Confinement // h.s. (CZECH TRANSLATION)

16 | Inked Skin Says Loads

Veronica

„Nemůžeš mě líbat, kdykoli chceš." Odstrčila jsem ho, ne daleko, protože jsem byla natisknuta na zdi a byl vyšší.

„Ale nelíbal jsem tě."

„Takže tvoje rty na mých se nepovažují za líbání, huh?"

„Ne, když nelíbám tvé rty."

„To je to samé, Harry," pokračovala jsem v hádání a převrátila jsem oči. Než se Harry naklonil zpátky k mému obličeji jen pár milimetrů daleko. Můj nervózní dech se mísil s jeho sebevědomým.

„Vážně?" utahoval si ze mě. Jenom jsem lehce přikývla a natiskla jsem hlavu do kamene co nejvíce.

„Můžeme hrát normální hru nebo něco... Cokoli?" zašeptala jsem, prohlížela jsem si jeho ohromující zelené oči nervóznějí s každou uplynulou vteřinou.

„Normální hra je trochu nudná vzhledem k tomu, že jsme byli na každém místě na světě."

„Nebyli jsme na... Cape Horn."

„Ale navštívili jsme hodně míst v jižní Americe, takže tam nemusíme."

„Na Cape Horn musíme."

„Co třeba hádací hra?"

„Hádání o čem?"

„O tetování toho druhého." Uculil se. Začervenala jsem se a otočila jsem hlavu bokem.

„Proč?" zahihňala jsem se trošku a děkovala jsem Bohu, že se Harry odtáhl, takže jsem nebyla tolik přitisknutá na zdi. Jen uvězněná, jak úžasné.

„Protože bych rád věděl o každém inkoustu na tvém těle a o tom, co nabízí," zabručel a namotal si mé vlasy okolo svého prstu.

„Co nabízí? Jak bych byla nějaká věc, kterou si prohlédneš, než se rozhodneš si ji koupit."

„Vůbec ne, rád bych potvrdil, že mám více tetování než ty."

„Ou, už to chápu." Zasmála jsem se a poklepala jsem prstem o jednu vlaštovku. „Je to jako idiotská hra, kterou hrajou kluci, snaží se ukázat, kdo má většího ptáka." Zapnula jsem mu polovinu rozeplého úboru.

„Tohle není hra o měření ptáků, Ronnie...!" převrátil oči a trochu rozepnul můj úbor. „... Ty, slečinko, máš vagínu."

Mé tváře hořely s touhle pravdou, ale zároveň trapným konstatováním.

„O můj bože, je to trapné. Ale ty máš dvě vlaštovky na hrudi a-."

„Ne, ne, ne. Jen jedno."

Přikývla jsem.

„Ty máš vážku na pravém boku."

„Správně." Zahihňala jsem se. „Ale tos věděl."

„Tys věděla o vlaštovkách."

„Pravda, pravda." Zasmála jsem se, tahle hra se mi líbila více než naše normální hra. „Dobře. Máš velkého motýla na břiše, protože jsi ze mě tak nervózní." Zahihňala jsem se a strčila jsem do místa, kde tetování leželo.

„Tetování správně. Špatně, že bych z tebe byl nervózní. Věřím, že je to naopak." Uculil se a chrochtla jsem.

„To není pravda." Založila jsem si ruce na hrudi.

„Dětinské chování dokazuje provinilost."

Škaredě jsem se na něj zadívala a ušklíbl se, jako by dokazoval, že to byla pravda. Znovu jsem se začervenala.

„Máš něco napsáno na levé straně tvého pěkného těla." Usmál se a přejel prsty přes místo, kde tetování leželo.

„Ano, ale co tam je?" zaculila jsem se, věděla jsem, že ho neviděl dost dlouho nato, aby mohl říct, co tam bylo napsáno.

„Viděl jsem slovo paměť." Zamračil se, nevěděl to. Usmála jsem se a pyšně jsem poklepala prstem na jeho nos, věděla jsem něco, co on ne.

„Vím něco, co ty nevíš!" zpívala jsem, než mi zakryl pusu a natiskl mě zpátky na zeď.

„Mohla bys mi to říct nebo bych si to mohl sám přečíst a dlouho jsem nic nečetl, takže budu číst velmi pomalu. Tvoje rozhodnutí," zašeptal a spustil ruku.

„Raději bych ti to řekla," zašeptala jsem a přikývl, s očekáváním se na mě díval.

„I've been away for ages
But I've got everything I need
I'm flicking through the pages
I've written in my memory

I feel like I'm dreaming
Oh, so I know
I know that I'm never leaving
No, I won't go"

Vydechla jsem, jako by to bylo mé vlastní jméno.

„Proč tato slova?" zašeptal Harry, otřel se prsty o mou tvář.

„Text písničky, kterou jsem kdysi slyšela. Nejsem si jistá, jak se ta písnička jmenuje nebo kdo ji napsal, ale něco z ní na mě promluvilo." Pokrčila jsem rameny. Nevěděla jsem, proč se mi líbily, abych si je permanentně vytiskla na své tělo. Ale hele, jestli se vám něco líbí v daný moment, nenadávejte si za to v budoucnosti, protože tehdy se vám to líbilo. Že?

„Dobře, řekni mi, co máš na páteři." Přejel prsty přes tetování přes úbor.

„Není na tobě řada." Zasmála jsem se.

„A co. Řekni mi to."

„Je tam „Vždycky se usmívej v nejtemnější temnotě"."

„A proč tyhle slova? Další text?"

Pokroutila jsem hlavou, úsměv opustil mé rty při bolestivé vzpomínce.

„Tyhle tři kopretiny na mé noze symbolizují mé mladší sestry." Zavřela jsem oči, snažila jsem se potlačit slzy.

„Ony?"

„Ano." Povzdechla jsem si a sklonila jsem hlavu. „Když mi bylo devět, měly sotva dva roky, když onemocněly. Narodily se předčasně a při porodu byly nějaké komplikace, ale zdálo se, že za první rok jejich života se všechno spravilo, dokud nechytly neštovice od malého kluka v naší čtvrti. A řekněme, že čtyři měsíce nemocničních návštěv není dost dlouho, aby se člověk rozloučil." Utřela jsem si pár slz z tváře, stejně jako Harry.

„To je mi líto," zašeptal jemně a otřel se rty o koutek mých rtů. Byla jsem vděčná za tohle milé gesto, i když to bylo trapné... Zase.

„Vždycky se usmívej v nejtemnější temnotě." Usmála jsem se, stejně jako Harry.

„Takže proto jsi mě začala mít ráda tak moc, když jsem byl šťastný během špatných dní tady. Protože jsem se vždycky usmíval v nejtemnější temnotě."

„Ano," odpověděla jsem tiše a upřímně jsem se usmála. „Dost toho deprimujícího tématu a pokračujme, než moje mysl nesklapne."

„Dobře." Uculil se. „Tak co ta růže nebezpečně nízko, co máš pod-," řekl, rozepnul mi úbor a pomalu sjel rukou po mém břiše blíže a blíže k...

„Dobře!" zakřičela jsem a chytila jsem jeho ruce, přesně jsem věděla, co se chystal říct a udělat. Jaká chyba bylo tohle tetování.

____________

Text písničky tady není jenom tak, akorát já jsem taky pitomeček a nepřišla jsem na to hned. xD