Netuším, jak dlouho už sedím u její postele. Přijde mi to jako dny. Dívám se na ni, sleduju její nepravidelný dech, její chvějící se víčka a přemítám, co jsem mohl udělat jinak.
Už delší dobu vím, že někdo stojí ve dveřích, ale nevnímám to. Nechci, aby tahle chvilku skončila. Nakonec přeci jen hlavu zvednu a uvidím Tris. Dlouhé hnědé vlasy má čerstvě vyfoukané a není namalovaná. Vypadala by jako dítě, nebýt výrazu, kterým každou sekundu, co se na vás dívá, dává najevo, že se jí nesmíte ani dotknout.
„Jak jí je ?“ položí tu nejabsurdnější otázku, který ji mohla napadnout. Pak mi dojde, že to ona jí našla a pravděpodobně i zachránila život.
„Myslím, že má teplotu. Musí jí to neuvěřitelně bolet.“
Při slově bolet se mi zlomí hlas. Prudce vstanu a otočím se zády k Tris. Nechci znovu brečet.
„ Shaunna se na ní podívá. A k tomu, co se jí stalo, nebyla to tvoje chyba. Ty chlapi možná jdou po tobě, ale ne tvojí vinou. A vůbec, na emocionální prožitky budeš mít dost času. Teď si jdeme pokecat s Igorem.“
„Ty ho znáš ?“ Nedivil bych se.
Vrhne na mě pohled typu: provedeme nějakou lumpárnu, a řekne:
„Ne, ale nějak mu říkat musíme. Jméno nám stejně neřekne, divila bych se, kdyby vůbec nějaký měl. A Igor k němu sedí.“
Mrkne na mě a zmizí v chodbě. Trvá mi, než mi dojde, že mám jít za ní.
Zamířím dolů do sklepa, kde se oba nachází. Igor je jednou rukou připoutaný k tyči, druhou má volnou. Má zavázané oči. Tris ke mně přistoupí a pošeptá:
„Upozorňuju tě, že moje výslechy nejsou nějaká kriminálka Miami. Dostanu z něj odpovědi stůj co stůj“ podívá se na mě tázavým výrazem. S odpovědí neváhám.
„Ten chlap se pravděpodobně osobně podílel na vraždě mých rodičů. Je mi jedno, co s ním bude, když ho budu moct nakonec zabít.“
Kývne a potichu ho obejde. Vytáhne injekci, suverénně mu ji bodne do krku a strhne pásku z očí.
„Takže Igore. Mimochodem, nediv se, že Ti tak říkáme, ale špekoun už všechny omrzel. To, co jsem ti právě aplikovala, je takové sérum. Trochu tě to zklidní, bolest to ale nijak nezmírní, právě naopak. Zajímají nás tři věci. Za prvé, jak jste věděli o tom, že jsme šli vyzvednout ten balík. Za druhé, odkud jste věděli, že jsme jeli k Tobiasovi domů. A za třetí, jak toho kluka znáš ?“
Nevím, jak si to představuje, ale Igor nevypadá moc sdílně. Tris jako by mi četla myšlenky.
„Víš co, zahrajeme si takovou hru. Pravidla jsou jednoduchá, odpovědět po pravdě na každou mou, nebo Tobiasovu otázku. Trest za každou nezodpovězenou, nebo špatně zodpovězenou otázku ?“, usměje se a vytáhla štípačky, „Jeden prst pryč.“
Narovná se a nasadí neprostupnou masku.
„Takže první otázka. Od koho jste věděli, že jsme jeli na Trosky ?“
Igor na ni jen kouká s pobaveným výrazem. Nevypadá, že by ni něco prozradil.
ČTEŠ
Love or Die
ActionTris a Eric jsou nerozlučná dvojka, vedoucí místní gang nazývaný Smečka. Co se stane, když se jim ale do jednoho z největšího kšeftu století připlete dvojice Chris a Čtyřka, studenti anglické literatury, kteří zbraně a drogy viděly maximálně na goog...
