Když jsem došla do společenské místnosti mířila jsem rovnou k Dracovi a k Pansy, ale když jsem přicházela, tak se zvedl a odešel. Otočila jsem se jeho směrem, ale ani se na mě nepodíval. Pansy se potutelně usmála, neboť zřejmě čekala, že jde přímo ke mně, nebo tak, ale místo toho mě obešel. Otočila jsem se, že půjdu za ním, ale pak jsem to vrátila zpět. Možná potřebuje čas pro sebe. Sedám si k Pansy a přichází Blaise. „A jak by měla vypadat ta tvá párty?" Ptá se Blaise a čeká na odpověď. „No napadlo mě, že bychom udělali ples. Pozvaly by se spřátelené školy. Mohli bychom se díky tomu lépe poznat." Odpovídám a culím se, neboť to je opravdu skvělý nápad. Blaise se na mě divá uznalým pohledem.
K večeru mi začíná být divné, že se Draco ještě nevrátil. Možná se až moc starám, ale opravdu mi na něm záleží. Vezmu si hůlku a vydávám se ven na chodbu. Jsem asi otravná, neboť jdu hledat člověka, který ve mně vyvolává tolik pocitů, že ani sama nevím co chci. Jediné místo, které mě napadá je astronomická věž a tak se vydávám nahoru. Venku je studený vzduch, který mě osvěžuje a dělá mé tváře červenějšími. Než ale dojdu úplně nahoru slyším někoho vzlykat. Že by to byl on? Potichu stoupám ještě výš, abych toho neznámého viděla. Jeho paltinové vlasy ho prozradí. Nechci ho rušit, ale zároveň mu chci být oporou. Potichu dojdu k němu a obejmu ho. Ani sebou necukne. Jen sedí s koleny u obličeje a vzlyká. Jeho slzy jsou jako stříbrno a jeho vlasy se lesknou v měsíčním světle. Sedím u něj a držím ho pěvně u sebe. „Ach Draco, neboj se, jsem u tebe. Nejsi sám" říkám automaticky. Vím, že se cítí osaměle.
ČTEŠ
Draco Malfoy
Fanfiction"Astrologická věž. Krásná noční obloha, která se třpytila hvězdami a měsíc, který svítil na místo, kde jsem seděla. Bylo to jako sen, jako nádherný sen." Příběh není dokončený, čekám, jestli se uchytne :D Příběh Draca Malfoye z mého pohledu. Tento...
