Konec Richieho Wagnera

Sobota 10.11. (8)

Richie vešel úplně zničený do dveří. Tam už samozřejmě čekala jeho matka. V obličeji měla velice zvědavý a překvapený výraz. Hned se ptala, co se stalo. Richie zavrtěl hlavou. Nechtěl s ní mluvit. Nechtěl s nikým mluvit. Cítil se, jakoby se mu život obrátil vzhůru nohama a tak nějak tušil, že se to nevrátí do normálu. Potřeboval se zavřít do pokoje a vymyslet, co bude dál dělat. Dřív byl přesvědčený, že to na bratra neřekne, ale když teď zjistil, že je do toho zatažený i pan Murphy, otec jeho nejlepšího kamaráda, musel to ještě jednou pořádně promyslet.

Thomas nevypadal zrovna šťastně, když Richie odcházel do svého pokoje. Chtěl jít hned za ním, ale on na něj vrhnul takový obličej, že se hned zastavil a raději si sednul do křesla. Richie slyšel, jak zapíná televizi. 

Sednul si na postel a dal hlavu do dlaní. Cítil, jak mu tečou slzy. Rychle si je utřel a snažil se uklidnit. Uklidňování to ale jen zhoršilo. Začal se třást a studený pot mu vyrazil všude po těle. Snažil se zhluboka dýchat, ale jakoby mu něco sevřelo plíce. Začal ho brnět spodní ret. Pomalu si stoupnul, aby došel do koupelny a omyl si obličej studenou vodou, jenomže když si vstal celá zem se s ním zatřásla. Rychle si sednul na zem. Už ho brnělo celé tělo. Měl pocit, že snad umírá.

„Mami!" zavolal a hned se musel rychle nadechnout. Zkusil zavolat znovu. Matka vtrhla do pokoje. Když uviděla Richieho na zemi, jak se třese, okamžitě běžela provodu.  Richie se napil a zpomalil dýchání. Dýchal pomalu, ale zhluboka. Trochu se uklidnil. 

„Můžeš mi, prosím tě, vysvětlit, co to bylo?" zeptala se ho viditelně vyděšená a trochu i rozzlobená matka. „Já-já-já nevím." Zaskřehotal Richie, kterému se ještě nedýchalo nejlíp a cítil v sobě hrozný strach. „Nemyslím jen tohle, Richie. Ty víš, co myslím!" „Ne, to nevím." odpověděl ustrašeně. 

„Vysedáváte ráno s Tomem venku. A já vím, že ani ty, ani on o víkendu nevstáváte dřív než v jedenáct. Potom jde Thomas na asi jeho nejdelší procházku se psem v životě. O chvilku později sem vtrhne Ryan a vypadá, jakoby se blížil konec světa. Stalo se něco?" 

Opravdu nevěděl, co má říct. Svojí matce takhle lhát asi dlouho nedokáže. Nikdy ji nelhal o ničem vážnějším, než o tom, že on tu čokoládu v lednici opravdu nesnědl. „Ale mami, zase vyšiluješ. Richard je prostě v pubertě. Tohle je, teda podle mě, úplně normální u kluků jako on." zvolal Thomas, který je podle všeho, už nějaký čas pozoroval. „Asi máš pravdu." odpověděla máma a dost nejistě odešla.