Sister of evil

Terrible cold

Probudila jsem ve tmě a strašlivé zimě. Zvedla jsem se, ale převážila jsem se a spadla na záda. Strašlivá bolest projela celým mým tělem. Převážila jsem se kvůli křídlům, jedno z nich jsem si zlomila. Zvedla jsem se podruhé, tentokrát opatrněji. ,,Jak tu může být taková zima?" Řekla jsem si pro sebe. Z pusy mi šel kouř. Asi třikrát jsem se otočila, nic, jen tma. Díky Chrisovi  vidím ve tmě dobře, ale tady jsem neviděla vůbec nic. Až na jedno malinkaté světélko. Je to jasná past, ale je to jediný kam jít. Šla jsem pomalu, asi po 5 krocích to světélko zmizelo a objevilo se za mnou. Otočila jsem se a šla k němu. Pak znovu zmizelo, ale už se neobjevilo. ,,Někdo si se mnou hraje!" Až teď jsem si všimla, že jsem bosa. Něco mi křuplo pod nohami. ,,Blbko!" Řekla jsem si pro sebe a luskla prsty, malý plamínek mi osvítil dost na to abych viděla co to je. Kosti. Byly všude. Před chvíli tu bylo prázdno. Něco se tam lesklo. Sehnula jsem se a chtěla to sebrat. Po ruce mi vystartoval had. Vyjekla jsem a hodila po něm plamínek. Byl dost silný na to, aby ho spálil na uhel. ,,Sakra." Na chvíli jsem se ocitla opět v naprosté tmě. Znovu jsem luskla. Kosti i had zmizeli. Za mnou jsem slyšela zvuk světla. Otočila jsem se. V úzkém proužku světla byla postava n kolenou, se svěšenou hlavou a pláštěm. Chrisovo pláštěm. ,,Chris?" Rozeběhla jsem se k němu. Už jsem byla u něj. Sundala jsem mu kapuci, v ruce mi zůstal jenom plášť, tělo se vytratilo. ,,A dost!" ,,Přestaň si se mnou hrát!" Zakřičela jsem do prázdna. Najednou jsem omdlela? Nebo mě někdo něčím vzal po hlavě.

Když jsem se probudila zvedl se mi žaludek. Visela jsem hlavou dolů nad obrovskou temnou propastí. Po chvíli snahy nepozvracet se, jsem se namáhavě otočila. Vedle mě visel ještě někdo. Kluk asi 22 let, černé havraní vlasy, bílá kůže a  obrovské kruhy pod očima. Je to Chris? Zvedla jsem hlavu, křídla mi líně visela poděl těla. ,,Kdyby se mi povedlo trefit se do provazu mohu si odvázat ruce a pak nohy." Přemýšlela jsem. Začala jsem se vytrtět. Po chvíli jsem ale uslyšela hlasy na okraji propasti.Přestala jsem a zavřela oči. ,,Ještě budou spát." Řekl hluboký mužský hlas. ,,Myslím, že ne!" Řekl naopak ženský hlas, ale já ho znám! Patří Ellie, a já jí věřila! ,,Už zase odmlouváš?!" Slyšela jsem Mužský hlas a tlumený ženský výkřik. ,,Ne, pane." Řekl nakonec. Odešli. Otevřela jsem oči. Nastavila prst a doufala, že se plamínek trefí. Trefil! Provaz začal hořet. Ruce mi slítly dolů. Málem jsem si nafackovala. Zvedla jsem se a chytila za provaz na nohou. Začala jsem ho rozvazovat. Rozvázala jsem jednu, ale to bych nebyla já, abych něco nepokazila. Noha mi slítla a já tam zůstala viset za jednu nohu. Slyšela jsem, jak se provaz trhá. Zamotala se mi pravá ruka. Provaz se přetrhl. 

Omlouvám se, ale byla jsem na chatě, kde není WIFI a teď jsem nemocná. Takže trochu zpoždění no...páčko :D