Alliance of colors 2 (Larry, m-preg)

22. kapitola

Se silným škubnutím jsem se probudil a koukl se kolem sebe. Po horečce už nebylo ani stopy, takže jsem vstal z postele a oblékl si aspoň boxerky a Harryho mikinu, kterou měl včera.

Prostě miluju jeho vůni.

Nasadil jsem si beanie, kapuci a šel náš dům prozkoumat. Můžu vůbec říkat, že je i můj?

,,Hazz?!" zakřičel jsem z patra. Nikde nikdo. Nejspíš museli jet do toho bytu, jinak nevím kde by mohli být.

Povzdechl jsem si a koukl kolik je. ,,Půl sedmé?!" vyjekl jsem. Já vážně spal celý den. ,,Super." řekl jsem ironicky s protočením očí a rozhodl se, že jim udělám alespoň něco na jídlo.

Miluju čínu, takže volba byla jasná. Zapl jsem si písničky, aby tu nebylo takové ticho a pustil se do vaření.

Na konci toho všeho jsem si sedl na linku a v duchu se poplácal po zádech. Nejen, že to dobře vypadalo, ale dobře to i chutnalo. Rád bych čekal na ostatní, ale moje břicho se celkem drastickým způsobem dožaduje jídla a já nechci, aby mě to maličké ve mně jedlo zevnitř, takže jsem si radši nabral. A to pořádně. Dneska jsem vůbec nejedl, takže toto je vlastně moje snídaňo-obědo-večeře.

Zrovna ve chvíli, kdy jsem si dal do pusy první lžičku té mňamky se ozvalo zachrastění klíčů v zámku. Pro sebe jsem se usmál. Nenávidím jíst sám.

,,Moc hezky to tu voní." řekl Harry a došel až do kuchyně. ,,Ahoj." usmál se zářivě a dal mi pusu na tvář.

,,Ahoj." zamumlal jsem.

,,Jak je ti?" zeptal se starostlivě a dřepl si vedle mě.

,,Je mi dobře. Vážně. Jinak bych nevstával." ujistil jsem ho. ,,A jdi se najíst. Určitě musíš mít hlad." zvrnkl jsem ho do špičky nosu.

,,Ano, mami." protočil očima a hned po tom, co vstal si za to vysloužil plácnutí přes zadek. Zasmál se, ale opravdu nabral jak sobě, tak i ostatním, kteří stáli ve dveřích a pobaveně nás sledovali.

,,Jste jak manželé." zasmál se Liam, vzal si od Nialla vajíčko s Bearem a něco mu pošeptal. Niall přikývl, dal mu pusu na tvář a vydal se ke stolu si sednout. Poposedali jsme si takhle poprvé a naposledy. Byli jsme tu já, Harry, Zayn, Liam, Niall, Perrie, Nataša a Sofia. Tolik jídla jsem neuvařil, páč jsem nečekal, že sem dojdou všichni, ale nakonec vyšlo na každýho, za což jsem byl rád.

,,Takže, dámy a páni." začal Harry. ,,Přesně za půl hodiny bude první společný panák, který je povinný a nikdo, opakuji NIKDO, se z toho nevyvleče." sdělil nám. Ostatní řekli něco ve smyslu "ano, kapitáne", "ano, šéfe" nebo "ano, pane" a odešli. Já zůstal s Harrym a zatímco jsem skládal nádobí do myčky, Harry vytahoval různé flašky s alkoholem a na stůl hodil a pár balíčků trávy.

,,Harry." povzdechl jsem si pohledu na trávu.

,,Nemusíš se bát. Normálně si ji nedávám. Neměl jsem ji snad rok." ujistil mě a pak vytáhl ještě ještě něco, to jsem ale nikdy v jeho blízkosti vidět nechtěl. Bílej prášek.

,,Zbláznil ses? Harry, já respektuju hodně věcí, ale drogy fakt ne. Je to svinstvo, kterého se prostě nezbavíš." řekl jsem, sebral sáček ze stolu a pustil do dřezu vodu. Ty drogy prostě spláchnu.

,,Ne, ne, ne, Lou!" vykřikl a ruku se sáčkem mi rychle chytil. ,,No tak, prosím, nic se nám nestane. Prosím." druhou ruku položil na můj podbřišek a začal hladit. Ví, že mě tímto obměkčí, ale v tomto já nepolevím.

,,Ani za nic." zakroutil jsem hlavou a cukl rukou s pytlíkem toho svinstva. Pak mi vlastně došlo, že druhou ruku mám volnou. Rychle jsem se natáhl pro pytlík a půlku vysypal, než mi ruku chytil.