Každý má ťažký život a Lara, 18-ročné dievča bez kamarátov a bez otca, nie je výnimkou. Od 14 bojuje s anorexiou, s mamou sa každý rok sťahujú do inej krajiny a Lare sa to ani trochu nepáči. Prisťahujú sa do Česka. Spozná tam úžasného chalana a stan...
*Vypla som mobil a hodila som ho spolu s nabíjačkou, kefou, kozmetickou taštičkou a s matikou do ruksaku. Keby som sa náhodou nudila. Akurát keď som zatvárala okno mi na dvre zaklopala mama "Už môžeme ísť?" otvorila som dvere "Hej" povedala som a utiahla som si ramienko na ruksaku.*
Pohľad Lary
Sadla som si do auta. Marek šoféroval a mama sedela na spolusediacovom takže mám celý zad pre seba. Do mobilu som zapojila slúchadla a počúvala som hudbu. Zapla som si pás a išli sme. Išli sme Prahou a koho som nevidela. Lenku a Natašu. O niečom sa rozprávali a Nataša sa smiala. Prešli sme okolo nich a ja som vykrútila hlavu dozadu. Boli tak zlaté. Naozaj by sa ku sebe hodili. Nikdy by som to nepovedala ale je to tak. Oprela som sa o sedadlo a počúvala som hudbu. Potom som zaspala.
Zobudila som sa na to že niekto otvoril moje dvere. Pretiahla som sa "Sme tu tak poď" povedala mama. Postavila som sa a rozhliadla som sa okolo seba. Vyzerá to tu celkom cool. Zapla som kameru na mojom mobile. Mala som trochu rozospaté oči ale to je jedno. Zobrala som svoj ruksak a išla som za Marekom a maminou. Marek vybral kľúče a otvoril celkom veľký dom. Nato že sú dvaja bol veľký. Vyzula som sa a išla som do obývačky "Hned jsem zpátky jen jdu po Agátu" povedal a išiel po schodoch. Mama si položila svoj kufor vedľa chodby a sadla si do obývačky. Kámo a ja mám čo robiť? More. Položila som svoj ruksak vedľa maminho kufru a sadla som si na druhú stranu gauču. Mama sa usmievala ako slniečko na hnoji. Bolo to až strašidelné. Potom po schodoch zišiel Marek a za ním jeho dcéra Agáta. Obaja si sadli oproti nám
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
(mám otázku prečo sem dávam tie fotky? mám plný pinterest nikaych prity grls more ale baví ma to xdd p.a.)
Do riti. Dúfala som že nebude aspoň pekná ale čo sa nestalo. Zasa som najškaredšia široko ďaleko. Hej reálne kto okrem mami si myslí že som pekná (hmm neviem, skús sa opýtať Matyáša p.a.)? Ona ma teraz zradila normálne "Ahoj. Volám sa Agáta. Teda to už asi vieš. Teší ma" povedala po slovensky a začervenala sa. Ale iba tak jemne. Tak, že to bolo pekné. Kámo ona má ešte i pekný hlas. Toto je v riti toto pomoc! "A-ahoj. Ja som Lara" zrazu mi moje meno prišlo nehorázne odporné. Akože fakt. Podali sme si ruky. Nastalo trápne ticho. Už mi to tu nepríde až také cool "Agáta jdi Lare ukázat kde bude mít pokoj" povedal Marek "Jasne" odpovedala Agáta už s českým prízvukom. Zaujímalo by ma prečo predtým hovorila po slovensky. A divnejšie na tom bolo to že na rozdiel od Lenky alebo Matyho hovorila celkom spisovne. Zobrala som si teda ruksak a išla som za ňou. Vyšli sme po schodoch a bola tam celkom dlhá chodba s ôsmimi dverami. Išla som za ňou až nakoniec. Otvorila jedny dvere. Izba bola vážne veľká. Asi päť alebo šesť krát väčšia ako u mňa v Prahe. V izbe boli ešte dve dvere "Mužeš si položit věci na postel nebo někde tady. A tam máš ještě koupelnu a šatník. Malá připomínka; dveře na balkon se někdy zasekávají takže je stačí jemně zvednout" bez slova som si položila ruksak ku stolu so stoličkou a počítačom "Pojď ještě ti to tady ukážu" "Okej" odpovedala som. Vyšli sme z izby a išli po chodbe "Oproti tvému pokoji je prádelna. Vedle ní je společná koupelna. Dále je klavírní místnost a vedle je otcuv pokoj. V něm bude i Zuzka" jo Zuzana je moja madr. Otočila sa a ukázala na dvere vedľa "mojej" izby "Toto je muj pokoj. Dále