Sister of evil

This is not good idea...

,,No to si ze mě děláš srandu.“ Vyhrkla jsem nadšeně. Usmál se. Na kraji stál nějaký mladší klučina. Asi okolo 14 let. ,,Zkusíš to?“ Zeptal se a jeho rudé oči na mně mrkly. Podívala jsem se na toho kluka. Opět mi zčernaly oči. Ten kluk se na mě podíval. Měl je také černé, ale totálně celé i s bělmem. Zvedl se, přišel ke mně. Dívala jsem se mu přímo do očí. Byl tak bezmocný. ,,Běž a spáchej sebevraždu!“ Přikázala jsem mu. Bez jakékoliv náznaku vůle se otočil a šel směrem k popelnicím. Vytáhl z ní střep, ale když se řízl, probral se. ,,Co tady sakra dělám? A kdo si ty? Tvoje oči…“ Zařval. ,,Máš na krku pent…..kurva!“ Nedořekl a začal utíkat. Rozeběhla jsem se za ním, ale zakopla jsem. Ten kluk se skácel k zemi. Podívala jsem se za sebe. Stál tam Chris s napřaženou rukou. Zvedla jsem se a doběhla k tomu klukovi. Byl mrtvý, umřel na infarkt. Poznám to, protože to studuji. Došla jsem ke Chrisovi. ,,Nebylo to moc silné, musíš víc věřit.“ Řekl mi. ,,Ashley!“ Ozvalo se za mnou. Prudce jsem se otočila. Byla to rudovláska. Otočila jsem se zpátky. Chris tam nebyl.Rozeběhla jsem se k ní. ,,Co se děje?“ ,,Včera prý někoho zabili ve škole! Prý se tu nemáme toulat sami.“ ,,Cože? Koho?“ ,,Sestru toho nábožného!“ Měla jsem co dělat abych se neusmála. ,,Počkej, ty jsi si obarvila vlasy?“ ,,Cože?“ ,,Ráno jsi je měla hnědé a teď jsou černé.“ Modlila jsem se, abych měla zelené oči. ,,Jo, a taky jsem si koupila čočky. Ale teď rychle domů.“ Řekla jsem a rozeběhla se. Doběhly jsme na internát. ,,Kdo jí zabil??“ Vyhrkla jsem hned a sedla si na postel. ,,Nikdo neví. Nejsou tam ani otisky, nic.“ ,,Zítra jdeme do školy, ale odpadnou nám laborky. Byla v tu chvíli v laboratořích.“ ,,Dobře.“ ,,Já mám nápad!“ Vyhrkla Zoye. ,,Jaký zase?“ Odbyla jí Jade. ,,Budeme v noci vyvolávat satana!“ Hrklo ve mně. ,,To není dobrý nápad.“ Řekla jsem. ,,Proč, bojíš se snad?“ Strkla do mě Zoye. ,,Ne, jenom se chci vyspat.“ Usmála jsem se. ,,Už jsme to několikrát zkoušely, nic se nestalo, není se čeho bát. On stejně neexistuje.“ Řekla a mávla rukou. ,,Nebohá holka, neví s čím si zahrává. Já měla štěstí, ale ona?“ Pomyslela jsem si. ,,Mám se jim ukázat?“ Chris mi šáhl na rameno a já vyskočila z postele. ,,Děje se něco?“ Zeptala se rudovláska. ,,Ne, ne nic. Potřebuju na záchod.“ Řekla jsem a vyšla na chodbu. ,,Lekla jsem se.“ Řekla jsem. ,,Tak mám?“ ,,Ne, když si myslí, že neexistuješ, proč to měnit?“ ,,Jenom takový malý vystrašeníčko. Lekneš se, uvidíš.“ Řekl a zmizel. ,,Tak v kolik chcete začít?“ Otevřela jsem dveře. ,,Nejlépe ve 2 nebo ve 3. To je největší pravděpodobnost.“ ,,Nezmění se mi oči?“ Zeptala jsem se sama sebe. ,,To by nedopustil.“ Uklidnila jsem se. Bylo 19:00. ,,Co budeme dělat?“ Zeptala se Zoye. ,,Nevím.“ ,,Mám nápad.“ Řekla jsem a usmála se.

Přesáhly jsem 100 vidění :3 Děkuji, má to docela úspěch :o Nečekala jsem. Vote a komentík potěší. :)))