4 | Numbers (část 2)

588 41 6
                                    

Veronica

„Nic? Žádná odpověď. Hádám, že izolace vás dva naučila něco užitečného," odvětil pobaveně. Škaredě jsem se na něj podívala. Byl to takový blbec a nebyl pro to ani důvod. Viděla jsem, jak se Harry na něj podíval.

„Prestone. Nebude s tebou mluvit, tak ji přestaň provokovat," peskoval Paul Prestona. Bylo těžké se nesmát. Někdo se dostal do problému, protože se snažil dostat mě a Harryho do problému.

Karta se obrátila, blbečku.

Preston nebo jak se jmenoval, zafuněl jako dítě, kterému bylo řečeno, že si nemůže hrát s hračkama. A my nejsme hračky. Než oba odešli ke stolu uprostřed stolu a otočili se ke všem, druhý chlap přešel k Paulovi zezadu a položil tam krabičku. Něco mu zašeptal, ale neslyšeli jsme to.

„Dobře. Zpátky k naším plánům..." Odmlčel se a vzal desky s papírem z krabice. „Půjdeme celu po cele a zapíšeme vás, dáme vám čísla," řekl Paul a něco si zapsal. Čísla? Na co, asi jsme fakt ve vězení. Cítila jsem, jak do mě Harry strčil ramenem a vzhlédla jsem na něj.

„Co se děje?" zašeptal. Pokroutila jsem hlavou, nevěděla jsem, jak odpovědět. Proč by mě hodili do cely s Harrym a dva dny by nepřišli a pak by nás jen tak vytáhli s dalšími vězni. Chci říct, Harry tam byl celé dva měsíce, než mě k němu hodili, takže proč ta náhlá změna.

„Nevím, Harry."

„Dobře, začněme," řekl Paul a upoutal mou a Harryho pozornost. Jeho chlapi všechny hrubě chytali a strkali nás do řady. Dva z nich vzali mě a Harryho a strčili nás na konec řady. Jeho stisk na mé paži byl neskutečně bolestivý, ale pokoušela jsem se být tiše.

Trvalo to skoro hodinu, než jsme se dostali dopředu. Před námi byla poslední dvojice, dvě holky, které byly napůl pomlácené. Jedna mohla sotva chodit a druhá měla nateklé zavřené okno. Takže si vzaly něco, co vypadalo jako nové úbory, beze slova.

Pak byla řada na nás.

„Průseráři." Uchechtl se Preston a sáhl do krabice.

„Sklapni..." Mávl Paul na Prestona, něco hledal v papírech. „Veronica Blaková a Harold Styles. Vaše nová čísla jsou V0128 a H0117," řekl Paul. „A tady jsou vaše nové uniformy s natištěnými čísly, takže budeme vědět, kdo jste," řekl Paul a hrubě si vzal úbory od Prestona. Pak jsem udělala další chybu, ale nemohla jsem si pomoct, bylo to jako zvracení slov.

„Proč jste, sakra, uvěznili Haz-Harryho..." Skoro jsem řekla Hazzu, ale opravila jsem se. „Skoro na dva měsíce bez lidského kontaktu a pak jste nás tady najednou vytáhli, vzali jste nám jména a nahradili jste je čísly," zařvala jsem. Tohle bylo v prdeli. Cítila jsem, jak mě Harry zatahal za úbor, ale ignorovala jsem ho.

Plesk!

Znovu jsem otřela tvář o Harryho paži, ale tentokrát s větší silou. Pálela mě tvář a můj ret se znovu rozhodně otevřel. Nikdo neřekl, že jsem byla chytrá.

„Proč jsme tady?! Co od nás chcete?!" ječela jsem nahlas.

Plesk! Plesk!

Další facka na stejnou tvář a pak na druhou. Tentokrát Harry zatínal pěsti a udělal malý krok blíž k Prestonovi. Chytila jsem jeho paži a odtáhla jsem ho, aby taky nedostal, ale bylo pozdě. Ne že by nebylo vzhledem k tomu, že jsme byli ve vězení.

