Parta

28. kapitola

Po domluvě s mámou jsem usoudil, že mi za to Ellie nestála. Rozhodl jsem se do školy vrátit a všechno hodit za hlavu. Začínal jsem se těšit alespoň na hallowenský večírek, kde bych si mohl dát něco ostřejšího, abych si utřídil myšlenky.

Klukům jsem vlastně neřekl ani slovo. Ptali se a nechápali můj postoj a proč jsem najednou tak otočil, když jsem přijel po víkendu jako bych měl v kapačce trávu a najednou mě štvalo i počasí.

,,Co se stalo?" posadil se ke mně Jasper.

,,Nic. Jen jsem se s Ellie rozešel."

,,Proč?"

,,Protože se tahá se Sinclairem."

,,Ellie? Jak jsi na to přišel?" ušklíbnul se.

,,To je jedno. Prostě vím, že s ním píchala a zase to dali dohromady."

,,Ellie jsem párkrát na fakultě zahlédl, ale buď byla sama a nebo s Aaronem."

,,Je mi to už jedno. Neřeš ji."

Oba mi dali pokoj a chystali se konečně na párty. Navlékli jsme se do červených kombinéz s maskou Dalího a vyrazili. Těsně před vchodem jsem vdechl pár tahů z trávy od nějakých kluků, abych mohl vůbec vejít.

Jako první z té party jsem uviděl Viv. Bavila se s nějakými lidmi, což mě vlastně ani nezajímalo. Popadl jsem pivo a klopil ho do sebe, když jsem zaslechl nějaký rámus. Několik lidí popoběhlo, aby se šlo podívat, co se stalo.

Troy na mě zamával, abych se na to šel podívat. S překvapením jsem civěl na Aarona, který držel Sinclaira pod krkem a Ellie se je snažila rozdělit. To jsem moc nechápal. Popošel jsem tedy blíž, abych něco slyšel, protože se očividně hádali.

,,Zasranej šmejde! Dělat to s holkou proti její vůli. Rozbiju ti hubu!" řval po něm Aaron a mně se rozbušilo srdce.

,,Aarone, nech ho. Nestojí ti za to!" přemlouvala ho Ellie.

Postavil jsem se tak, abych na Aarona dobře viděl a zároveň on dobře viděl na mě. Setřásl ruce nějakého kluka, který ho držel od Sinclaira. Popošel jsem k němu, abych zjistil, co se stalo.

,,Ajaj, Sinclaire, Sam asi očividně nic neví. Ale dneska budeš mít asi hodně rozbitou hubu." smál se Aaron.

,,Co nevím?" nechápal jsem.

,,To, že do ní Sinclair strčil ptáka proti její vůli."

Stál jsem před ním nehnutě a snažil se vstřebat, co právě Aaron řekl.

,,Proti její vůli?" zopakoval jsem a ohlédl se na ubrečenou Ellie opodál.

,,Chceš ho podržet?" dal si Aaron ruce v bok a podíval se na Sinclaira, který si právě upravoval kostým nějakého superhrdiny.

Vystřelil jsem bez varování Sinclairovým směrem a rovnou mu jí natankoval. Ani nevím kolik ran jsem mu vrazil během vteřiny, ale zkrvavený ksicht mě nezastavil. Dokonce ani bolest pěsti. Klečel jsem nad ním a zmaloval mu ksicht poměrně slušně, dokud nás dalších pár kluků nerozdělilo.

,,Zmrde!" řval jsem ještě po něm, ale on se zkrvavenou držkou usmíval.

,,To ti patří!" poplácal mě Aaron po zádech.

Trochu jsem se uklidnil a podíval se o kus dál na Ellie. Jen se na podpatku otočila a mířila pryč. Mezi davy přihlížejících jsem se prodíral, abych ji vyhledal. Běžela po schodech k východu a já měl co dělat, abych jí stačil. Zastavila se konečně až u zábradlí schodiště, které mířilo z budovy k chodníku u parku.

,,Proč jsi mi to, do hajzlu, neřekla?" křikl jsem po ní, přičemž plakala.

,,Neposlouchal jsi mě. Ani mobil jsi mi nezvedal. Co jsem měla dělat?"

,,Co se tam tedy stalo?"

,,Všechno jsem mu řekla. O tobě, o partě i o víkendu. Úplně mu přeskočilo. Nedošlo to až do konce, ale i tak to bylo příšerné. Pak odešel a objevil se tam Aaron. Všechno jsem mu řekla a brečela. Neposlouchal jsi mě a já byla zoufalá. Nechtěla jsem, aby sis myslel, že jsem s ním spala. Není to pravda. Sinclair už mě nezajímá. Jsem zamilovaná do tebe a ty to víš."

Její slzy mi trhaly srdce, ale věřil jsem jí. Vzal jsem ji okolo ramen a ona se mi zavrtala do náručí. Prošli jsme se parkem, chvíli seděli na chladné lavičce a vyslechl jsem jí. Nechtěl jsem to dopodrobna slyšet, ale kdybych toho bastarda měl znovu po ruce, natankoval bych mu další rány.

,,Promiň, Ellie. Bál jsem se, že ses k němu vrátila."

,,Po tom, co jsme spolu zažili? Odpustíš mi to, co se stalo nebo je to pro tebe problém?" vzhlédla ke mně s rudýma očima.

Ona za to nemohla a nechtěla to tak. Jasně, že jsem ji objal a políbil na čelo, aby se cítila, že se nic nestalo. Muselo to pro ní být těžké.

,,I já tě miluju, Ellie. Nedovolím, aby ti někdo ublížil." přivinula se ke mně ještě blíž.

Moje pocity se v ten okamžik mísily. Na jednu stranu jsem byl rád, že jsme se s Ellie dali zase dohromady a řekla mi, že mě miluje a na druhou stranu jsem byl nesmírně naštvaný na toho parchanta, kterého budu nucen vídat denně v areálu školy, menze nebo kdekoliv.

Ellie za to nemohla, takže jí jsem nehodlal dávat vinu a ani jsem to s ní už nechtěl řešit. Jen kdesi v nitru jsem cítil, že tohle ještě neskončilo. Sinclair moc dobře věděl, že kdyby mi dal ránu, tak by mě dal, ale on se z neznámého důvodu nebránil a dokonce ani Aaronovi nehodlal pecku opětovat.

Doufal jsem, že se budeme ignorovat a dělat jeden o druhém, že neexistuje.

Celý večer jsme byli s Ellie někde v koutku. Ona potřebovala objetí a já potřeboval uklidnit. Překvapilo mě, že Lola ani Viv nic nevěděly. Přišly za Ellie a ptaly se jí, jak se má.

Když jsem se pak s Ellie nad ránem loučil, šla s holkama na kolej. Nechtěl jsem, aby kamkoliv chodila sama.

Na víkend jsem potřeboval trochu odreagovat, takže jsme se vydali do Londýna. Strávili jsme klidný víkend u nás. Věnovali jsme se procházkám a byl jsem rád, že se Ellie zase smála jako před tím.

Dokonce došlo i na pár něžností a jí to nedělalo problém. Upřímně jsem se bál, aby z toho maniaka neměla trauma, ale chovala se jako před tím. Na sex sice úplně nedošlo, ale o tom to všechno nebylo.

Po cestě zpátky do Oxfordu jsem naopak cítil její pohled. Zahryzla se do rtu a v jejích očích se zase objevil ten plamínek, co jí popoháněl, aby zlobila. A tuhle Ellie jsem zbožňoval.