Konec Richieho Wagnera

Pondělí 12.11.

Dobrý den třído," zdravila je paní učitelka, „myslím, že každý z vás slyšel, co se o víkendu přihodilo." sedla si ke svému stolu a nešťastně koukala po třídě. Otevírala pusu, aby ještě něco řekla, ale jeden kluk ze zadní lavice jí skočil do řeči.

„Samozřejmě! Všichni slyšeli, že Ryanův otec je vrah! Moje rodiče mě sem dneska nechtěli pustit, paní učitelko. Prý Ryan není bezpečný. Co myslíte, paní učitelko" hrozně se smál, ale při tom vypadal neskutečně naštvaně. 

„Jimmy! Tohle se nedělá! Jsem si jista, že se Ryana nemusíte bát. To, že jeho otec někoho zabil..." na dlouhou dobu se odmlčela. „Chci říct...to, že se policie domnívá, že pan Murphy někomu ublížil, neznamená, že je tvůj spolužák nebezpečný." zakroutila hlavou a usmála se na kluka, který se pořád ještě smál. Vypadalo to, že si to Jimmy neskutečně užívá. On byl jeden z těch, kterým dělá dobře, když ostatní trpí. Byl to zvláštní kluk. Richiesi pamatoval, že když byl hodně malý, Jimmy ve školce ukazoval ostatním klukům, jak trhá motýlům křídla. Smál se tomu. Nejhorší bylo, že se nesmál sám. Když hodil kroutícího se motýla na zem, ostatní na něj šlápli. Někdy ho hodili do louže a sledovali, jak se topí. Všichni se smáli, Jimmy a ta jeho parta. 

Koukl se na Ryana. Potichu seděl vzadu ve třídě. Sledoval, jak se kluci smějí a holky na něj znechuceně ukazují. Vypadal ale, že si z toho moc nic nedělá. Zřejmě byl přesvědčen o otcově nevinně. Když si všiml, že na něj Richie kouká, usmál se na něj. 

„Dnes k nám přijdou páni policajti. Budou se vás ptát na různé otázky, ale nemusíte se ničeho bát, jsou velmi milí. "dopověděla paní učitelka to, co začala. Richie cítil, jak se začíná potit po celém těle. Zoufale se podíval na učitelku. Nebyl připravený o tom mluvit. Co když má policie nějaké taktiky, kterými ho donutí říct pravdu? On jim vše řekne a bratra zatknou? Co má teď dělat. Rychle kouknul na zbytek třídy, ale nikdo nevypadal rozrušeně. Ale proč taky, že? Jejich bratr nikoho nezabil. Tak čeho se bát?