Konec Richieho Wagnera

Pondělí 12.11. (4)

„Nenuťte mne, abych na vás musel být hrubý. "Zašeptal Harry Flynn a zmačkl Richieho ruku tak, že mu vytryskly slzy. Natáhl ruku, jako kdyby mu chtěl dát pořádnou facku. Richie rychle zavřel oči a skrčil se.

„Omluvte mě, takhle se prosím nechovejte, pane. "Uslyšeli za sebou. Harry okamžitě pustil Richieho ruku a podíval se na blonďatou holku, která se nyní koukala stydlivě do země. Okamžitě odešel. Richie uvolněně vydechl. „Díky." Řekl a dal se do chůze. Dívka ho brzy dohnala. Šla vedle něj bez jediného slova. Začal být nervózní. Co to jako mělo být? Proč s ním jde? Proč ho zachránila před tím vyšetřovatelem? Třel si bolavou ruku a snažil se nekoukat na tu zvláštní osobu, co kráčela vedle něj.  

„Tenhle chlap je vážně nepříjemnej, co myslíš? "řekla potichu. Richie nevěděl, co má odpovědět. „No... je hodně divnej. Dík za záchranu." Řekl nakonec a zastavil se. Ona jen mávla rukou a usmála se. „Jmenuju se Olivia." Řekla jako by na tom vůbec nezáleželo. „Já jsem Richie. Promiň, asi jsem se měl zeptat na tvé jméno dřív."

Oba chvíli mlčeli. Olivia mu koukala do očí tak intenzivně, že z toho nemohl skoro dýchat. Usmála se a naklonila hlavu na stranu. „Nemusíš se mě bát." Řekla a podala Richiemu ruku. Pomalu ji chytil a ona mu s ní zatřásla. Zasmála se a odešla. Tak to bylo opravdu zvláštní...

Díval se, jak odchází. Našlapovala, jakoby se chystala na velikou cestu plnou dobrodružství. Byla to zkrátka zvláštní nadšená chůze. Richie chvíli čekal, jestli se třeba neohlédne, ale jen stále rychle kráčela dál. Její sukně se přitom zběsile pohupovala ze strany na stranu a její světlé vlasy se při každém výrazném kroku vznesly nahoru a rychle spadly znovu dolů, tvořící krásnou vlnu, jako z reklamy na šampon.