Když dodělám snídani,jdu do pokoje za Christinou. Mám plné ruce, tak si pomohu nohama. Christina leží rozvalená v posteli a čte knihu. Jakmile zaregistruje,co nesu na tácu, hodí knihu na zem a napne se jako kočka.
,,Panejo, tady se někdo snažil" říká s hladovým pohledem ve tváři. A já se jí nedivím. Dal jsem si záležet a udělal toasty snad z půlky balení, s jablky, šunkou a sýrem, potřel máslem a vymačkal pomerančovou šťávu. K tomu jsem ještě nalámal kousky čokolády, vím, že jí miluje.
,,Pro mou dámu jen to nejlepší" pronesu slavnostně, postavím tác před Christinu a udělám kukrle. Ta se na ně okamžitě vrhne a nacpe do pusy skoro celý toast.
,,Ale pospěš si s tím, za hodinu jedeme do Bristolu. Pro nějaké věci, chvilku tu zůtaneme."
Christina viditelně zbledne a polkne toast,který má v puse.
,,Cože ? Proč ? Já už chci domů, pryč od toho všeho. Klidně si odpustím šlofíka od literatuře a nebudu provokovat Matthewsovou, ale pojeďme domů."
Láme mi srdce jí takhle vidět. Ale co řekl Eric je pravda. Přijli bychom do Bristolu a za pár hodin budeme mrtví.
,,Chris, ty to nechápeš. Jestli zůstaneme doma, mohli by nás-"
,,Ne, to ne! Nechci slyšet něco, co není pravda. Doma je bezpečno, tady jsou lidi, kteří by nás neváhali zabít."
Začíná být hysterická a to není dobré. Zkouším ji uklidnit, ale ještě to zhoršuji. Nevím, co mám dělat.
V ten moment vejde do pokoje Shaunna.
Když uvidí, co se tam děje, dá mi najevo, ať počkám na chodbě. Stoupnu si na chodbu a čekám, nevím jak dlouho, jestli minuty, nebo hodiny.
Otevřou se dveře a Shaunna vyjde ven.
„Jak jí je ?“ zeptám se.
„V pohodě, potřebovala jenom babský řeči. Každopádně ti mám vzkázat, že nikam jet nechce a máš jí vzít jen věci, co má u tebe. A my musíme jít, Eric s Tris už čekaj.
„To mám jako tří člennou eskortu ?“
„Hele, jestli si chceš stěžovat, tak si tam jeď sám.“
„Ne, tak jsem to nemyslel, spíš jestli vás všechny už moc neotravujeme.“
Začne si mě prohlížet jako exponát v muzeu. Je to docela nepříjemné.
„Nejsme jako ostatní gangy. Máme svoje vlastní metody. Krademe a prodáváme. A nezabíjíme nevinný. A teď už pojď.“
Cesta se mi tentokrát zda kratší, než předtím. Jediná konverzace je, že naviguji Erica.
Za půl hodiny už stojím před domem. Zvláštní. Ještě včera jsem tu jedl, ležel, spal, myl se. Teď si připadám jako návštěva v cizím bytě. V tichosti vyjedeme výtahem nahoru.
„Počkám venku“ řekne Shaunna. Ostatní s tím problém nemají.
Odemknu dveře a nasaji vůni skořice a dubového dřeva. Chybí mi to.
„Vezmi si jen to nejnutnější. A moc se nezdržuj, někdo nás mohl cestou vidět.“
Bez odpovědi se rozejdu do svého pokoje. Z pod postele vylovím tašku a jdu ke skříni. Naberu si nějaké oblečení a vezmu dvoje boty.
Pohlédnu do zrcadla vedle skříně a při odrazu nadskočím. Kromě vlastní, bledé tváře vidím ještě druhou. Přitloustlý obličej, plešatá hlava a samolibý výraz.
„Jediný slovo a já Ti osobně prostřelím jazyk.“ Mluví špatnou angličtinu, se silným, pravděpodobně ruským přízvukem. Není to ale to, co mě vyděsilo. Někde jsem ho už viděl. V mysli mi vystupuje sen, nebo vzpomínka.
ČTEŠ
Love or Die
ActionTris a Eric jsou nerozlučná dvojka, vedoucí místní gang nazývaný Smečka. Co se stane, když se jim ale do jednoho z největšího kšeftu století připlete dvojice Chris a Čtyřka, studenti anglické literatury, kteří zbraně a drogy viděly maximálně na goog...
