Sister of evil

Get out from my head!

Nestihla jsem ani dopovědět. Jako by se mi hlava roztříštila na milion kousíčků. Trvalo to opravdu jenom chvilku, ale ta stačila. Práskla jsem sebou o zeď. Pomalu jsem otevřela oči. Skláněl se nade mnou. Pousmál se a zmizel. ,,Ashley, jsi v pořádku?" ,,Jo, asi jo." Řekla jsem a postavila se. Neměla jsem moc síly. Jako by mi jí ta věc všechnu sebrala. Převlíkla jsem se a šla spát. Ráno jsem nešla do školy. Protože by mě tam ani nepustily. ( kéž by to tak fungovalo :D) Vzbudila jsem se asi v deset. Vstala jsem a šla si dát vanu. Přitáhla jsem závěs a ponořila jsem se do vody. ,,Jak jsi se vyspala." Trhla jsem sebou. ,,Neboj, nevidím tě." ,,Vypadni z mojí hlavy!" Sykla jsem na něj. ,,No jo už jdu." Uchechtl se. ,,Tak jak?" ,,Jo, dobře. Můžeš mi prosím tě vysvětlit, co to včera bylo? A proč jsem tě neviděla." ,,Není to dobrý." ,,Mluv." ,,To co jsi včera viděla, když jsi spadla ze židle, byl démon. Kdyby to byl obyčejný démon Nebyl by to problém." ,,A kde je ten problém?" ,,To byl tvůj vlastní démon, v podstatě jsi to ty. Tvoje duše, propadla peklu. Jsi něčím zvláštní a proto se tvá duše odmítla oddělit. Chce být samostatná." ,,Tak proč útočí na své tělo?" ,,Nebývala si žárlivá?" ,,Jo byla, proč?" ,,I tvoje duše je žárlivá, chce být sama, bez tebe. Bude se chovat úplně stejně jako ty." ,,Tak to je zlé. Jak se bránit." ,,Nevím." ,,Skvělý....lovec by si s ní neporadil?" ,,Myslíš, že když nevím já, bude vědět člověk?" ,,Ne, to asi ne..." Hlesla jsem. ,,Dávej na sebe pozor, nemůžu tě chránit. Musíš najít lovce." ,,Tak mi řekni, kdo to je!" ,,Nemůžu, stejně jako lovci nemůžu říct, koho vlastně chrání." ,,On mě má chránit?" ,,V podstatě ano. Najdi ho!" Zmizel. Vylezla jsem z vany a oblékla jsem se. Zapla jsem počítač. Najela si seznam žáků a scrolovala. ,,Vždyť i já byla obyčejná holka, a taky si mě vybral. Ale počkat co to říkal. ,, Jsi něčím zvláštní a proto se tvá duše odmítla oddělit" Co to má znamenat, čím jsem zvláštní?" Přemýšlela jsem nahlas. ,,Tohle nemá cenu!" Řekla jsem malinko zvýšeným hlasem a bouchla pěstmi do klávesnice. Trochu jsem se neovládla, vyskákali mi písmenka. ,,Skvělý" Zamručela jsem.

Vyšla jsem ven, musela jsem pro novou klávesnici a pro něco k jídlu. Peněz mám dost. Přišla jsem zpět a lehla si na postel. O chvíli přišla Jade. Okamžitě jsem vyskočila na nohy a chytla jí za rameny. ,,Něco potřebuji!" Jade se otočila, aby zavřela dveře. Mávla jsem prstem a předběhla jí. ,,Tak o co jde?" Zeptala se. ,,Pomůžeš mi najít lovce." ,,Kdo je lovec?" ,,Ten co mě tenkrát zachránil." ,,Ale já ho viděla! Byl to Diego!" Řekla naléhavě. ,,Dobře. Dneska večer má Diego tu oslavu, že jo?" ,,Jo, od 20:00." ,,Jdeme tam." Jade se usmála. Den utekl jako nic. Večer jsem se oblékly, Jade měla rudé krátké koktejlky. Má na to postavu, já bych je nosit nemohla. Vzala jsem si černé delší, byly krásné. Malinko jsem se namalovaly a vyrazily. K Diegovi to byl kus a v mých lodičkách to nebylo moc lehké. Zazvonila jsem. Otevřel Diego. ,,Myslel jsem, že nepřijdete." Řekl a usmál se. Na pozvánce stálo ,,žádné dárky" tak žádný nemám. Pustil nás dovnitř a nabídl nám pití. Jade mě nechala ve štychu téměř okamžitě, co jí pozdravil jeden kluk. Seděla jsem tam s Diegem a povídali si. Vlastně nebyl tak špatný, ale lovec by to být nemohl. ,,Na chvíli si odskočím." Řekl a běžel někam za kámošem. ,,Čas se ti podívat na zoubek." Řekla jsem si pro sebe. ,,Vážně mu tady chceš slídit?" Zeptal se Chris. ,,Vypadni z mojí hlavy!!" ,,No jo furt." Sklep, vidím sklep, tam by mohlo něco být. Sešla jsem po schodech a rozsvítila světlo. Byl odemčený. ,,Tam nic nebude." Pomyslela jsem si. Otevřela jsem poklop. Tma. Sundala jsem si boty a položila jsem je vedle. Ve tmě jsem díky Chrisovi viděla velmi dobře. Kufr? Co v něm je. Je taky odemčený. Otevřela jsem ho. Kříže, kolíky, zbraně, šípy a luk,stříbrný kulky, maska a plášť.....byly tam přesně věci na lov. ,,To ne..." Řekla jsem si pro sebe. ,,Co tady děláš, ty slídilko??" Ozvalo se za mnou. ,,Ruce nahoru nebo vystřelím!" ,,Nemáš zbraň." ,,Myslíš." ,,I kdyby, nevystřelíš, udělal by jsi zbytečný poplach." Řekla jsem klidně. ,,Jsi lovec, že ano?" Zeptala a otočila jsem se. Mé oči byly černé. ,,Ashley? Ty?" Řekl zmateně. Neměl zbraň, samozřejmě. ,,Tebe bych také nečekala." Řekla jsem. ,,Konečně." Řekl Chris a objevil se mezi námi. ,,A to jsi mi to nemohl říct?!" Řekly jsme s Diegem úplně na stejně. ,,Ne." Usmál se Chris. ,,Takhle ti to sluší mnohem víc." Řekl a pohladil mě po tváři. ,,Nemůžu takhle chodit." Moje oči zezelenali. Chris zmizel. ,,Co ti vlastně dal?" Zeptala jsem se ze zvědavosti. ,,Všechno tohle, sílu a rychlost. Jinak jsem normální. Co tobě?" ,,Záviděl by jsi." ,,Určitě ne." ,,Můžu to tady podpálit, nebo zavřít a zamknout dveře a už nikdy se nedostaneš ven." ,,Jo a já tebe můžu spálit nebo i rovnou zabít." Řekl a v jeho hlase byl slyšet sarkasmus. Šel ke mně a zvednul ruku. ,,Parťáci?" ,,Parťáci." Řekla jsem a plácla si s ním. Vyšla jsem ven, nazula si boty a šla se něčeho napít. ,,Našla jsem lovce." Pomyslela jsem si a napila se drinku. ,,Je pátek, tak proč se nebavit!"To je poslední, co jsi pamatuji. Pak už jsem jenom tancovala, zpívala? A pila."

Takže, jelikož na mě pěkně kašlete ( :( ) tady je první dvojdílovka :)