Sister of evil

"Good,, End

,,Nemusím tě zabít! Když to přemůžeš!" Řekla jsem. ,,Nemůžu." Řekla a zamračila se. Teď poprvé mi přišlo, že to mluvila ona sama. Povolila jsem, a to jsem dělat neměla znovu mi z rukou vytrhla šavli. ,,Za sebou máš luk a šípy. Musíš je mít první." Za sebe jsem se samozřejmě nepodívala, co když to byl trik na odlákání pozornosti? Kousek jsem couvla. Ellie se rozmáchla. Netrefila. Vznesla jsem se a pomalu couvala. Ellie se rozmáchla po druhý, škrábla mě do kotníku. Sykla jsem, ale nevěnovala jsem tomu nějakou velkou pozornost. Cítila jsem pramínek krve stékající po kotníku. Měla jsem tendenci ho utřít, ale nechtěla jsem strhávat pozornost. Pořád jsem nepatrně couvala. ,,Proč couváš? Bojíš se snad??" Křikla na mě. Nemluvila jsem. Jen jí pozorovala. ,,Srabe!" Zakřičela znovu. Snažila se mě vyprovokovat, to se jí ale nepovede. ,,Opravdu si myslíš, že máš proti mně šanci? Jsem silnější a větší než ten tvůj Chris, nebo jak mu říkáš! Zabiju tě a pak i jeho. Bude to zábava!" Řekla a hodila po mě tu podělanou věc. Trefila se mi do nohy. Nestihla jsem zareagovat. Sletěla jsem na zem. Ellie mi vytáhla šavli z nohy a klekla si na mě. Bolelo to. ,,Takhle jednoduché?" Zašeptala a jezdila mi břitvou po obličeji. Napřáhla se a zapíchla jí do mě. Teda alespoň to si myslela. Použila jsem starý dobrý trik s podpaždím. Ale dělala jsem mrtvou. Ellie se zvedla a otočila se. ,,Vyhrála jsem!!" Zakřičela do tmy. Pomalu jsem se doplazila k nedaleko ležícímu luku a šípy. Jeden šíp jsem zapálila a nastavila proti Ellie. Zvedla jsem se. Sotva jsem se udržela na nohou. Bolela mě. ,,Věř, že takhle jednoduché to není. Jsem padlý anděl se zbraní!" Vykřikla jsem a vystřelila přímo do srdce Ellie. Ta jen otevřela pusu a skácela se k zemi. Zajímavý, jakmile se jí oheň dotkl, okamžitě se uhasil. Podlomila se mi noha a já si klekla na zem. ,,Je konec?" Zeptala jsem se své prázdné hlavy. Žádná odpoveď. Všechno se semnou najednou zatočilo. Zavřela jsem oči, když jsem je otevřela stál přede mnou zástup démonů, stínu a všelijakých stvoření temnoty. Na straně stála Emily a usmívala se na mě. Zástup ustoupil a udělal takovou malou uličku. Emily mi ukázala ať projdu. ,,Chce abys byla u toho." Zašeptala. ,,U čeho?" Řekla jsem poměrně nahlas. ,,Uvidíš." Odpověděla. Došli jsme nakonec. Stál tam Chris a jeho otec. Chris něco říkal, neslyšela jsem ho. ,,Když jsem přišel poprvé, řekl jsi, že tenhle den přijde a řekl jsi i jak skončí! Mýlil ses! Vyhrál jsem. Víš, jak zní tvůj rozsudek, vyhnanství!" Zaslechla jsem úryvek z jeho řeči. Chrisovo otec se na mě podíval a usmál se. ,,Ještě se uvidíme." Zašeptal. I přesto, jsem ho slyšela velmi zřetelně. Složil svojí buřinku a hodil mi jí před nohy. Vzala jsem jí do ruky a oprášila. Chrisovo otec odešel do temnoty, už jsem ho neviděla. Celé obecenstvo zpívalo nějakou píseň, slovům jsem nerozumněla. Jako bych byla hypnotizována, už zase. To dělá on, nevím jak se bránit. Zatřepala jsem hlavou, nepomohlo to. ,,Ashley? Už je pryč. Už je dobře!" Řekl velmi povědomí hlas. Chris. Podívala jsem se do jeho očí. Přestalo to. ,,To je moje holka." Řekl a objal mě. ,,Já vyhrála." Řekla jsem. Až teď mi to začalo docházet. ,,Já jsem vyhrála!" Řekla jsem hlasitěji. ,,Jo, dokázala jsi to!" Zdílela mojí radost Em. Jediný Chris byl nějaký skleslý. ,,Děje se něco? Udělala jsem něco špatně?" Svraštila jsem obočí. ,,Ty ne. Asi tě teď nepotěším." Řekl a dal mi ruce na spánky. ,,Zapomeneš na všechno, na mě a na tenhle svět, na svoje schopnosti, které ti zůstanou." ,,Ne, ne nedělej to!" Vykřikla jsem, ale byla jsem přinucena zavřít oči a zapomínat. Nechtěla jsem, ale po chvíli jsem padla na kolena a zapomněla. Slyšela jsem pouze ten zvuk, jen ten vražedný zvuk. Na ten nejde zapomenout.

Gratuluji! Jsi na konci :D Napiš názor ;) čeká vás i pokračování, ale tenhle příběh je oficiálně ukončený!! Bavilo mě to psát..a je to teprve 2 příběh, který jsem kdy dopsala :D Tak páčko :*