Just a dream ? [LOKI CZ FF]

Angel✔️

15.

„Jmenuji se Nathaniel“ jeho hlas mi zněl v hlavě jako rajská hudba. Zněl jako anděl. „Já jsem Lara“ usměju se na něj. „Vím kdo jste spanilá princezno“ políbí hřbet mé ruky a nezpouští ze mě oči. Cítím jak se mi teplo vlévá do tváří. „Nejsem princezna“ lehce se zamračím. „Ani odtud nepocházím“ dodám. „Já vím“ přikývne. „Vím moc dobře kdo jsi, ale pro mě jsi princezna“ přiblble jsem se usmála. Co se to sakra se mnou děje ?!

Pořádně jsem si ho prohlédla. Tmavě hnědé vlasy, které nemá dlouhé jak mívají zdejší muži ale ani ne tak krátké jako u nás na midgardu, jeho medově žluté oči zvýrazňovaly jeho ostře řezanou tvář, úzké rty stočené do mírného úsměvu, vypadal božsky. Ale někoho mi těma očima strašně připomínal.

„Kdo jsou tví rodiče ?“ vyhrknu najednou. „Jdeš na to rychle“ zasměje se. „Mou matku neznám, ale můj otec je Heimdal, nikdo o tom neví tak tě žádám aby jsi si tuto informaci nechala pro sebe“ v jeho pohledu jsem se ztrácela. „Ano slibuji“ usměju se na něj.

„Proč jsem tady ?“ podívám se na něj. „Jsi zvědavá, odpovědi se dočkáš za okamžik ale nejdřív“ nahl se ke mě a lehce mě políbil na rty. „Políbil jsi někdy někoho předemnou ?“ usměju se nad jeho nezkušeností. Zavrtěl hlavou „Ne, nikdy jsem nenašel ženu co by mě tak učarovala“ stydlivě se usmál. Přiblížila jsem se k němu a tentokrát ho políbila já, už ne tak lehce jako předtím ale s vášní. „Chci odpověď na mou otázku“ zašeptám když se od sebe odtáhneme.

„Když jsem tě spatřil něco se ve mě pohnulo, věděl jsem že tě chci poznat a i přes zákaz a výhrůžky prince jsem tě musel vidět“ počkat co ? „Přes výhrůžky prince ? Koho ?“
„Prince Lokiho, zakázal komukoliv mimo hrad se s tebou scházet a už vůbec si něco s někým začínat“ zamračím se. „Ale přesto si tady, neměl bys kvůli mě riskovat“ stisknu mu ruku. „Pro ženu kterou miluju bych i zemřel“ udiveně se na něj dívám. Cože to právě řekl ? „Já... děkuju“ tohle je tak trapné. „Nemusíš se cítit zle, nečekám že mi odpovíš hned to stejné ale udělám cokoliv aby tomu tak bylo.“ pohlédne mi do očí.

„Už budu muset jít“ usměje se na mě. Ani mi nedojde že už pomalu svítá. Zvedl se a pomalu odcházel. „Počkej ! Kdy se zase uvidíme ?“ pohlédne na mě. „Až najdeš modrou růži“ vidím v jeho očích pobavení. Taktéž se otočím a utíkám do pokoje než si mě někdo všimne.

Na snídani jsem dneska kupodivu první. První přišel Loki s úsměvem na tváři. „Dobré ráno “ zvolal zvesela. „Dobré, tady se někdo dobře vyspal“ zasměju se. „Víc než to“ zazubí se. Podezíravě si ho přeměřím, takhle se nikdy nechoval.

Chvíli po něm přijde i Thor. Když ho uvidím málem vyprsknu smíchy. „Dobré ráno“ usměje se na mě. Loki taky snaží udržet kamenný výraz, ale cukají mu koutky. Nějak se neumím zbavit pocitu že v tom má prsty. „Dobré“ zahihňám se. „Děje se něco ?“ zamračí se a změří si nás pohledem. „Ne, jen, nový účes ?“ poukážu na jeho vlasy. „Ne, proč ?“ zmateně si prohmatává vlasy a značně se mu uleví když zjistí že jsou pořád stejně dlouhé.

