Po obědě jsme se vydali na chvíli ven do zahrad hradu. Já, Blaise a Draco. „Chystáte se do Prasinek příští víkend?" Zeptal se Blaise. „Já ano! Moc se těším. Mám v plánu zajít si do Medového ráje a nakoupit si dobrůtky." odpověděla jsem a byla celá natěšená. Upřímně, jídlo a sladké jsou jedna z věcí, na kterou se vždy těším. „Možná půjdu s vámi" odpověděl Draco a koukal do dálky. Vypadal stále tak zamyšleně a smutně. Po krátké procházce, na čerstvém vzduchu, jsme se vrátili do hradu a pokračovali dalšími hodinami. Po skončení všech hodin jsme šli na večeři. Dnešní den byl hodně unavující a tak jsem byla ráda, že už je konec a po večeři jsem se vydala do společenské místnosti.
Naše společenská místnost byla v podzemí. Byla velmi prostorná a byly tam sedačky a stoly na psaní úkolů, ale samozřejmě i na hraní her. Moje nejoblíbenější místo bylo u krbu. Milovala jsem teplo, které vydával oheň. Zvuky praskajícího ohně a vůně spáleného dřeva mě uspávala. Byla jsem tu mezi prvníma a tak jsem šla do svého pokoje převléct se do něčeho pohodlnějšího. Poté jsem došla ke krbu a sedla si do svého oblíbeného křesla s knihou. Zmijozelští studenti většinou hrajou vzadu hry a povídají si o svých snech a rodinách. Jsme dost ambiciózní a chceme docílit svých cílů, takže se dost z nás i učí. Já si dnes řekla, že si dám čas pro sebe. Četla jsem svou oblíbenou knihu a potichu poslouchala kroky ostatních studentů vcházejících do místnosti. Slyšela jsem Pansy, jak velmi nadšeně vypráví o svém zvířeti a jak ho při hodině proměňování proměnila v knihu a zase zpět, slyším Blaise, který si sedl na gauč vedle mě a dělá si úkol do Dějin čar a kouzel. K Blaisovi si sedne také Draco, který drží v ruce knihu. Že by si chtěl číst taky? Zajímavé. Většinou se někde zašije s ostatními a drbe. Je zvláštní vidět ho úplně z jiného pohledu než všichni ostatní. Když jsme sami, tak je jiný. Tichý a řekla bych, že i milý. Okolo deváté hodiny večerní se pomalu většina studentů rozchází a jdou spát. Normálně bych patřila mezi ně, ale mám strach chodit spát. Člověk by neřekl, jak moc ho můžou jeho noční můry ovlivňovat. Nechci spát, jen aby se mi nezdálo o tom, co se stalo.
ČTEŠ
Draco Malfoy
Fanfiction"Astrologická věž. Krásná noční obloha, která se třpytila hvězdami a měsíc, který svítil na místo, kde jsem seděla. Bylo to jako sen, jako nádherný sen." Příběh není dokončený, čekám, jestli se uchytne :D Příběh Draca Malfoye z mého pohledu. Tento...
