Vězeňské cely mají být holky s holkama a kluci s klukama, že? No, když je divný počet a je volná poslední cela, věci se mění. Veronica je strčena k Harrymu, osamělému klukovi, který umírá touhou po lidském kontaktu. Takže Veronica je unesena, uspána...
Všechno, co jsem mohla slyšet, bylo pípání. Pípání zaplavovalo mé pravé ucho a pípání zaplavovalo mé levé ucho.
Všechno, co vidím, je temnota. Každý kousek je temný. Pokusila jsem se otevřít oči, ale nemohla jsem se pohnout. Je to, jako bych byla tady, ale zároveň nebyla, moje mysl je vzhůru, ale moje tělo spí.
Cítila jsem na plících tlak, jako by mi do nich něco příliš rychle a hodně vtlačovalo kyslík. Ale pak mám pocit, jako bych v nich neměla dost vzduchu. Jako bych byla pod vodou nebo něco, ale pořád jsem mohla dýchat. Zajímalo by mě, jestli takhle dýchaly ryby pod vodou. Raději by ze mě neměla být ryba.
Tenhle pocit...
Bylo docela děsivé vědět, že jste vzhůru, ale neschopní pohnout svalem v těle. Nebýt schopná kontrolovat vlastní pohyby, ale naprosto schopná kontrolovat své myšlenky.
Dokonce přemýšlení o zvednutí prstu nebo pohnutí palcem na noze je moc. Nezdá se to jako nic moc o tom přemýšlet, ale když nemůžete změnit myšlenky do akce, je to jako snažit se rozluštit nevyřešitelnou rovnici.
Cítila jsem se z toho vyčerpaně.
Proč můžu slyšet a myslet, ale nemůžu se hýbat nebo vzbudit? Pokusila jsem se otevřít oči, ale znovu neúspěch. Snažila jsem se křičet, ale stalo se to jen v mé hlavě. Vzdala jsem to, soustředila jsem se jen na to zatracené pípání, byla to jediná věc, kterou jsem mohla udělat. Co to bylo za druh mučení?
„Ahoj, Ronnie. Jak se dneska máš?" slyšela jsem slabě Harryho hlas přes to otravné pípání, ale jeho hlas byl silnější, když se ke mně přiblížil, hádám. Nevím.
Nemohla jsem otevřít oči!
Nastražila jsem uši. Harry je tady? Kde je? Proč se ptá, jak se mám? Samozřejmě, že se nemám dobře. Jsem uvězněná ve svém těle! Jsem ráda, že je tady. Cítím se trochu lépe.
„Ronnie! Ronnie!" křičel mi Harry do obličeje. Najednou jsem mohla otevřít oči. Prudce jsem se posadila, lapala jsem po dechu a držela jsem se za srdce. Měla jsem pocit, jako bych se právě vynořila z hluboké vody nebo by mě srazil vysokorychlostní vlak. Nic se nedělo a pak každé vlákno v mém těle dostalo impulz.
„Harry?" zamumlala jsem bez dechu, znovu jsem zavřela oči a spadla jsem na tvrdou postel. Srdce mi bušilo tak rychle. Tady. Bohužel tady byla naše pitomá cela. Jenom jsem snila. Nebo spíše měla noční můru.
Tohle byl ten nejskutečnější sen, jaký jsem kdy měla. Opravdu mi to připadalo skutečné, jako bych byla uvězněná ve vlastním těle. Ale byla jsem jen v naší nechutné cele, takže to očividně nebylo skutečné.
„Díky bohu, Ronnie. Děsila jsi mě." Slyšela jsem Harryho povzdechnutí, cítila jsem, jak si vedle mě lehnul. Teď jsem byla mezi ním a stěnou, v bezpečí v našem malém boxu a pryč od těch chlapů v černém.
Pro teď...
„Co se stalo?" zašeptala jsem a natiskla jsem si dlaně na oči. Hodně mě bolela hlava. Paul mě musel zfetovat. Ten bastard!
„No, z toho, co jsem si všiml, nám vzali krev. Kvůli těm všem vpichům v mé paži a ve tvojí taky, ale upřímně nevím, co jiného."
