Sister of evil

Hunter? How long he live like that?

,,Máte štěstí, slečno.....Lavoi." Řekla učitelka a zapsala mi jedničku do žákovské. Pořád si nepamatuje moje jméno. Sedla jsem si zpět do lavice. ,,Jak to děláš? Nevidím, že by jsi se někdy učila a přesto máš samé jedničky?" Zašeptala Jade.  ,,Mám to tak odjakživa, čím víc se učím, tím míň toho umím. ( trošku z mého života :D). ,,To bych taky chtěla umět." ,,Nechtěj, pamatuji si všechno a pak v tom mám zmatek." Řekla jsem a zhoupla se o židli. Opřela jsem se o zeď a zavřela  oči. Sice jsem učitelku poslouchala, ale nepředpokládám, že si něco zapamatuji. ,,Proč máš dva?" Zeptala jsem se Chrise, který seděl kousek vedle mě. ,,Jste každý na něco jiného. Ty jsi výhradně pro mě." Ušklíbl se a pokračoval. ,,Ale ON, je tu kvůli něčemu jinému. Kolem tebe se nemotá jenom jeden démon. Loutka. Taháš je k sobě, nevím proč. ON je tu od toho, aby je zabíjel. ,,Lovec? Jak dlouho, takhle žije?" ,,Ne moc dlouho, ty déle." ,,Docela mu to jde, už jednou mi zachránil život, kdo to je?" ,,Ashley!" Zařvala učitelka, já sebou trhla a spadla ze židle. Celá třída propukla smíchu, jen učitelka a Jade se nesmáli. Učitelka na mě řvala, ale já jí neslyšela. Jakoby něco blokovalo mou mysl. Po chvíli jsem neviděla nic jiného než mlhu a postavu jdoucí ke mně, padla jsem do jakéhosi tranzu. Ale slyšela jsem hlas. ,,Game begins...." Oči se mi zavřely, ale v zápětí jsem je a otevřela a vyskočila na nohy. Byla jsem na intru. Z čela mi spadl mokrý hadr na zem. Hlava mi třeštila, tak strašně moc. Sedla jsem si zpět na postel a promnula si obočí. Znovu jsem si pomalu lehla do postele a zavřela oči. Před nima se mi znovu ukázala oná osoba, trhavými rychlýma i pomalýma pohyby zároveň. Teď i potom. Trhla jsem sebou a opět rychle otevřela oči. ,,Co to sakra je?" Řekla jsem si pro sebe. Čekala jsem odpověď, ale nedostavila se. Chris tu nebyl. Poprvé co u mě nebyl. Ozvalo se cvaknutí kliky. Jade přišla. ,,Ashley, jak ti je?" Natavila jsem proti ní ruku, přiložila si prst na rty a poťukala jsem si na hlavu. ,,Jo, jasně." Špitla Jade a odešla do šatníku. Sedla jsem si na postel. Jade vyšla ze šatny a sedla ke mně. ,,Neviděla si někdy Chrise?" ,,Kdo je Chris." ,,ON, říkám mi tak, nemá jméno." ,,Počkej, ty ho nevidíš??" Vytřeštila jsem na ní oči. ,,Stojí támhle v rohu." Ukázala prstem. Nic jsem neviděla. ,,Slyšíš mě?" Zeptala jsem se. ,,Říká, že jo. Ale ty jeho neslyšíš, že ne?" ,,Ne, neslyším tě." Řekla jsem. ,,Ani tě nevidím." Hlesla jsem. Najednou jsem ucítila teplo na lících. To chcis držel moje líce a zíral mi do očí. I když jsem ho neviděla, stále jsem cítila jeho přítomnost. ,,Říká, že to bude bolet." Řekla Jade a skousla si ret. ,,Co má bol.....ááá."