Dívka v Labyrintu

nový život

Vzbudil mne hlas volající mé jméno , otevřela jsem oči a všimla jsi Minha který na nás s Thomasem křičí že musíme pryč , vstanu z té nepohodlné věci na které jsem spala , deku kterou jsem měla kolem sebe jsem si na sebe více přitiskla  , muž u východu ven mi podává ruku aby mi pomohl , ruku odmítnu , neznám ho a nedůvěřuji mu na tolik abych si od něj nechala pomoct , to radši umřu , porozhlédla jsem se kolem a viděla jsem Thomase jak ho dva vojáci vláčí pryč a , ostatní vojáci stříleli na nějaké lidi kteří jako lidi nevypadali , myslím že jsem viděla dost a tak jsem se rozběhla  jen jak jsem mohla ,můj kotník se pořád moc nezahojil vlastně jsi myslím že je to horší , kdyby nebylo těch vojáků  kteří po nich střílí byla by za mne jejich večeře .

Jakmile jsem doběhla do nějaké budovy ,  tak se velké kovové dveře zavřeli ,otočila jsem a přede mnou se mi naskytl pohled na něco jako sklad ale  o hodně fakt hodně větší , poslali na nás do nějaké místnosti s tím že máme počkat na nějakého Jansona ,abych byla upřímná nevěřím jim ani slovo .

Sedla jsem si na zem a opřela se o sloup  no vida i tohle je pohodlnější než to na čem jsem spala v té helikoptéře . S velkou nechutí a strachem jsem vytáhlou svou nohavici a koukla se na kotník ,pamatujete jsi jak jsem říkala že se můj kotník nezahojil  ,jop měla jsem pravdu nezahojil se a vypadá o milionkrát hůř než když jsem si ho zranila .

,,to nevypadá dobře "okomentoval to Minho 

,,řekni mi něco co nevím " prskla jsem na něj ,  uvědomila jsem jsi za jsem řekla nechtěla jsem být na něj zlá jen je toho na mne moc ale to na všechny a nemůžu se chovat tak jak se chovám .

,,promiň" omluvila jsem se  , Minho mi věnoval úsměv , který nebyl falešný  a díky to mu mi spadl kámen se srdce.

,,to je dobrý "

,,bolí to hodně ?" zeptal se mne pánvička , který seděl u druhého sloupu vedle mne 

,,jako čert " odpověděla jsem mu a nohavici zase stáhla ,ozval se zvuk otevírání dveří a všichni jsme se tam rozešli no já s malinkatou pomocí od Minha 

,,tak co jste v pořádku " zeptal se nás chlap , který stál ve dveřích 

,,hej Minho " šeptla jsem k němu 

,,no" šeptl zpátky

,,že ten chlap vypadá jako krysa ?"

,,vypadá už jsem mu vymyslel přezdívku "

,,povídej "

,,krysák "

,,paráda "

,,promiňte ten zmatek  měli jsme trochu na pilno " pokračoval krysák 

,,kdo jste " promluvil Thomas , krysák Thomasi krysák to je 

,,důvod proč jste ještě naživu "

,,ne všichni " neodpustila jsem si poznámku ,krysák mi jen věnoval pohled a pokračoval dál 

,,a chci to tak udržet dál "

,,a teď pojďte se mnou dáme vás do pořádku " ne že bych chtěla s ním jít , ale sprcha by bodla takže jsem za ním šla a ostatní taky.

,,Můžete mi říkat pana Jansone "

,,ne to je dobrý zůstanu u krysáka " pošeptala jsem Minhovi a ten se nad mojí poznámkou usmál , zatímco Newt mne propaloval pohledem 

,,vedu to tady.. pro nás je to útočiště bezpečí před hrůzami tam venku   " pokračoval