11. kapitola

1.3K 57 0
                                    

Zpočátku jsem měla obavy, že to na mě bude Sam zkoušet, ale byla jsem mile překvapená, že se nepokusil ani o pusu nebo narážku.

Povídali jsme si o partě, jeho životě, mém životě a škole. Za těch pár hodin jsem o něm věděla víc než o Sinclairovi. Jako bychom byli dobří přátelé a znali jeden druhého.

,,Ty nemáš ráda pizzu?"

,,Nesnáším rajčatový základ." smál se mi.

,,A co smetanový?" navrhl jsem kompromis, když jsme stáli před výdejním okénkem s pizzou někdy ve tři ráno.

Bylo neuvěřitelné, jak jsem se někomu dokázala otevřít, aniž by měl v úmyslu mě tady přestřihnout na lavičce. Naopak mi přišlo, jako by se o to vůbec nezajímal.

Prostě jsme jen seděli na lavičce a hltali slova jeden druhého. Smáli jsme se a vůbec nevnímali čas.

,,Víš, že je pět ráno?" smála jsem se při pohledu na hodinky.

,,Nikdo tě ani neshání?"

,,Mám telefon v kabátě."

,,Tak to si myslí, že jsem tě unesl."

,,Vlastně je to trochu pravda."

,,A vadí ti to?"

,,Ne. Děkuju za příjemný večer. Teda rozhodně lepší než v tom klubu." vděčně jsem se na něho usmála a nechtěla znít jako pitomec.

,,I já tobě za záchranu." smáli jsme se dál.

,,Beztak tě to někdy čeká."

,,Ne, díky."

Zdálo se, že snad svítalo, takže jsme se rozhodli, že půjdeme do postele. Vyměnili jsme si čísla, abychom mohli všechno tajně komentovat, protože se zdálo, že jsem měla v partě spojence.

S úsměvem jsme se rozloučili a každý zamířil do svého pokoje koleje. Dala jsem si v klidu sprchu a byla zároveň nadšená a zároveň zklamaná, že holky nebyly na koleji. Zůstali všichni jistě v bytě, aby si to rozdali.

Vzbudily mě holky někdy okolo poledne.

,,Ellie, dlužíš nám vysvětlení." hodila po mně Lola kabát.

,,Jaké?" zamračila jsem se na ní.

,,Kam jste se Samem zmizeli?"

Viv se začala křenit a představovala si hned divoký sex na záchodkách.

,,Chvíli jsme si popovídali v parku a pak jsem si šla lehnout."

,,Jen aby."

K večeru se šla Viv vysprchovat, takže jsem zůstala na pokoji jen s Lolou.

,,Ptal se po mně Sinclair?"

Na mobilu jsem totiž neměla jediný zmeškaný hovor, což mě zaskočilo. Jediná, kdo mi volala byla právě Lola.

,,Viv mu řekla, že jsi odešla na kolej, ale o Samovi nic neřekla."

,,Sinclair ví, že bych se s nikým nevyspala."

,,Mě Sam utekl, tak snad pochopil dostatečně, že mu nedáš." smála se Lola, jako by jí bylo třináct a jednalo se o nějaký souboj o kluka.

Nemohla jsem s nimi být na jednom pokoji a poslouchat, jak Viv bolel zadek po tom análu, co se Sinclairem rozjeli.

Popadla jsem svetr a aniž bych se nalíčila nebo učesala, posadila se do parku. Chvíli jsem v ruce tiskla telefon, než jsem napsala Samovi.

,,Sedím v parku. Kdyby ses nudil..."

Dokola jsem se sama sebe ptala, co to dělám? Jestli jsem chtěla Sama, tak bych na tom byla ještě hůř než se Sinclairem. Zajela jsem si prsty do vlasů a chtěla vzít tu textovku zpět. Jenže na to bylo pozdě. Během chvíle na mě mával z cesty.

,,Jsi v pohodě?"

,,Jo. Jen..."

,,Co?"

,,Jen jsem nechtěla poslouchat Viv, jak jí Sinclair rozmrdal zadek." vypustila jsem naštvaně.

,,Ellie, nepřemýšlela jsi někdy o tom, že bys odešla? Mohla bys třeba ještě změnit školu. Cambridge je od Londýna podobně daleko a určitě by tě ještě vzali."

,,Já nevím, Same. Nechci měnit život jen kvůli tomu ignorantovi."

,,Hele, nemysli na to. Nedáme kafe?"

,,Nemám s sebou peněženku."

,,Mám kartu v mobilu. Zvu tě. Pojď." čapnul mě za ruku a tahal z lavičky.

Ani nevím proč, ale bylo mi s ním líp. Cestou parkem mě objal okolo ramen a třel rameno dlaní, aby mi nebylo chladno.

,,Jsi na všechny takhle hodný?" posadili jsme se ke stolu nad oříškovým cappuccinem.

,,Zdá se ti, že jsem hodný?" usmíval se.

,,Posloucháš moje trapný žvásty. Musíš z toho šílet."

,,Ještě jsi neslyšela moje."

,,Chci slyšet i ty tvoje." naklonila jsem se k němu, abych mu seděla čelem a zpříma mu hleděla do očí.

,,Nikdo se mnou nechce koukat na Pearl Harbour."

,,Máš ten film rád?"

,,Vždycky jsem měl rád válečný filmy. Navíc rád lítám."

Naklonila jsem hlavu na stranu.

,,Ty umíš pilotovat letadlo?"

,,Trochu."

,,Jako opravdové letadlo?"

,,Nepředstavuj si hned Airbus."

,,Co kdybys mě svezl?"

PartaKde žijí příběhy. Začni objevovat