Dveře auta se rozletěli a dvě ruce ho chytili u boku a táhly ho ven. Nebránil se, ale ani se nesnažil pomoct. Cítil pod ním chladnou zem, jak z auta neohrabaně vypadl na zem, když to s ním dotyčný vzdal a pustil ho. Protřel si oteklé oči a podíval se před sebe.
Thomas seděl naproti. Rty měl pevně semknuté u sebe a na čele starostlivé vrásky. Richie si povzdychnul. Bratr s ním zřejmě chtěl mluvit, ale to bylo to poslední, co se mu nyní chtělo dělat. Proč raději nezůstal na záchodech ve škole? Stejně by ho nikdo nehledal. Ryan už s ním asi nikdy nepromluví, takže už ve třídě nebude nikdo, komu by na něm záleželo. „Takže..." Thomas si odkašlal. „Co to kurva bylo?" koukal na Richieho jako jeho stará matikářka, když jí neodevzdal domácí úkol.
„Nevím." Odpověděl potichu. Kéž by se teď mohl postavit a rychle odejít. Začal si masírovat slabé nohy. Byl jako hadrový panák. Vůbec nevěděl, co se děje. Trochu se bál a zároveň mu to bylo jedno. Jestli už se nezvedne, tak alespoň nebude muset do školy a vysvětlovat, co se stalo. Jako by to někoho zajímalo. Stejně se tě nikdo nezeptá... ušklíbl se sám sobě.
ČTEŠ
Konec Richieho Wagnera
Gizem / GerilimRichie miluje svého bratra. Je to jeho nejlepší kamarád a jediný člověk, co ho doopravdy chápe. Zkrátka je to ten nejlepší brácha, jakého by mohl kdo mít. Tedy... alespoň to tak vypadlo, než se jednoho dne stal Richie svědkem něčeho, co mu obrátilo...
