17 | Two More Days

399 31 5
                                    

Veronica

Další ráno jsem se vzbudila přitulená k Harryho hrudi, jako vždycky. Naprosto v teple a bezpečí pohlcená v jeho ochranitelském objetí. Kéž by se tohle mohlo stát ve světě tam venku a ne ve vězení naší cely.

Včera večer jsme dokončili tu hádací hru a Harry měl hodně více tetování; o hodně více. I když si odmítl obléct úbor, neviděla jsem je všechny. Měl je na paži, nahoře a dole, na hrudi, na břichu, bocích, kotnících, o hodně více, než jsem předpokládala.

Dokonce se svlékl do spodního prádla, protože naléhal, že jsem se potřebovala podívat z blízky. Nestěžovala jsem si, samozřejmě. Bylo tomu tak, dokud neřekl, že byla řada na mně, abych se svlékla, a na to jsem nepřistoupila. Jasně, vždycky jsem byla nahá, když jsem musela čůrat, ale přinutila jsem ho, aby si zakryl hlavu dekou a sedl si čelem ke zdi.

Nenáviděl to a vracel mi to tím, že jsem se na něj musela dívat, zatímco čůral, nic neschovával. Tehdy jsem dloubala do rozbitého parapetu, naprosto jsem měla červené tváře. A proto to dělal, protože to byl Harry, o kom mluvíme, a prostě to byl perverzní kluk. Usoudila jsem, že by mohl být na nějakém jiném levlu.

„Proč nám ještě nestrčili pod dveře tác s tím nechutným jídlem?" zamumlal Harry, když mi zaplétal vlasy, dost bolestivě.

„Proč dělají to, co tady dělají, je odpověď, kterou nikdy nikdo nebude vědět."

„Zní to jako jazykolam." Zasmál se Harry a silně zatáhl za mé vlasy. Zabručela jsem na něj, poklepal mě po hlavě a pokračoval opatrněji.

„Ou! A co hra jazykolamů!" usmála jsem se, než jsem zaskuhrala kvůli dalšímu zatáhnutí. Harry se omluvil. Proč naléhal, že mi zaplete vlasy, mi bylo neznámé, ale zase uplynul jinak nudný čas.

„Dobře. She sells sea shells by the sea shore."

„Jak originální." Převrátila jsem oči, i když mě nemohl vidět. „Chop shops stocked with chubby chops." Zahihňala jsem se, jak zněl můj hlas.

„How much wood would a woodchuck chuck. If a woodchuck could chuck wood? He would chuck, he would, as much as he could, and chuck as much wood as a woodchuck would. If a woodchuck could chuck wood," Harry měl problém to říct a oba jsme se smáli. Mohla jsem si představovat, jak roloval jazyk, vyplazoval ho trochu, zatímco naklonil hlavu a měl ten nejsoustředěnější výraz. Mysleli byste si, že to bylo kvůli zaplétání mých vlasů, ale bylo to kvůli slovům, které vycházely z jeho pusy.

„Vybral sis takové otřepané." Zasmála jsem se více.

„Takže! Silly Sally swiftly shooed seven silly sheep. The seven silly sheep Silly Sally shooed, Shilly-shallied south. These sheep shouldn't sleep in a shack. Sheep should sleep in a shed," řekl docela dobře, chtěla jsem ho porazit ještě více.

„Three gray geese in the growing green grass grazing-," začala jsem, než se dveře otevřely, bez normálního varovného zvuku, a stál tam Paul. Oba jsme k němu střelili hlavou, mě to bolelo, protože mi Harry pořád držel konečky vlasů.

„Odpoledne," řekl jednoduše a hodil dva páry pout na podlahu. Povzdechli jsme si a vstali jsme, navzájem jsme si nasadili pouta. Paul s náma nerad bojoval, tak jsme si je dávali sami asi dva týdny. Ačkoli jsem byla pořád stejně tvrdohlavá, starý zvyk, takže když jsem nasadila pouta Harrymu, otočila jsem se k Paulovi.

„A kam přesně dneska jedeme?" zeptala jsem se, pořád mě nezlomili navzdory množství facek, které jsem dostala. Jenom mě zajímalo, kdy vymění fackování za něco více... efektivnějšího. Harry se podíval do stropu a povzdechl si, než ke mně sklonil hlavu a škaredě se na mě podíval.

Confinement // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat