Potřebuji tě✔

15. Spolupráca

Čítal/a si:

*Rozlúčila som sa s Lenkou a išla domou. A koho som nestretla. Matyáša a Kristínu. Matyáš jej dačo hovoril a ona sa na tom smiala. Kedysi som na jej mieste stála ja. Kiežby to tak bolo i dnes. Z dňa na deň sa mi zmení život. Z dňa na deň ma opustí osoba ktorú som mala tak veľmi rada. Nemohla som sa na nich pozerať. Mali pri sebe tak blízko ruky že sa za ne skoro držali. Po líci mi stiekla slza. Ja som si ju utrela rukávom mikiny a so sklopenou hlavou a kapucňou som mierila domou.*

O mesiac

Vstala som a pozrela som sa na mobil. Je 6 hodín. V poslednej dobe spím dosť krátko. Chodím spávať okolo tretej. Skôr ani neviem zaspať. Neviem čím to je ale rozhodne to nie je v poriadku. Vliezla som do sprchy a umyla sa. Potom som sa obliekla a zas som si ľahla do postele.

Zobudila som sa. Pozrela som sa na hodiny a v tom som si to uvedomila. Zaspala som. Našťastie mám do začiatku vyučovania ešte 5 minút. Schmatla som tašku a rozbehla som sa dolu schodmi. Obula som si topánky a utekala som do školy. 

Prišla som 5 minút po zazvonení. Učiteľ fyziky to neriešil. Len ma pozdravil a ďalej dačo kecal "Kde si byla?" opýtal sa nečakane Matyáš. Nemala som chuť sa s ním rozprávať ale predsa len som mu odpovedala "Zaspala som". Ďalej mi nič nehovoril lebo si s Kristínou posielali papierik. Ak to ešte neviete, chodia spolu.

Po škole

Pohľad Lenky

Takhle to dál nejde. Musím si s Matyášem promluvit. Lara je teď hrozne smutná a já sem skusila všechno. Skusila jsem vtipy který by ji možná rozvěselili, skusila jsem nakupování oblečení, bili jsme na kluzišti ale nic ji nerozvěselilo. Myslím že to budu tým že se s ní Matyáš už nebaví. Je mi ji líto. Chudinka. Vyšla sem ze školy. Myslela sem si že na mě Lara počká ale nebila tam. V parku jsem uviděla Matyáše a Kristínu. S Matyášem si moc nerozumím ale pro kamarátku udělám všechno. Šla sem za nima "Ahojte" oslovila sem ich "Emm čau. Co se deje?" zeptala se Kristína "Mohu si promluvit s Matyášem?" "Jo jasně" odvětila Kristína "Osamotě" řekla sem a naznačila sem ji že má jít pryč. Probodla mě zlostným pohledem a sadla si na lavičku 6 metrú od nás "Co si chtela?" zeplal se mě "Nevím jestli si si toho všimnul ale poslední dobu je Lara trochu smutná. A jelikož si její kamarád tak by si ji mohl pomoct. Aby byla zas šťastná. Nevíš čím si prošla ... nevíš jaký to je nemat rodiče který tě milují a starají se o tebe. Prosím Matyáši" bylo mi s toho do pláču. On se usmál a vzdychl "Vždyť má i tebe. Mám holku. Tá má přednost. Mám Laru rád ale ... sú lidi kterých mám radeji než Laru" řekl a odjel. Šel domu bez rozloučení. Jen tak odjel.

Večer

Akorát nám skončil tréning. Na sobě sem měla oblečený dřes nášho futbalovýho družstva a ve vaku sem měla flašu, mobil a klíče. Většinou chodím domu ješte s dvomi kamarádama ale jeden byl chorý a druhá, holka měla koncert z klavíru. Moje koloběžka prošla přes mláku. Zeskočila sem z chodníku na cestu a zabočila sem. Bilo něco kolem osmí večer.  Skočila sem spět na chodník aby sem se uistila že sem mi nevilela flaša. Otvořila sem vak a chytla flašu. Naštestí se nevilela. V parku vedle chodníku bila partička lidí. Hlas jední osoby mi bil povědomí. Bila to Kristína a ... Nataša? Byly tam i nějaký kluci. Jeden nízky, celkem hubený, a dva docela vysoký. Bylo vidno že na svoji postavě tvrde pracují. Kristína chytila toho nižšího za vlasy a daco mu říkala. Přišla sem blíž. Dost se podobal na Natašu. Řekla bych že to bude někdo z jeji rodiny. Nataša plesla Kristíne po rukou a začala na ni řvát. Moc sem toho neslišela ale říkala daco ohledem jeji chování. A že ji má poslouchat. A pak řekla "... nejhorší sestřenice na světe". Tak počkat. Oni jsou rodina?! Takže ten kluk bude přavdepodobne Natašin bratr. Snažila sem se jít co nejblíž se dalo. Poslouchala sem o čem si povídají "V každem případe," začala Nataša, "zatím nám náš plán vychází. Pokud to skazíš, Kristíno tak si mě nepřej! Ne nadarmo sem si vybrala tebe a ne tý sprostí  holky" mluvila zřejmě o jeji starých kamarádkach. Měla přavdu, byly sprosté. "Jasne, jasne. Matyáš se to nemá ako dozvědet a jelikož tě mám ako-tak ráda, udělám všechno co bude v mích silách" řekla a políbila jedného kluka. Takže takhle to je! Stoupal ve mě hněv. Zas v tom má prsty Nataša. "No nic já už pujdu. Jdeš se mnou?" zeptala se toho kulka, kterýho políbila "Jasně" řekl ten kluk a políbil ji. Nechtela by sem být na Matyášovem míste. Ale svím spusobem si to i zaslouži. Víc sem slišet nepotřebovala. Přebehla sem na druhu stranu, vzala sem si koloběžku a vak, a šla sem domu.

...

Ááááááhojkýýýýýýýýýý! Ako sa máme? Ja celkom fajn. Užívate si prázdniny? Posielam pusinku a pls folow a vote! Ahoj (ospravedlňujem sa všetkým Čechom že som znetvorila ich jazyk 😂)

Vaša Sedmokráska

864 slov