."

,,Kreténe, já už jsem ti to málem věřil." zpražil ho Sinclair.

Trochu jsem si oddychla. Vážně jsem to hned po tom, co se stalo, nechtěla řešit.

Sam se na mě usmál a zamrkal.

Všichni společně jsme si dali snídani a Sinclair s Aaronem měli něco domluvené a museli odejít. Byla jsem vlastně docela ráda. Nadchlo mě především odmítnutí Sama, aby šel s Viv, když se nabízela.

Posadila se naštvaně zpátky k nám ke stolu a měla jsem chuť se jí vysmát. Samovi zvonil telefon, takže na okamžik odešel na balkón a vrátil se s vyděšeným pohledem.

,,Musím do Londýna."

,,Co se stalo?" zajímala jsem se hned a ostatní byli zvědaví stejně.

,,Volala mi sousedka, že mámu odvezli do nemocnice. Nevím, co se stalo. Viděla jen záchranku před barákem."

,,Počkej, pojedu s tebou." vyskočila jsem na nohy.

,,A co mám říct Sinclairovi?" ušklíbla se Viv, jako bych s ním snad vážně chodila.

,,Co bys mu měla říkat?" nechápala jsem.

,,No přeci mu nevybalím, že jsi odjela se Samem do Londýna."

,,A proč ne? Rovnou mu můžeš popsat, jak se těším, až si to po cestě rozdáme." obrátila jsem oči v sloup.

,,Vážně si myslíš, že když mu odvezli mámu do nemocnice, že má náladu na sex?" obrátila oči v sloup Aria.

,,I kdyby, tak Ellie by to nedopustila." dodala s jistotou Lola.

Všichni zarytě mlčeli. Aria, Jessica i Troy s Jasperem moc dobře věděli, co se mezi námi stalo. Viděli nás, jak se líbáme a tohle je spíš jen pobavilo.

Sam byl rád, že jsem jela s ním. Byl nervózní a o mámu se bál. Po cestě obvolával nemocnice, aby věděl kam vůbec jet. Čekaly nás necelé dvě hodiny jízdy, ale Sam na to šlápnul a byli jsme před nemocnicí asi za hodinu a čtvrt. Až jsem se divila, že nás někde nevyklopil.

Na recepci se hned vyptával po své mámě a ti ho nasměrovali na oddělení. Na chodbě si odchytl nějakého lékaře a ten k nám poslal sestru. S úsměvem nás zavedla na pokoj, kde seděla na posteli usměvavá vysoká brunetka s menší nadváhou.

,,Mami, jsi v pořádku?" bleskově přiskočil k posteli a objal ji.

,,No jasně, že jsem." usmívala se a ani ji tak nezajímal Sam jako spíš já.

Jen jsem se pousmála, zdvořile pozdravila a stála opodál.

,,Sestra říkala, že jsi měla náběh na infarkt."

,,Zvýšil se mi i cukr. Ale to je jedno. Už jsem v pořádku. Dostala jsem prášky a zítra mě dopoledne pustí. Musím ještě na nějaké vyšetření." obrátila oči v sloup.

,,Musíš na sebe dávat pozor." zlobil se na ní Sam.

,,A co kdybys nás představil?" kývla bradou ke mně.

Sam otočil hlavu ke mně a povzdechl si, jako by to nechtěl vysvětlovat.

,,Jsem Ellie, spolužačka. Moc mě těší." podala jsem jí ruku.

,,Tak spolužačka." zakřenila se na Sama, který se netvářil zrovna nadšeně.

,,Mohl bys zajet domů a nakrmit zvířata?"

,,Určitě tě zítra pustí?"

,,Doufám, že ano. Musel bys dát klíče sousedce, aby nakrmila zvířata a zalila zahradu."

,,Mami, já to udělám. Zůstaneme do zítra v domě a až mi zavoláš, přijedeme pro tebe."

,,Dobře."