Sister of evil

I feel like we are being watched

Rozeběhla jsem se k noži. Stín se na mě chtěl vrhnout, ale já se otočila a zabodla mu nůž tam kde bývá srdce. Zakroutila jsem a on se rozprskl na asi deset vran, které s krákáním vyletěly oknem. Podívala jsem se směrem kde stál ten kluk. Nebyl tam. ,,On si tě najde.“ Řekla vrána na parapetu. Rozpřáhla jsem se a hodila po ní nůž. Spadla na zem. ,,Kde je?“Zeptala jsem se. Zabila jsem jí, totálně. ,,Ashley?“ Ozvalo se za mnou. Prudce jsem se otočila. Stála tam Jade a snažila se zamaskovat strach. Nešlo jí to. ,,Co, co to bylo?“ Zeptala se. ,,To je na dlouho.“ Řekla jsem a zvedla pohled. ,,To byl on, že jo?“ Zeptala jsem se. Věděla jsem, že mě slyší. ,,Ano.“ Ozvalo se za Jade. Cukla sebou. ,,Kdo to je?“ ,,Najdi si ho.“ Zašklebil se a zmizel. Plácla jsem se do čela. ,,Ty jsi ho nepoznala?“ Zeptala se mě překvapeně. ,,Ty snad jo?“ Odpověděla jsem nevrleji, než jsem zamýšlela. Štve mě, když něco nevím. ,,Vždyť to byl Diego!“ Vyhrkla. Vyskočila jsem na nohy a nevěřícně si prohlížela Jade. ,,Co to meleš? To nemohl být on!“ Nevěřila jsem tomu. ,,Tak zítra. Kříže vás musí pálit, nemám pravdu?“ Řekla. ,,Jsi bystrá.“ Usmála jsem se, ale hned jsem se zase zamračila, nad myšlenkou, že bych s ním měla spolupracovat nebo naopak bojovat? ,,Chrisi?“ Rozhlédla jsem se po chodbě. ,,Dobrá otázka.“ Poznamenala silueta v rohu. ,,Já chci ale odpovědět.“ ,,V podstatě…je to na vás dvou.“ Tahala jsem si za jeden copánek, ještě trochu síly a urvala bych si ho. ,,Co se tady děje?“ Ze dveří vyletěl správce. ,,My….my už jdeme.“ Řekla jsem, čapla jsem Jade za paži a odtáhla jí do pokoje. Kde jsem beze slov zabořila hlavu do polštáře. ,,Věděla jsem, že jsi jiná.“ ,,Jo, to věděla i…co jsi provedl Zoye?“ Zvedla jsem pohled. Neviděla jsem ho. ,,Nestarej se.“ Stále jsem ho neviděla. ,,A co mám říct ve škole??“ Štěkla jsem na něj. ,,Neštěkej na mě!!“ Rozkřikl se. ,,A co mi uděláš?!!??“ Štěkla jsem znovu. A to jsem neměla dělat. Přitiskl můj krk paží ke stěně. Zíral mi přímo do očí. Naháněl mi strach. ,,Nezapomínej s kým mluvíš.“ Skoro zašeptal. Odstrčila jsem ho a ruce se mi skolily do klínu. ,,Na.“ Řekl a podal mi nějaký list. Vzala jsem ho do ruky. ,,Zoye Clain se odhlašuje ze školy z důvodu stěhování do NY.“ ,,Chytré.“ Zvedla jsem se a šla k němu. ,,Co jsi s ní udělal?“Zašeptala jsem, tak aby to Jade neslyšela. ,,Poslal do NY.“ Řekl a usmál se. Protočila jsem panenky a otočila se. Švihla jsem ho copánkem do obličeje. Ohnal se a zaprskal. ,,Dobrou!“ Zavelila jsem a zhasla světlo. Asi po 10 minutách jsem slyšela Jade. ,,Mám pocit, jako by nás někdo sledoval.“ ,,Hmm.“ Zamručela jsem s pobavením v hlase. ,,Ashley tohle není vtipný, co když je to zase ta věc?“ ,,Není..“ Procedila jsem mezi zuby. ,,Jak to můžeš vedět?“ Zvedla se. Sedla jsem si a s ještě stále zavřenýma očima jsem luskla prsty na pravé ruce. Vytvořil se tam malý plamínek, který byl dost silný na to, aby ozářil celou místnost. ,,Vidíš někoho?“ Zeptala jsem se s pohledem na Jade. ,,Ne..“ Hlesla. ,,Tak vidíš.“ Setnula jsem pěst a plamínek zhasnul. Usnula jsem. Ráno proběhlo v pohodě i do školy jsem přišli včas. Sedla jsem si na místo, Diego tam ještě nebyl. Přišel asi minutu po zvonění a obešel celou třídu. Zastavil se u Jade. ,,Kde je Zoye? Začínal jsem jí mít rád.“ Řekl s velmi silným sarkasmem v hlase. ,, Odstěhovala se.“ Křikla jsem na něj a zamávala papírem. ,,Škoda.“ Řekl a sedl si na místo. Strčil mi do ruky nějakou obálku. Bylo na ní moje jméno a bylo špatně napsané!!! Vedle něho byl nepatrný obrázek plamínku. Podívala jsem se na něj. Smál se. Otevřela jsem jí. ,,Jsi srdečně vítaná na mé oslavě 19-tých narozenin“. A pak adresa. ,,Přijdeš?“ Zeptal se. ,,Mo….“ ,,Byla by škoda, kdybys nepřišla.“ Usmála jsem se. Zachránila mě učitelka, která začala svůj nudný výklad. Na co nám je proboha občanka na zdrávce? Nechápu. Zazvonilo. Vystřelila jsem ze třídy, abych se vyhnula rozhovoru s mým sousedem. I s taškou jsem zalezla na záchod a počkala do další hodiny, kterou jsem měla s Jade. Diego byl v jiné třídě než já. Sedla jsem si vedle Jade. ,,Půjdeš tam se mnou, že jo?“ Zeptala se Jade. ,,Ne.“ Řekla jsem rozhodnutě. Jade si založila ruce na prsa a začala se houpat. ,,Možná by jsi tam měla jít.“ Ozvalo se za mnou. Cukla jsem sebou, ale neotočila se. Za mnou byl asi metr místo a zeď. Vypadalo by to divně. ,,Proč?“ ,,Možná by jsi měla Diega více poznat.“ ,,Kam tím míříš?“ ,,Ále…“ ,,Ale co?!“ Řekla jsem nahlas. ,,Lavoi?? Když máš takovou upovídanou, pojď k tabuli.“ Řekla učitelka a mířila ukazovátkem přímo na mě. Neochotně jsem se zvedla. 

Po delší době nový díl :3 Omlouvám se, ale neměla jsem vůbec čas. Jaký máte názor na Jade a Diega? Koment :)