Just a dream ? [LOKI CZ FF]

End ?✔️

19.

Kapitola věnována: -mravenecek_susenka-
Chtěla bych ti moc poděkovat, díky tobě mám chuť psát další a další kapitoly, děkuju moc za tvou podporu ❤️

Zvonivý zvuk zpívajících ptáčků mě donutilo vyhrabat se z postele. Každý jiný den bych vyskočila radostí nad tím jaké mám štěstí tu být dnes mě však v  očích štípaly slzy. S pohledem upřený z balkónu na Asgard mi bylo smutno. Ani ten nejhodnocenější  film ani ta nejpřesvědčivější replika nikdy nedokáže nahradit originál.

Upřímně byla ironie si myslet že tu budu žít šťastně až do smrti, ze spousty filmů a knížek jsem se snad nepoučila ? Nikdy neexistuje šťastně až do smrti. Nežiju v pohádce.

Nikomu jsem neřekla že odjíždím, věděla jsem že by mi v odjezdu zabránily a tak jsem se aspoň nevědomky rozloučila s Figgou a Ódinem. Bohužel tři bytosti, s kterými jsem se chtěla rozloučit tu nebyli (Loki, Thor a půlnoc). Tak moc stále doufám že se tu objeví obejmou mě a řeknou že vyhráli, tak moc jsem chtěla aby mi Loki řekl že mě taky miluje a tak moc jsem chtěla zažít alespoň poslední projížďku na půlnoci. Jenomže realita pro mě byla krutá nikdo z nich tu nebyl a můj drahocenný čas se rychle krátil.

Opravdu pro mě bylo smutné že i přes to že jsem tu strávila pár týdnů neměla jsem se s kým pořádně rozloučit.

Z knihovny jsem "ukradla" dějiny Asgardu a doufala že se mi to podaří přenést domů, i když tomu nevěřím.

Místo toho abych si užívala svou poslední procházku královské zahrady asgardu jsem chodila jako těle bez duše.

Vychutnávala jsem si poslední jídlo, poslední koupel. Uchechtla jsem se když mi to připadalo jako bych měla umřít když pořád myslím že je to naposled.

Oblékla jsem si volné smaragdově zelené šaty a vydala se do světa kam nepatřím.

Pohled třetí osoby :

Loki s Thorem se vraceli zpět do paláce, unavení a hladoví se dobelhali do hodovní síně.

Oba hned zpozorovali že místo kde normálně sedávala Lara je prázdné. „Asi jí není dobře“ podotkl Thor a dál se šel věnovat svému talíři ale Lokimu to nedalo a tak se šel podívat do její komnaty.

Všude panovalo ticho, když vešel byla u ní tma ale postel byla ustlaná. Zamračil se bylo krátce před půlnocí kam by teď chodila. Navíc dneska byla slavnost na které jako jediná nebyla. Chtěl odejít ale zarazil ho dopis co byl přidělán na zrcadle s jeho jménem. Vzal ho do ruk a začal si ho číst.

Drahý Loki,

Pokud čteš tenhle dopis znamená to že už jsem pryč. Chtěla jsem se s vámi rozloučit osobně ale neměla jsem tu možnost.

Mrzí mě jak to mezi námi skončilo, nikdy bych nevzala zpět co jsem řekla a nikdy toho nebudu litovat. Víš už od první chvíle jsem myslela že to s tebou v jedné místnosti nevydržím kvůli toho co jsem k tobě cítila. Bože připadám si jak trapná puberťačka co je zblázněná do nějakého středoškolského kluka.

Každopádně nechci aby jsi si dělal starosti s tím co jsi mi řekl (tedy pokud si je vůbec děláš).

Dnešní půlnocí se s vámi loučím z duhového mostu.

Opatruj se a užívej krásu svého domova. Pozdravuj ode mne půlnoc a rozluč se za mě s Thorem, posílám vám oběma velké objetí.

Někdy nashle.
L.

Nemohl tomu uvěřit je pryč. Tak jak rychle se mu nečekaně vplížila do života z něj zase zmizela a ani se s ní nemohl rozloučit.

Nikdy nečekal že nějaká žena a ještě tomu z Midgradu mu tak zamotá hlavu a emoce.

Nemohl už nic dělat pouze sledoval v dáli záři duhového mostu kde právě mizela ta která vlastní kus jeho srdce.

O deset let později :

Vracela jsem se z kanceláře domů, psaní knížek zejména fan fikcí dá dosti zabrat. Nepíšu jen knihy také je čtu a rozděluju na ty které půjdou do tisku a které ne.

Rodinu nemám ne zatím, se svým přítelem jsem se nedávno rozešla, protože si neustále stěžoval že na něj nemám čas tak to skončil. Jeho škoda.

Událost co se stala před deseti lety jsem považovala za sen. Normálně jsme se vzbudila dalšího dne ráno a vše pokračovalo při starém. Ale dala jsem na radu té moudré ženy Lili a začala jsem se zajímat o mamku. Teď s ní mám nejlepší vztah za posledních deset let. Nikdy jsem se tam už nevrátila a možná to tak bylo dobře.

Vyčerpáním jsem po svém oblíbeném jahodovém čaji ulehla do postele a oddala se poklidnému spánku. Zítra mě čeká tolik práce....

Ocitla jsem se v krásných zahradách. Přičichla si k nejčervenější růži co jsem kdy viděla, tak moment tohle místo.... znám. Zahlédla jsem v altánku postavu tak jsem se za ní vydala. Údivem mi málem poklesla brada. Osoba na mě zvedla svůj pohled a překvapením se mu zúžily zorničky.

„Loki ?“ vydechnu

„Laro ?“ vysloví mé jméno se stejným údivem.....

Konec. Ano vím je celkem otevřený ale co se stalo dal si můžete domyslet. Kdo ví třeba jsou spolu a nebo ne.

Děkuju že jste tu byli až do konce❤️

Příběh budu v průběhu času opravovat

829 slov

Uvažovala jsem zda neudělat pokračování tohoto příběhu, ale protože takhle kniha nemá nějaké velké ohlasy moc nepočítám s tím že nějaké bude 😅. Tímto nechci říct že mi jde o počet přečtení, jenom si nemyslím že by pokračování mělo smysl. Ovšem pokud by někdo měl zájem určitě bych se do toho pustila 😊.