Odkryla jsem si oči a podívala jsem se na ruku, vlastně mi tepala bolestí, když jsem tomu věnovala pozornost. Viděla jsem několik malých teček v kůži na vnitřní straně lokte. Bylo jich tam alespoň šest. Na co, sakra, potřebovali šest věcí krve!
„Nepamatuješ si to?"
Podívala jsem se na Harryho a sklopila jsem paži. Díval se na mě.
„Mně vrazili, pamatuješ. Tenhle škaredý nos." Zasmál se a dotkl se svého nateklého nosu, na některých místech měl pořád zaschlou krev.
„O můj bože, ano! Simon tě praštil! Zabiju ho!" zaječela jsem a rychle jsem se posadila. Zasáhla mě vlna nevolnost a musela jsem se opřít o studenou zeď.
„V klidečku." Zasmál se Harry a škaredě jsem se na něj podívala.
„Jak je něco z toho v pohodě! Mám dost toho, jak nic nevím!" zabručela jsem a dívala jsem se na pitomou stěnu před sebou, na kterou jsem se musela dívat celý den. Bez přemýšlení jsem praštila do zdi. Zaskuhrala jsem, zavřela jsem oči nad tím, co jsem právě udělala.
Jsem blázen!
„Ronnie! Co to, sakra!" zakřičel Harry a rychle vstal a přišpendlil mé bojující tělo na matraci. Znovu jsem zaskuhrala, jak mě bolely krvavé klouby.
„Jsi pitomá?" posadil se na mé boky a prohlížel si mou zraněnou ruku.
„Harry, to, au, bolí."
„No, kdybys nepraštila do cementové zdi, možná bych ti nemusel čistit ruku."
„Tvůj špinavý úbor, au, není čistý, takže, auva, to bude horší, au." Zafuněla jsem a zatnula jsem zuby, když mi silně přitlačil rukávem na klouby.
„Sklapni a nech mě to udělat," zaburácel a pevněji mě chytil za zápěstí, když jsem se pokusila odtáhnout ruku. Převrátila jsem oči, podívala jsem se na ty pitomé kovové dveře, snažila jsem se je otevřít, abychom šli domů.
„Potřebuji vodu. Nepraštíš znovu do stěny, zatímco půjdu tu velkou dálku k umyvadlu?"
„Nic neslibuji," řekla jsem a pokusila jsem se skrýt úsměv nad Harryho vtipem. Usmál se na mě a vstal z mých boků a pustil vodu. Jako bych znovu bouchla do zdi. Nevím, co mě posedlo, že jsem do ní praštila. Svádím to na drogy, co mi dal Paul.
Sledovala jsem, jak si Harry umýval ruce od mé krve. Pak se podíval na vodu, na mou ruku, na svůj rukáv a zpátky na vodu.
„Pojď si to umýt," řekl Harry přísně, věnoval mi otcovský pohled „udělej, co jsem řekl, jinak". Zasmála jsem se. Takhle se ke mně předtím nechoval. No, nepraštila jsem pitomě do stěny.
Takže...
„Ano, tati," zavtipkovala jsem a vstala jsem z postele, váhavě jsem dala ruku pod slabý proud rozhodně ne čisté vody. Ale byla čistší než naše úbory. Myslím...
„Nevěděl jsem, že jsi na tyhle daddy věci?" uchechtl se Harry po pár minutách, zatímco jsem si umývala ruku pod vodou.
„C-cože?" podívala jsem se na něj, jako by měl dvě hlavy. Opravdu se mě na to zeptal nebo jsem špatně slyšela?
„Daddy kink. Víš. Já..." Ukázal na sebe. „Ovládám svou malou holčičku, zatímco ona o to prosí," skoro zavrčel, přiblížil se ke mně, načež jsem couvala, dokud jsem nespadla na postel. Skoro jsem se praštila hlavou o zeď, než si na mě vlezl s tmavýma očima.
„Harry, co to děláš?" zapištěla jsem. Myslel to vážně nebo vtipkoval, snažil se zlehčit situaci, protože jsem u něj nikdy nevěděla.
„Demonstruji."
_________
Takové demonstrování :c
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
