ještě zvládnu

46 2 0
                                    

,,to vážně ? Po nás jde banda lidí co  nás chce napojit na hadičky a vysát z nás duši a vy jsi tu chcete pouštět muziku s padesátých let ?"  vyslovila jsem , hned jak se budovou rozezněla hudba a my šli za staříkem cestou  po , které by jsi nás zlosin nemusel všimnout .

,,tak hele za prví to nejsou padesátý léta " protočila jsem očima 

,,není to fuk ?"  ulízl jsi spodní ret a promnul jsi čelo , chudák asi ho přivádím k šílenství to mě baví 

,,a je to zbraň "

,,á chápu , chcete je zastrašit svým příšerným vkusem na hudbu " prohlásila jsem  stařík jsi povzdechl 

,,ne holka , je to bomba jakmile to dohraje celá budova vybouchne " odpověděl a ani se na mě nekoukl 

,,no moment , jak jako celé budova ?"  stařík se otočil na Newta 

,,je snad tak holka hluchá ?" Newt otevřel pusu 

,,mlč barbie "  věnoval mi ošklivý pohled ,ale mlčel 

,,nejsem blbá a rozuměla jsem ,ale co ti ostatní lidi to z nich necháte udělat mleté maso ?" stařík se na mně podíval s obočím skoro až i linie vlasů

,,mleté maso ? Máš fakt divné přirovnání holka "   dala jsem jsi za ucho pramínek vlasů co mi vypadl z copu .

,,dávám spíše přednost odlovení originální , zní to lépe "  stařík protočil očima a zastavil se 

,,jsme tady " řekl 

,,kde tady , kde máš tu cestu? Jediné co tu vidím je šnůra na prádlo "  otočil se na mně 

,,můžeš na chvilku držet zobáček ? Ta tvoje šnůra na prádlo je ta cesta , musíte se potom sklo-" nedořekl to , protože ho přerušil zvuk letounu 

,,honem , rychle !" popohnal nás  a Pánvička se připravoval na sjezd na šnůře na prádlo , mí přátelé tam už byli a za námi se objevovali vojáci zlosinu a Thomas a Brenda nikde 

,,tak šup sklouzněte se !" popohnala jsem staříka a ten tak udělal , hned jak dojel jsem na šnůru skočila já a sklouzla se a  v cíli dopadla na nohy , což i způsobilo tepající bolest v kotníku , otočila jsem a viděla jak se vojáci připravovali skočit , musím tu šnůru zničit , ale moje dýky je na to už moc tupá otočila jsem se na staříka .

,,dejte mi nůž " vykulil oči

,,cože ne " protočila jsme očima a nůž mi z kapsy na boku kalhot vytáhla a počkala než vojáci budou na šnůře a ve správný čas ji přetrhla .

,,mějte se chlapci , zahřejte mi židli v pekle !" pro mé neštěstí jeden s těch můžu stihl vystřelit a jeho kulka jsi našla cíl a to mé stehno ,  skousla jsem jsi spodní ret abych potlačila bolestí výkřik .

,, u všech Pánvičkových smradlavých ponožek " zaklela jsem a tiskla jsi svou , teď už hodně rudou dlaň k ráně na stehně .

,,he-" Pánvička se chtěl bránit ale jak mile jsi všiml mojí nohy zmlkl a vykulil oči až mu skoro vypadli .

,,fajn , není času na zbyt musíme odtud než tu naše kráska zkolabuje " pronesl stařík a já měla chuť  po něm něco hodit , třeba svojí pěst .

,,nechci ti do toho kecat , ale chybí tu můj bratr a i když ho někdy chci uškrtit tak ho tu nenechám "  odkryla jsme jsi ránu a rudý vztyčený prst mi přiblížila k nosu .

,,pokud si jsi nevšimla právě jsi odřízla cestu , kterou by se jsme mohli dostat a neboj se je sní  Brenda a ta ví kam mají jít aby se s námi potkali "   zamračeně jsem se na něj podívala 

,,a co vy už jste ty dveře otevřeli?" houkla jsem ke klukům , kteří se snažili otevřít dveře a vůbec jim to nešlo  .

,,hold to budu muset udělat sama "   povzdechla jsme si a než jsem stihla  někam odejít tak mě stařík chytl za ruku zase jsem se na něj zamračeně podívala co má za problém ?

,,tak to teda ne holčičko , kotník máš skoro na kousky a právě jsi schytala kulku do stehna " protočila jsem očima .

,,hele , chlape byla  jsem v labyrintu a přežila jsem "  odkryla jsme jsi jizvy na klíčních kostech ,,  a tyhle jizvy ? Nevím odkud a ani jak se mi stali ,ale  to co vím jistě je to že to dost bolelo a do teď to bolí , věř mi , že vyrazit dveře ještě zvládnu " setřásla jsem jeho ruku  a šla blíže ke dveřím klukům  jsem naznačila ať odejdou , lehce jsem se rozběhla a zdravou nohou dveře vykopla  , trik je v tom vědět kam přesně kopnout. Dveře se rozrazili a já se s úšklebkem otočila na staříka .

,,až po vás " pronesla jsem s úsměvem , když už kluci byli převážně pryč , pevně jsem sevřela víčka a vydechla bolestí ,,a prej , že to nebolí " pronesl kousavou poznámku stařík a já protočila očima ,,hled jsi svýho "  s těmito slovy jsem kolem něj prošla a nezapomněla do něj drknout ramenem nad čím se zasmál .

Dívka v LabyrintuKde žijí příběhy. Začni objevovat