Alliance of colors 2 (Larry, m-preg)

23. kapitola

,,Gemmo?" zašeptal nechápavě Harry a sedl si.

,,Můžeš mi kurva vysvětlit, cos tu dělal?!" řvala na něj.

,,Hele, já nevím kdo jste, ale přestaňte tady křičet. Nejste jeho máma, takže si může dělat co chce." vyjel jsem na ni šeptem.

,,Jo, to je pravda, protože kdybych byla jeho máma, tak mu určitě nedovolím, aby byl s tebou." zavrčela.

,,Nic jsem vám neudělal, takže vůbec nechápu, a byl bych rád, kdybyste řekla to, proč jste sem šla a zase vypadla." řekl jsem nenávistně. Díky jménu jsem si dokázal vzpomenout, že tady ta holka nebyla na zrovna na seznamu mých kamarádů.

,,Nebudeš mi poroučet. Je to můj dům." prskla.

,,Myslím, že to je Harryho dům." usmál jsem se.

,,Víš ty vůbec, kdo já jsem?" rozhodila rukama.

,,Ne a popravdě mě to vůbec nezajímá. Prostě jděte." pokrčil jsem rameny a prošel kolem ní. Nečekal jsem, že se otočí a mě na tváři přistane taková facka, že budu muset udělat pár kroků, abych to ustál. Překvapeně jsem se na ni podíval a začal si mnout tvář. Má sílu, to se musí nechat.

,,Gemmo!" vyjekl vyděšeně Harry a doběhl ke mně. ,,Dobrý?" zeptal se a přidržoval mě. Přikývl jsem, protože kdybych promluvil, rozbrečel bych se, díky bolesti.

,,Jdi nahoru, jo?" šeptl a pohladil mě po ruce, kterou jsem měl na bolavé tváři. Znovu jsem přikývl a vyběhl schody nahoru za Bearem, abych mu mohl dát konečně najíst.

Pohled Harryho:

,,Zbláznila ses?!" vyjel jsem na ni hned po tom, co jsem slyšel zavření dveří.

,,Zasloužil si to." pokrčila rameny.

,,Jo aha a co řekl tak špatnýho?! Nejsi zvyklá, že ti někdo odporuje, co?! Až příliš sis zvykla na to, že tě lidi obskakujou, sestřičko, ale Louis není ten, kterej tě obskakovat a dělat všechno za tebe. A vůbec, má pravdu. Vypadni." zavrčel jsem a projel si své krátké vlasy, které už pomalu začínali růst. Po tom, co se Gemma odstěhovala si našla nějakýho pracháče a nejspíš i díky němu teď dělá stylistku a maskérku. Pochybuju ale, že je s ním proto, že ho miluje. Možná je to blbý říkat o svojí vlastní sestře, ale pro mě je to už normální zlatokopka. Když táta umřel, hned se odstěhovala. Nebyla mi oporou, kterou si mají sourozenci poskytnout. Jediný, kdo mi pak pomohl se z toho dostat, byl Zayn a za to jsem mu neskutečně moc vděčný.

,,Přišla jsem ti jen říct, že jsem s ním zasnoubená a že čekám dítě." řekla.

,,Cože?" vydechl jsem. ,,Děláš si prdel?! Máš ho vůbec ráda?!" zeptal jsem se.

,,Ne, ale peněz má dost." pokrčila rameny a já nemohl jinak, než překvapeně zírat.

,,Vypadni. Jsi jen zlatokopka, která do tohoto baráku už nevkročí." zavrčel jsem nenávistně.

,,Ty tady do mě jedeš, že jsem zlatokopka, ale koukni co máš doma!" ukázala někam nahoru do schodů, čímž samozřejmě myslela Louise. ,,To on se od tebe nechává šukat a říká ti ty sladký řečičky jen pro to, aby měl prachy." pokračovala.

,,Za tu dobu co jsme spolu po mně nikdy nic nechtěl. To, že ty sis nenašla nikoho, kdo by tě miloval a kdo by byl bohatej, neznamená, že jsou takový všichni." řekl jsem na tuto situaci celkem klidně.

,,Je to jen děvka, která tě omotanýho kolem prstu. Kde byl ty skoro čtyři roky, kdy jsi potřeboval, hm? Nevíš. Určitě šukal s ostatníma a teď se k tobě zase připlazil jen proto, aby jsi mu dával peníze. Je to manipulativní..."