jsou dvě hostovské" dopovedala Agáta "Dolu je velká koupelna, obývačka, jídelna a kuchyň. Úplně vzadu je otcova pracovna. To je asi všechno. Vonku je ještě garáž kterou jsi asi viděla když jste sem přišli" dopovedala a usmiala sa. Asi viete na čo myslím. Má dokonca i pekný úsmev. Teda na Matyášov nemá. Zasa ma to prinútilo sa usmiať "Ďakujem" nevedela som ako na to odpovedať "Jasne" "Môžem sa spýtať?" "Jiste" "Ešte úplne nazačiatku keď sme sa vítali tak si hovorila po slovensky. Máš peknú slovenčinu" povedala som "Děkuji. Moc dobře slovensky nevím ale moje kamarádka Alica mluví slovensky takže jsem se trochu naučila" odpovedala Agáta na moju otázku "Moji kamaráti nie sú v slovenčine moc dobrý. Preto som sa čudovala" "Jazyky mi docela jdou" "Aj mne. Teda až na nemčinu. To je moja achillova päta" zasmiali sme sa "Moje také. Pojď ukážu ti muj klavír" išla som teda za ňou. Otvorila dvere do tej miestnosti s klavírom. Nebola až taká veľká ale ani nemala byť prečo. Jediné čo tam bolo bol klavír, gauč a niaka skrinka. Cez sklenené dvierka bolo vidno že v nej je porcelán. Izba mala veľké okná a na nich jemne žlté závesy. Bolo to tam ako v zámku. Agáta si sadla za veľký klavír a začala na ňom hrať niaku melódiu. Vo Francúzku som chodila na klavír ale nemala som to tam rada. Mala som hrozne prísnu učiteľku. Potom sa Agáta postavila od klavíru, zavrela ho a išla ku mne "Ukážu ti ještě muj pokoj" povedala a potiahla ma za ruku do jej izby. Mala ju rovnako veľkú ako ja. Izbu mala lemovanú let pásmi, nad posteľou mala umelé listy brečtanu a na stene mala niake nápisy. Stôl mala pekne uprataný, mala tam niake rastliny a nástenku s fotkami "Páni" jediné na čo som sa zmohla. Ona sa zasmiala a odvetila "Děkuji" pristúpila som ku nástenke. Mala tam rôzne papiere s úlohami a niake cviky. Moje oči však zastali na fotkách s jej kamarátkami. Agáta prišla ku mne "Mám tu mé oblíbené momentky. Vždy když mě něco trápí vzpomenu si na ty časy. Toto je lyžák. Většinu fotek fotila kámoška Sára. Toto jsem já, vedle mě je Diana, pak Linda, Klára, tohle je Klářin přítel Martin a jeho kámoš Lukáš a tato rozmazaná je Alice. Hned poté padla" zasmiali sme sa "Na této fotce jsem se Sárou. V podstatě jako jediná z nich šla se mnou na medicínu. Jsme kamarádky už od začátku střední. Věř mi, měla jsem spoustu kamarádek ale ona jediná mě nikdy nezradila. Na této jsem se Sárou a Alicí. Potkali jsme se jednou když jsme šli ze školy. Na této fotce jsem s mým přítelem. Bydlí v Praze. Poznali jsme se ve škole. Jelikož studuji v Praze tak jsem většinou na intráku ale teď se budeme konečně stěhovat. Doma jsem jen o víkendu. Na této fotce jsem s mámou. Zemřela při autonehodě když mi bylo dvanáct. Na té fotce vypadám hrozně ale jsem na ní s mámou a to je hlavní. Ostatní fotky jsou buď se Sárou nebo s mým přítelem. Některé fotky jsou i s Alicí ale už se moc nebavíme. A co ty?" opýtala sa ma Agáta "No ja nemám moc veľa kamarátov. Mám dvoch. Matyáša, ktorý so mnou chodí do triedy a Lenku, ktorá chodí tiež do tej istej školy i ročníku až na to že do béčky. Moc fotiek nemáme. Napríklad táto je s Matyášom" povedala som a zapla som svoj mobil "Fotila nás Lenka. Alebo táto je zo školy. Matyášovy potom zobrali mobil. A s Lenkou mám veľa ale všetky má ona" "To je zlatá fotka. Ten Matyáš je od tebe asi dvakrát vyšší" "Hej. Výška nepatrí ku mojim silným stránkam" povedala som a zasmiali sme sa.
...
Uhuhuhuuhuhhuhuhuhuhuhuhuhuhuhuhuhuhuhuhuhuuhhuhuhuhu. Ahojte. Dneska je strašne hot deň. Inač som si uvedomila že budem o chvíľu na wattpade rok. Reálne mám pocit akoby som tu bola minimálne tri roky. Ten čas plynie pomaly. To je všetko. Majte sa krásne ❤
