Alliance of colors 2 (Larry, m-preg)

40. kapitola

Pohled Louise:

,,Louisi?" oslovil mě nechápavě Edward, kluk, který se mnou sdílí kancelář ve firmě.

Unaveně jsme na něj skočil pohled a znuděně si opřel hlavu o pěst. Bylo mi tak blbě a nevím proč. Třeba na mě něco lezlo, ale neměl jsem šajna, kde jsem mohl co chytit. Byl jsem jen doma nebo na novorozeneckém oddělení. Tam asi nemoci nebývají.

,,Zvoní ti telefon." tikl pohledem na vibrující telefon a pak zpátky na mě. Povzdechl jsem si a ani nekoukal, kdo mi volá.

,,Osobní asistent Harryho Stylese, jak vám mohu pomoci?" zeptal jsem a chytil se kořene nosu.

,,Tím, že se zvedneš a okamžitě dojdeš." řekl Harry a típl to.

,,Máš průser?" zeptal se hned po tom, hnědovlasý kluk se zelenýma očima. Strašně mi připomínal Harryho. Vypadal prostě jako jeho dvojče. Nemohl jsem si pomoct.

,,Já nevím." povzdechl jsem si a šoulal se chodbou až k Harryho kanceláři. Zaklepal jsem a počkal, až mi dá pokyn vstoupit. Třískl jsem dveřmi a sedl si za stůl. Otočil se na mě starostlivě si mě prohlédl.

,,Pojď sem." poklepal si na stehna. Zvedl jsem se ze židle a o sekundu později jsem se choulil v jeho náruči.

,,Už ráno jsi vypadal na omdlení, ale teď to je ještě horší, co se děje?" zeptal se jemně a pohladil mě po tváři.

,,Já nevím. Poslední dobou mi je nějak divně. Moc toho nesmím, a když jo tak mě bolí břicho." řekl jsem to, co už vlastně dávno věděl.

,,Nemohl by jsi být zase těhotný?" broukl a já si v tu chvíli myslel, že omdlím.

,,To ne. Beru prášky, neměl bych být." vypískl jsem a zvedl hlavu z jeho ramene. Zasmál se mojí reakci a políbil mě na čelo. Vtipné no.

,,Taky by to mohlo být tím, že zase normálně jíš. Vem si, že jsi strávil celý týden na hadičkách a pak další měsíc a půl na tekuté výživě. Je jasné, že ti bude špatně, protože si na to žaludek musí zvyknout." řekl úplně jak doktor.

,,Hm hm, tak jo ty herečko." zasmál jsem se. ,,Ale nejspíš máš pravdu." přikývl jsem. Něco na tom určitě bylo. Možná má Harry pravdu. Přecejen jsem nebyl skoro celé dva měsíce na normální stravě a furt pil nějaké džusíky, koktejly a různý další blbosti, které mě ale musím říct krásně nasytily.

,,Dneska stejně jedeme za Darcy, můžeme požádat Gigi, aby se na tebe koukla." zauvažoval a já nemohl nic namítat. Chci vědět, jaká z Harryho teorií je pravdivá.

,,Tak jo." přikývl jsem a uvelebil se v jeho náruči. Je toho na mě moc. Darcy, teď ty panické záchvaty, Rusové, Nataša totiž říkala, že se už opravdu chystají zaútočit, protože máme už patnáct lidí od nich a jim dřív či později všichni odejdou.

Mafie nepotřebuje sto lidí k tomu, aby vládla, stačí jim klidně jen čtyřicet, jako to je třeba v Rusku. Mají už jen dvacet pět a pochybuju o tom, že Troy nabírá nové.

,,Mám tu nějaké prášky proti bolesti břicha a hlavy, chceš?" zeptal se.

,,Budeš hodnej." usmál jsem se a počkal, až z jednoho ze šuplíků vytáhne platíčko a podá mi jeden prášek i s vodou.

,,Nechci tě vyhánět, Lou, ale za chvíli má přijít jeden můj spolupracovník a myslím, že by nebylo dobré, kdyby nás takhle viděl." řekl Harry po chvilce, kdy jsem klidně a spokojeně oddechoval v jeho náruči.

,,Asi máš pravdu." zamumlal jsem a stoupl si, vycházejíc z jeho kanceláře.

,,Lou." zastavil mě ještě před tím, než jsem stačil vůbec otevřít dveře. Otočil jsem se na něj a nadzvedl obočí.