Projede si prsty vlasy a podívá se na pramen co drží v ruce. Vykřikne jako malá holka. Loki a já už se neudržíme a začneme se nekontrolovatelně smát nad Thorovými růžovými vlasy.

Vyběhl z jídelny a dneska už ho asi nikdo neuvidí.

„To bylo dobré“ podívám se na Lokiho. „Co myslíš ?“
„No to co jsi udělal Thorovi“
„Já mu to neudělal“ odloží příbor. „Jasně“ ušklíbnu se na něj. „A i kdyby jo, zasloužil si to“ odpoví nakonec Loki. ”V tom máš naprostou pravdu“ zasměju se.

Celé dopoledne jsem se snažila najít modrou růži, ale marně. Vzdala jsem to a šla naspat aspoň pár hodin spánku.

Někdo zaklepal na dveře, nevím kolik bylo hodin ale přišlo mi jako bych spala jen pár minut. „Dále“ vyzvu osobu za dveřmi. „Loki ? Co tu děláš ?“ pohlédnu na něj. „Chci tě jen varovat, dnes se nikam nevydávej jasné ? Není to bezpečné“ přísně se na mě podívá. „Co tím myslíš ? “ zamračím se. „Tenkrát když nás napadli, nebyli to jen temní elfové měli spojence. Mysleli jsem že jsme je zahnali, ale ti spojenci vypadají jako obyčejní asgarďané. Dnes jedu s Thorem, pokud ta princezna hodlá vylézt z pokoje, na výpravu je zastavit. Po tobě žádám aby jsi zůstala tady kde jsi v bezpečí.“ probodává mě svým pohledem. „Dobře“ přikývnu. „Slibuješ ?“ chytne mou ruku. „Slibuju“ podívám se mu do očí. Vydechne úlevou. To mu na mě tak záleží ? Nahne se ke mě a lehce mě políbí na rty. Proč mě všichni líbají, nebo spíš proč já se nechám ?!

Sledovala jsem jak Loki a Thor, kupodivu už se svými blond vlasy, mi mizí z dohledu s celou asgardskou armádou.

Nudila jsem se, najednou byl v hradu moc velký klid.

Četla jsem si knížku Romeo a Julie, kterou mi Loki dovezl z Midgardu. Otočila jsem se za tou známou vůní. A opravdu vedle mě zase stála modrá růže. Ani nevím proč ale zamračila jsem se, vždyť jsem se na to tak těšila a teď se mi vůbec nechce. Slíbila jsem Lokimu že tu zůstanu.

Vezmu si z růže papírek.

Důvěra je to nejcennější co můžeme darovat, věříš-li mi přijď dneska má princezno do královských zahrad, až první hvězda vyjde na nebe.

První hvězda vychází brzy, nikdy se se mnou nechtěl setkat tak brzo. Pravda je že Loki tu dnes není.

Bojovala jsem sama se sebou jestli jít nebo ne.

První hvězda vyšla, a obloha byla kupodivu tmavá. Došla jsem do zahrad. Ano porušila jsem slib, ale pořád jsme přeci v království jen v zahradách. A navíc vím že Nathaniel mě ochrání, když bude třeba.

Rozhlížela jsem se okolo, ale nikde jsem ho zatím neviděla, nedal mi úplně přesné instrukce kde se máme shledat. Beru to jako nějakou jeho hru. „Nathanieli ?“ zašeptala jsem. „Jsi tu ?“ nic se neozvývalo. Začínala být čím dál větší tma a jsem si jistá že jsem zahradu prošla celou.

Vracela jsem se do zámku, nikdo si že mě srandu dělat nebude !

V altánku bylo světlo, nejspíš ze svíčky. Vydala jsem se tam a pak cítila už jen bolest na hlavě a známou černou tmu.

1039 slov
Co se to asi děje ?🤔