29. don't you want me to feed you again?

343 23 20
                                    

,,Jak ti je?" zeptala jsem se tiše, když jsem vešla do Jungkookovi ložnice i s ním zavěšeným okolo mého krku. Posadila jsem ho na postel a on sebou následně praštil do polštářů.

,,Je mi na hovno," vydechl ztěžka a prsty si přiložil na přepážku nosu. Jeho ruce se třásly, jako osikový list.

Přešla jsem k oknům a zatáhla závěsy, jelikož už se za obzorem rozbřesklo. Otočila jsem se do místnosti ponořené v šeru a přešla k nočnímu stolku, kde ležel sáček se zvířecí krví, který si tady nachystal. Lehce jsem ho natrhla zuby a přešla na druhou stranu k Jingkookovi, kyerý se jak na povel zvedl do sedu.

Sedla jsem si vedle něj a podepřela ho rukou pod zády. Kdyby to bylo ještě možné, řekla bych, že vypadal, jako smrt. Jenomže on už neživý je, ovšem po té trošce mé krve vypadal opravdu hrozně, jakoby prošel nějakým šokem, který ho oslábl.

,,Dík, maličká," chtěl si sáček vzít, ale já mu to znemožnila a přitáhla si ho k sobě. Zůstal na mně nechápavě koukat, ale já se jen pousmála. Chtěla jsem ho nějak "rozptýlit" či přivést na jiné myšlenky a možná toho později budu taky litovat, nebo toho budu litovat hned.

,,Nechceš, abych tě zase nakrmila?" Jungkook vykulil ta svoje dvě černá kukadla a více se na mě pootočil.

,,Kurva, cože?" vyhrkl, okolo jeho studánek se slabě vyrojily žíly světle modré barvy, nebyly tak výrazné, jako vždy.

,,Pokud zvládnu vypít vše, znamená to, že i ty dokážeš pozřít mou krev," ano, šla jsem na to lehce takticky, ale chci, aby to Jungkook zvládnul a nemusel trpět. Chci, aby se odsud dostal a začal žít, alespoň v rámci svých možností. Možná se mnou, ale na tohle myslet, je příliš brzy.

,,Právě jsem se dvakrát složil a nic proti, ale z tvojí krve jsem se akorát tak pozvracel-"

,,Shh," lehce jsem se k němu naklonila a přiložila prst na jeho studené rty. Víc v šoku už vypadat nemohl a já si už ani nedokázala troufnout pokračovat.

,,Věřím ti," špitla jsem a pomalu se od něj zase odtáhla. Pozvedla jsem sáček a převrátilal jej proti svým ústům. Tekutina se mi lila do úst a já se snažila nemyslet na to, co to vlastně je.

,,To teda děláš chybu, maličká," viděla jsem jak pokroutil hlavou.

Odhodila jsem sáček bokem a postavila jsem se z postele, přešla jsem před Jungkooka a položila si ruce na jeho ramena, koleny jsem se zapřela o pohovku a sedla si na jeho klín obkročmo.

,,Dohajzlu, co to-" ani nestihl doříct, jeho poslední slova totiž zakryla má ústa, která se hned synchronizovaně pootevřela s těmi jeho.

Zprvu jsem se jenom snažila o to, aby se veškerá krev dostala do jeho úst, ale pak jsem se od něj neodtáhla, ani on, sotva dosrkal poslední kapky. Chvíli se nic nedělo a pak začal svými rty pohybovat v pomalém rytmu. Po mé bradě vytekla trocha zbylé krve, až na krk, ale tu si hned Jungkook hravě vzal vlhkou cestičkou svými ústy, přecházel od mých úst přes krk, přičemž po sobě zanechal krvavé stopy.

Položil své dlaně pod mé triko na holé boky, já mu nohy vice ovinula okolo pasu a ruce si spojila za jeho krk. Jungkook se postavil a pět vteřin na to jsem ucítila prudký náraz do zdi, až jsem bolesí zaúpěla.

,,Omlouvám se, Jess- ehm, maličká," odtáhl se od mých rtů a já se lehce pousmála, přičemž jsem si zkousla spodní ret.

,,Řekl jsi mi jménem, poprvé," jednu ruku jsem lehce vnořila do jeho vlasů. Shluboka se nadechl a zavřel oči.

,,Neřekl," sykl.

,,Ale řekl," oponovala jsem hned a jemně ho zatahala za kořínky, dost jsem si koledovala na to, že by byl schopen mi pořád ublížit, když má krev pořád koluje jeho tělem.

,,Kurva řekl jsem že-" otevřel oči a já teď musela hodně potlačovat svou vnitřní emoci, kterou byl čistý strach z jeho naoranžovělých očí. Mé tělo ovanula husí kůže nad tím, jak se díval.
,,Neřekl,"

,,Oponuješ si," pokroutila jsem hlavou a lehce ji nahnula do boku. Jungkook na mně koukal, jeho oči zase potemněli a v mezírce mezi jeho obočím se vytvořila malá vráska od mračení.

,,Kdyby tvoje tělo neustále nekladlo odpor, už bych tě tady dávno klátil na podlaze," zavrčel a jeho dlaně více stiskly moje hýždě. Čelem se opřel o to mé, naše hrudě na sobě byly nalepené a já se jen snažila o jediné, aby moje srdce neexplodovalo.

,,Ale nejdřív chci dokázat pozřít tvoji krev, protože co ti budu nalhávat maličká, bez toho se to neobejde,"

——-

Hello guys🌚

Ne, později to opravdu nešlo a opět vám vzdávám velikou omluvu, ale jsem hold vytížená jak prací, tak užíváním si posledních týdnů prázdnin a doufám, že i vy to máte stejně❤️

See yaa and send much of love ❤️

Shh {cz•JJK} Kde žijí příběhy. Začni objevovat