„Ou, omlouvám se, ublížil jsem tvé přítelkyni?" vysmíval se Harrymu přímo do obličeje. Harry udělal další krok, trhnul mnou dopředu, neboť jsme byli k sobě připoutání. Znovu jsem zatáhla za jeho úbor, ale ani to s ním nehnulo. Doufala jsem, že by ho nepraštil nebo nepromluvil.

„Budeš něco dělat? Protože pokud ne, tak uhni!" řekl Preston a zvedl hlas u posledních dvou slov. Trhla jsem sebou.

„Už se jí nikdy nedotýkej," zasyčel Harry. Sklopila jsem hlavu. Neměl to dělat, protože za to dostane. Preston se zle usmál, než Harryho uhodil přes obličej a vytvořil další ranku na druhé straně jeho tváře. Z té síly jsme oba dva spadli na zem.

„Proč jste ho praštil?" zakřičela jsem, klečela jsem vedle Harryho hrudi, přičemž se držel za tvář a pevně zavíral oči. Ten Preston měl fakt ránu. Najednou mi někdo škubnul vlasy nahoru a dostala jsem facku.

„Žádné otázky!" zaječel Paul a převzal Prestonovo místo. Rychle jsem se podívala na Prestona, kterého táhli pryč, asi aby se uklidnil. Paul vzal řetěz, který nás spojoval a táhl nás po podlaze kolem mříží, které oddělovaly velkou místnost od haly s celami.

Zastavil u naší cely, pustil nás, aby odemkl dveře. Slyšela jsem, jak na někoho zaječel, aby nám vzal úbory, přičemž nás vlekl dovnitř. Odemkl nás, připoutal Harryho k posteli, lehl si na zem a znovu se chytil za čelist, která teď byla fialová. Dovnitř vešel druhý chlap a hodil úbory na postel. Paul mi uvolnil ruce, než mě vzal za ramena a zvedl mě ze země.

„Co kdybychom tě dostali z toho špinavého, starého úboru," řekl Paul a rozepl mi zip. Začala jsem křičet a kopat nohama, ale stejně jako poprvé, ten druhý mě chytil za kotníky.

„Neee!" křičela jsem tak hlasitě, jak jsem dokázala. Ale zdálo se, že mě ignorovali a dále tahali za můj úbor. Když jsem zase byla nahá, hodili mě na postel a připoutali mě k ní.

Opustili mé nahé tělo a odemkli Harryho, který se mi snažil pomoct bez ohledu na jeho zraněnou tvář. Uvolnili Harryho a museli zavolat dalšího chlapa, aby ho svlékli, než jeden z nich odemkl má pouta a hodil mě vedle Harryho. Skoro vyběhli ven, rychle za sebou zavřeli, protože stejně jako první den, bouchala jsem do dveří.

Pak jsem si uvědomila, že jsem byla před Harrym zase nahá. Přestala jsem bouchat do dveří a strnule jsem stála, zakrývala jsem si prsa, nakoukla jsem přes rameno, abych viděla, že se opíral o zeď a zíral na mě.

„O můj Bože," zašeptala jsem a chytila jsem sama sebe pevněji kvůli jeho přitroublému uculení, které mu pohrávalo na rtech. Viděl mě nahou dvakrát během pár dní a sotva jsme se znali. To je můj rekord. Měla jsem sex jenom jednou a i tak byla tma, takže ten kluk mě sotva viděl. Velká chyba. Ale teď měl Harry plný výhled na mé tělo ve spodním prádle.

Zase.

„Předtím jsem si tvého tetování na boku nevšiml." Uculil se.

„Cože?" zeptala jsem se hloupě, napůl jsem se na něj usmívala a pokoušela jsem si zakrýt hrudník. To tetování nebylo velké, ale ani malé. Byla to fialová vážka s křídly, které vypadaly třpytivě. No, tak třpytivě, jak to tetování dovolilo.

„Máš ráda vážky?" uculil se a vstal z postele, než se rozešel ke mně. Začervenala jsem se.

____________

Je to úplně psycho :C Ti lidi tam jsou totální magoři. :x

Confinement // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat