Love or Die

Kapitola 17 - Ticho před bouří.

„Ale, přece nebudeš mluvit sprostě. To se na mladou, slušně vychovanou dámu nehodí."

Zasměje se nad vlastním vtipem.

„Jestli si myslíš, že si vtipnej, tak si ještě větší blbec, než jsem si myslela."

Zamračí se. Už vím, co mi na něm přijde jiného. Dřív se tvářil víc uvolněně, šťastně. Teď vypadá spíš křečovitě, a má výraz člověka, který spolkl všechno moudro světa.

„Být tebou, nejsem tak drzej. Mě tu o život nejde."

Pousměju se.

„Teď možná ne, ale půjde. To si myslíš, že si pro nás nepřijdou?"

Teď se pousměje on.

„Milá zlatá, přesně z toho důvodu tu jste."

Zůstanu stát s otevřenou pusou. Proboha, oni přijdou do jasné pasti.

„Chápu, myslela sis, že jsme si vzali speciálně tebe. Jako když si přišla do Smečky. Malá nevinná Tris. Myslel jsem si, že se mi Erica podaří dostatečně otrávit, aby tě vykopl. Ty mu pak jednou zachráníš život a on se začne chovat jako tvůj poskok. Bylo mi z toho na blití. Ale tady nejsi nic, jenom pitomej pěšák v už dlouho rozehrané hře."

Chce se mi brečet. Můj mozek ale přepne do režimu čistého šílenství a já se začnu smát na celé kolo. Sesunu se k zemi, jak mě bolí břicho a tečou mi slzy, tentokrát ze smíchu.

Edwardův obličej se mezitím změní z pobaveného, na rozzuřený.

„Co si o sobě myslíš? Si mrtvá Tris, mrtvá, slyšíš?" řve na mě.

Konečně můžu zase mluvit.

„Panebože, si vážně tak blbej, nebo jen přírodně blond? Já jsem se nikdy za žádnou hvězdu nepovažovala. S Ericem to vzniklo naprosto nevinně, ani jsem to neměla v plánu. Ale jestli jsem na tebe takhle působila, tak to sorry. Ale jedno mi řekni. To si vážně odešel kvůli mně? Nebo je v tom něco víc?"

Dá si ruce do kapes a zatváří se povýšeně.

„Něco víc. Jasně, že jo. Oko mi dalo nabídku, která se neodmítá. Co jsem byl ve Smečce? Nic! Jenom pitomej uklízeč mrtvol. Nesnášel jsem to. A tady? Jsem někdo. Chodím na prestižní akce, bavím se s nejvýše postavenými lidmi v Bristolu a mám tolik peněz, že je nespočítám."

„Byl si člen Smečky. To Ti nestačilo, ty hajzle?"

Překvapeně se otočím. Za mnou stojí Peter.

....................................................................................................

„Hej, buďte už sakra zticha!" zařve Eric.

Všichni v místnosti okamžitě ztichnou.

Měli bychom řešit spoustu věcí, ale zatím se tu jen překřikujeme a hádáme.

„Vim, že každej z vás chce něco jinýho. Jenomže Tris a Peterovi dochází čas. A my ho tu ztrácíme zbytečnýma řečma. Takže se uklidněte a poslouchejte!"

Nikdo nic nenamítá, tak Eric pokračuje dál.

„Jistě víme dvě věci. Podle toho, co říkal Uriah, je to past. Ta druhá, že i přesto je v tom nenecháme. Zkontroloval jsem ten balíček. Je to obyčejná hladká mouka. Všechno to od začátku byla past, do které se nechtěně připletli Tobias s Christinou.