uvolní tě to

71 5 2
                                    

Po dlouhé cestě jsme vyšli kopec na , kterém jsem mohli vidět město , do kterého míříme a popravdě vůbec se mi tak nechtělo. Podle toho co stařík říkal , Markus není vůbec příjemný chlap . I když to město mohu vidět je to pořád dost daleko a já jsem možná lhala o tom že jsem v pohodě ve skutečnosti to dost bolí .  Ani ne v polovině jsem spadla na zadek protože jsem své stehno moc namáhala a tak se kluci střídají o to kdo mě zrovna ponese na zádech .

,,Fajn v tom klubu kam míříme bychom měli najít jak Markuse tak Brendu s Thomasem ." doufám že tam Thomase najdeme , měli jsme teď pár sporů , ale vážně ho nechci vidět jako chodící zombie.

Rozešli jsme se z toho kopce . No já se spíš nechala svézt na Minhovi na kterého dopadla štafeta . Ze srandy jsem mu zakryla oči dlaněmi .

,,Kirooo.  Já ty oči potřebuju " šibalsky jsem se usmála což nemohl vidět a zakryla mu dlaněmi pusu a co jiného by Minha nenapadlo než mi začít olizovat ruce . Nečekala jsem to takže jsem uvolnila lokty na kterém jsem se přidržovala o jeho ramena a letěla jsem dolu naštěstí jsem se pořád lehce držela nohy a to trochu přibrzdilo můj pád . Dopadala jsem do písku a chvíli jsem měla dojem že jsem jsi vyrazila dech . Minho se hned otočil a začal jančit a to přivolala i ostatní.

,,Kiro , Kiro jsi v pohodě promiň... řekni mi že jsi v pohodě " ptal se Minho 

,,není ti nic Kiro?" ptal se Pánvička a já si zakryla dlaněmi obličej a začala se smát jako šílená mezi tím co se mě každý ptal jestli jsem v pohodě . Když slyšely že se směju přestaly panikařit .

,,měly jste se vidět " vydala jsem ze sebe a pořád se pousmívala 

Minha jsi prohrábl vlasy ,,do frasa " a ostatní jsi povzdechly 

zvedla jsem se tak aby seděla a třela jsi hlavu na které budu mít pravděpodobně bouli.

,,měli jste se vidět"   uculila jsem se na ně a přijala Newtovo ruku . Newt  mě vyhoupl nahoru a skončila jsem až moc blízko u něho . Úsměv mi trochu povedl a trochu se mi zrychlil dech .

,,Díky" usmála jsem se na něj a poplácala jsem ho po hrudi



Procházeli jsme ulicí města . Domy nebyli v úplně špatném stavu, ale taky nebyli v úplně dobrém stavu . Bylo tu mnoho přístřešků, které jsi lidi postavili a celkově to tu působilo dost smutně a zničeně .  Gorge nám říkal že tu jsou ty co jsou nakažení,  ale pořád se dokáží ovládat .

,,Jsme tady " prohlásil stařík 

,, nic z toho co vám dají nepijte , hledejte jak Marcuse tak Brendu a Thomase jasné ?" všichni přikývli 

,,Kiro možná bys měla zůstat tady a počkat na -"

,,tak na to zapomeň" nenechala jsem ho to doříct a stařík protočil očima fajn jdeme 

,,jdete na párty ?" zeptala se blondýnka co stále u vchodu  Gorge přikývl a blondýnka mu podala flašku s nějakou tekutinou Gorge se na nás otočil a svým pohledem nám dost jasně řekl ať tu tekutinu nepolykáme . Zatímco se Gorge a ostatní  šli dovnitř já jsem seskočila z Minha .

,,díky za jízdu "  Minho se usmála a rukou naznačil jako že jsi se mnou ťuknul a napil se a hned zmizel vevnitř . Blondýnka se na mě usmála a podala mi tu flašku .

,,co mi to udělá?" zeptala jsem se a lehce jsem zatočila flaškou a ve světlé zelené vodě se udělalo malé tornádo, které hned zmizelo .

,,uvolní tě to " tyhle slova mě zaujali 

,,zbaví mě to bolesti? " zeptala jsem se  

,,aspoň na chvíli "  dodala jsem a  dívka přikývla .

,, na zdraví "  lokla jsem jsi si a to dost a šla dovnitř . Nepřemýšlela jsem o tom co mi to udělá nebo jak bude stařík jančit až zjistí že jsem ho neposlechla bylo mi to fuk jen jsem se chtěla zbavit té neskutečné bolesti . Jak té fyzické tak té psychické .

Když jsem vyšla dovnitř neviděla jsem tam nikoho koho bych znala normálně bych je asi začala hledat ale, tentokrát ne byla jsem klidná ať už to bylo cokoli zabírá to . Usmála jsem se a prohrábla jsi vlasy. Bolest není úplně pryč ale je to mnohem lepší . Poslouchala jsem tu strašnou hudbu co tam hrála a dívala se na ostatní jak si v klidu tancují no v klidu očividně jsou tu všichni pod tou omamnou látkou . Sedla jsem jsi na nejbližší křeslo a zavřela oči a užívala jsi tem klid co mám právě v hlavě tedy do té dobu než mnou někdo zatřásl . Otevřela jsem oči a viděla jsem světlou kšitici  až pak jsem se podívala na oči a hned jsem poznala kdo to je .

,,ahoj Newte " slyšela jsem jak jsi povzdechl

,,ty jsi to vyplila " lehce jsem se usmála a přikývla hlavou 

,,Kiro proč jsi to pila?" dal mi lehkou facku na tvář abych zůstala vzhůru 

,,už jsem to nesnesla "

,,a co ?" 

,,tu bolest Newte " 



Dívka v LabyrintuKde žijí příběhy. Začni objevovat