Alliance of colors 2 (Larry, m-preg)

44. kapitola

,,Harry?" oslovil mě Zayn a opatrně otevřel dveře do mého pokoje.

,,Minutku, klidně si sedni." zamručel jsem na něj od psacího stolu a na počítači dodělal posledních pár úprav na smlouvě. ,,Co bys potřeboval." otočil jsem se na něj a víc se položil do židle.

,,Kde máš Louiho?" zeptal se a koukl kolem se ve snaze ho najít.

,,Je v tom motelu. Jel tak za nějakým patnáctiletým klukem." zavrčel jsem a ruce stiskl v pěst. Nelíbilo se mi, že byl někde, kde jsem ho neměl na očích a ještě k tomu s nějakým klukem.

,,Žárlíš?" uchechtl se.

,,Prostě řekni, proč jsi sem přišel." změnil jsem téma. Nikdy v životě bych nepřiznal, že na někoho žárlím.

,,Chtěl jsem se jen zeptat jestli... Bože, to je trapný." uchechtl se, totálně zrudl a prohrábl si vlasy. ,,Půjčil bys mi prostě nějaký hračky?" vyhrkl a ihned po tom si obličej schoval do dlaní. Já ho zatím celou tu dobu pobaveně pozoroval.

,,Zaynie, bože klid, můžeš se mnou o tom v klidu mluvit." zasmál jsem se a přesunul se k němu. ,,Co byste chtěli zkusit?" zeptal jsem se a dával mu načas s odpovědí. O tomhle jsme se spolu nikdy nebavili, takže mu muselo být hodně nepříjemné o tom se mnou mluvit a ještě k tomu mě o nějaký hračky žádat.

,,Já nevím." zakroutil hlavou. ,,Třeba pouta?" zeptal se opatrně. Protočil jsem nad ním očima, chytil ho za ruku, vzal ze stolku klíče a táhl ho do herny.

,,Prozkoumej si to tu." pokrčil jsem rameny a zaběhl pro Darcy, která začala potichu popotahovat.

,,Copak, maličká? Co se ti nelíbí?" vzal jsem si ji z postýlky do náruče a šel s ní za Zaynem. Stejně z toho nemá rozum, takže je to jedno.

,,Už se ti něco zalíbilo?" zeptal jsem se a sedl si na postel.

,,Co je toto?" vzal do ruky teleskopickou tyč s pouty na konci.

,,Ukážu ti to, jo?" zeptal jsem se. Nervózně ke mně došel s podal mi to. Položil jsem mu Darcy do náruče a posadil ho na svoje místo. Klekl jsem si před něj a do pout mu zamkl oba kotníky. Pak jsem tyč roztáhl a s jeho zalapáním po dechu ji zacvakl tak, aby se neroztahovala.

,,Co na to říkáš?" uchechtl jsem se jeho rudým tvářím, ale nijak dál to nekomentoval.

,,K-kdybych si to půjčil, vadilo by ti to?" zeptal se s pohledem upřeným na Darcy.

,,Nevadilo." zakroutil jsem hlavou, tyč zase odjistil, ale kotníky z pout mu neodemkl. ,,Dej nohy k sobě." řekl jsem a počkal, až to opravdu udělá. Překvapeně se nahl, když zjistil, že se jeho nohy díky tomu ještě víc roztáhly.

,,Líbí?" ušklíbl jsem se.

,,Jo." pípl. Musel jsem přiznat, že byl roztomilý.

,,Nestyď se." zasmál jsem se a odepnul mu kotníky z pout. Tyč jsem scvakl a podal mu ji.

,,Můžeš si to tu ještě prohlédnout." vzal jsem si zpátky Darcy. Bez řečí vstal a vydal se kam, kde byl před tím. Je to tu rozdělené na takové části. V každém rohu je jedna.

V jednom, v tom vlevo ode dveří je prosklená vitrína s pouty a vším možným. Mám tam i dva nebo tři obojky, ale to jsem si nikdy v životě netroufnul Louisovi nabídnout. Myslím, že by to na něj bylo moc, i když mě by se obojek na něm líbil, alespoň by každý věděl, že někomu patří.

V tom vpravo ode dveří, v prosklené vitríně jsou různé bičíky, důtky a potom v šuplících jsou šidítka, dylda a svorky na bradavky.

Na druhé straně pokoje, přesně veprostřed je velká postel s cvočky, nechal jsem si je oddělat z té normální postele a teď je mám tady. Vedle té postele vpravo je ta stěna, která se Louisovi tak moc líbí, a vpravo je... ani nevím, jak to pojmenovat ale pamatuju si, že to se Louisovi taky líbí.
___