Berta

65 1 2
                                    

Probudila jsem s palčivou bolestí hlavy , ale ta mě nějak nezarazila to co ano bylo to že jsem ležela na měkkém . Rychle jsem se zvedla když jsem slyšela křik.

,,hele šípková Růženka se probudila" podívala jsem se ke svým nohám odkud hlas přišel a viděla tam sedět Minha jak se na mě kření, nemohla jsem odolat a lehce ho kopla do stehna.

,,au"

,,co se stalo?"

,,nic zvláštního našli jsme Thomase, ten je tam probudil se před chvílí Brenda je v pohodě... a jo představ se s Markusem, ale teď je za zaneprázdněný " Podívala jsem se tam kam ukazoval a uviděla muže přivázaného k židli a Gorge nad ním jak mu sazí jednu pěst a další a další.

,,nejsem si jistá , že nám něco řeknu pokud ho umlátíš k smrti" ozvala jsem se a tím jsem ho sobě dala vědět , tušila jsem že ze mě nebudou nadšení , když jsem se napila toho lektvaru, který jsem měla vyplivnout . Pánvička se na mě usmál a já se pomalu zvedla pořád se mi trochu točila hlava a Minho dal kolem mně ruce kdyby se mi zamotala hlava a já letěla dolu, nevím proč , ale něco mi říkala že ty ruce dal zase pryč přece jen je pořád Minho. Došla jsem k Thomasovi a dala jsem mu ruku kolem ramen.

,,poslyš nebaví mě ti ubližovat"

,,jasný tak kde je pravá ruka Markusi?"

,,počkat to je Markus" ozval se Thomas, všichni se na něj podívali a Marcus se zasmál

,,ten kluk je fakt bystrej hele ty si mozek téhle operace " zamračila jsem

,,hele hlídej si jazyk, za chvilku ho ani nemusíš mít" úsměv ho hned přešel , Gorge ho chytil za vlasy a Markus zakňučel

,,ty víš kde se schovávají... tak mi to řekni a nějak se dohodneme" Markus ze sebe vydal nějaký zvuku což mohl být asi smích.

,,můžeš jít s námi"

,,tenhle most už jsem dávno spálil , kromě toho už jsem dohodnutý to ty si mě naučil využít každý příležitosti" zase se zasmál

,,o čem to mluví ?" zeptal se Newt a já se na něj podívala a on na mě také. Dost dobře si pamatuju, že to byl on kde mě tam našel a mám dojem že ty nevyřešený věci nejsou už tak hrozný lehce jsem se na něj usmála a on zase na mě

,,mluví tu o nabídce a poptávce " nejsem si jistá , jestli tenhle Markus ví že jsem z Labyrintu a jediný co si pamatujeme je naše jméno plus já si pamatuju, že mám bratra takže jestli jsem někdy slyšela či věděla o nabídce a poptávce rozhodně jsem to zapomněla, ale jen pro jistotu bude dělat že to vím .

,,Zlosin chce všechny imunní mladý a já mu s tím pomáhám tak zvu ty děcka dovnitř opíjí se užijí si a pak později přijde Zlosin a oddělení zrno od plech " fajn tak to asi ví parchant. Zase se zasmál

,,přijde ti to vtipné ?" položila jsem mu otázku zatímco jsem se k němu přibližovala

,,nemáš sebemenší ponětí co nám Zlosin dělá jen aby našel lék na něco co pravděpodobně oni sami posraly ! Víš ty vůbec kolik lidí zemřelo aby jsme se dostali pryč z toho zatraceného labyrintu jen aby jsme zjistili, že svět venku je jen laborka, které nám má v plánu jen testovat !" stále jsem zvyšovala hlas měla jsem toho dost jak se směje a je mi úplně jedno co těm lidem děla však si tohle nezasluhujeme. Postřehla jsem jak mu trochu spadl úsměv, ale to nestačilo

,,změnil jsem baví mě ti ubližovat " prohlásil Gorge a kopl do Markuse až se na té dřevěné židli převrátil dozadu. Gorge vytáhl pistol přelez na něm a namířil mu zbraň pod bradu.

,,Mluv " vyzval ho

,,Mluv!"

,,dobře dobře dobře Ježíši, ale nic ti neslíbím ti lidi se pořád stěhují" kluci ho vyzvedli zpátky na horu

,,Dobře" vydechl ,,mají svou pevnost v horách , ale je to dost daleko a máte za zadkem Zlosin tam se nedostanete" zase se zasmál a já už byla na cestě mu taky jednu vrazil, ale Thomas mě chytil za ruku.

,,Gorge to zvládá ano?" přikývla jsem a trochu se zklidnila

,,pešky ne " naklonil se k němu blíž a položil mu ruce na ramena

,,kde je Berta ?" Markuse rychle smích přešel ať už ta Barta byl kdo chtěl Markusovi na něm zaleželo

,,ne Bertu ne " zakňučel a měl vážně blízko k tomu aby se rozbrečel skoro mi ho bylo líto, ale pak vůbec .

Berta bylo auto. Jak mě vůbec mohla napadnou že by někomu jako je Markus záleží na někom jiném teď to dává mnohem větší smysl. Seděla jsem vedle Minha a sledovala jak mi poušť ubíhá před očima. Za poslední dobu se toho stalo tolik a jde to vidět, protože se mi stále nezahojil kotník a to jsem si ho zranila v labyrintu . Gorge se na mě otočil a já se na něj lehce usmála a opřela se o Minhovo rameno sice jsem se prospala dost když jsme byla pod vlivem, ale únava na mě stejně doléhala

Dívka v LabyrintuKde žijí příběhy. Začni objevovat