Sister of evil

She look like a bitch!

Holky vyšly ven, chvíli jsem je pozorovala z okna a když jsem je už neviděla. Otočila jsem se. Kdyby tu Chris opravdu byl, narazila bych do něj. Takhle jsem jím pouze prošla. ,,Zrovna jdu ven.“ ,,Jo, to je dobře.“ Usmál se. Prošla jsem skrz jeho rameno, otevřela jsem dveře  znova jsem uskočily. ,,Zase ten křížek!“ Přecedila jsem přes zuby. Natáhla jsem ruku a odhodila jsem ho na druhou stranu pokoje. ,,Šikovná.“ Slyšela jsem za sebou. Oblékla jsem si bundu a boty a vyšla ven. ,,Koho?“ Zeptala jsem se. ,,Koho chceš, máš volnost.“ ,,Ale já si neumím vybírat!“ ,,Tak co třeba….jí.“ Řekl a podíval se na mladou blondýnku s obrovskými jehlami na nohách, bílých kalhotech a růžové bundě. ,,Jí? Vypadá jak šlapka!“ ,,No a?“ Řekl. Pokrčila jsem rameny a vydala se k ní. ,,Dávej si pozor, ať tě nikdo nevidí a neutíkej.“ ,,Nemůžu používat svoje schopnosti.“ Přišla jsem k ní. ,,Dobrý den. Nevíte, kde je tu nějaká zapomněnka?“ Zeptala jsem se. ,,Ahoj, když půjdeš tudy.“ Řekla velmi mile a ukázala na temnou uličku. ,,A….nemohla byste tam jít semnou?“ Zeptala jsem se váhavě. ,,Ale jistě.“ ,,Tak milá…kdyby tak věděla, komu pomáhá.“ Vešli jsme do tmy. Moje místo. ,,Hele!“ Zakřičela jsem a ukázala nahoru. Samozřejmě se tam podívala. Chytila jsem jí pod krkem. Kopla mě, tou jehlou to dost bolelo. Nepustila jsem. Po chvíli padla k zemi. Mrtvá. Cítila jsem, jak mi roste síla, úžasný pocit. Vyšla jsem z té uličky. Šla jsem zpět na internát, a doufala, že holky ještě nepřišly. ,,Budu tam mít modřinu.“ Pomyslela jsem si a nahmatala místo, kam mně kopla. Do žeber. Otevřela jsem dveře, nikdo tam nebyl. Sedla jsem si na postel a vyhrnula jsem si triko. Už tam byla, celkem bolela, ale nic co by se nedalo přežít. ,,Jsou blízko“ Řekl Chris, kterého jsem si ani nevšimla. ,,Jak moc?“ ,,Hodně, ve vedlejším městě. Cítí tě.“ ,,Nemůžeme je prostě a jednoduše znovu odvolat?“ Napadlo mně. ,,Takhle to nefunguje, to co se jednou dostane k vám, už se nikdy nemůže vrátit, pokud to nebude znovu zabito.“ ,,Proto mně potřebuješ! Nemůžeš sem, uvízl by si tu.“ Vyskočila jsem z postele. ,,Trpíš samomluvou?“ Ozvalo se za mnou. Byly to holky. ,,Trochu.“ Řekla jsem a usmála jsem se. Podívala jsem se na Chrise. Usmíval se, ale ne mile, šibalsky? Škodolibě? Neumím to popsat, ale bylo to hnusné. ,,Tak co? Jak bylo.“ Zeptala jsem se. ,,Škoda, že jsi nešla s námi. Víš koho jsme potkaly?“ Vběhla do pokoje Zoye. Jade šla pomalu a prohlížela si mně. Ona něco tuší, Zoye to neřeší. Ani jsem rudovlásku nemusela vidět a cítila jsem jak mě probodává pohledem. ,,Koho?“ Zeptala jsem se bez zájmu. ,,Diega!.“ Řekla Zoye. Já se na ní prudce otočila. ,,Kde?“ Svraštila jsem obočí. ,,U obchodu, on je hrozně sladký.“ Řekla jako v oblacích. ,,Co je na něm sladkého?“ Zeptala se znechuceně Jade. ,,Já nevím.“ Řekla Zoye a lehla si do postele. ,,Ty si do něj zamilovaná!“ Vyhrkla Jade. ,,Možná? Neříkejte, že vy ne!“ Řekla. ,,Ne díky.“ Protočila Jade oči. ,,To není dobré.“ ,,Co si o něj myslíš?“ Řekla jsem směrem ke Chrisovi. ,,Je obyčejný.“ Řekl bez zájmu. ,,Poslouchej se!“ Okřikla jsem ho.  Jakoby nevnímal. Bylo asi osm. ,,Jdu si připravit věci a spát, je mi jedno co budete dělat vy.“ Řekla jsem a vešla do šatníku. Zavřela jsem dveře. Sedla jsem si na zem s mobilem. Asi 10 minut jsem tam jen tak seděla a pak jsem si připravila oblečení a zalezla do sprchy. Byla jsem tam asi 20 minut. Vylezla jsem, to co jsem viděla mě dost vyděsilo.

Těšte se :3 začíná se rozebíhat :)))