Love or Die

Kapitola 13 - Kohoutí zápasy

Dám Tobiasovi zbraň a sleduju, jak se vrací zpět k Igorovi.

„Můžeš za smrt desítek lidí. Jak s tím dokážeš žít ?“

„Naučil jsem se žít s krví na mých rukách. Otázka zní, jestli to zvládneš taky.“

Viditelně při té větě znejistí, ale to trvá jen chvilku. Natáhne ruku, ve které má zbraň a vystřelí. Vyběhne z místnosti a vrazí mi zbraň do rukou. Páni, vážně jsem nemyslela, že to zvládne.

Měla bych začít s úklidem, dokud není tělo moc ztuhlé. Odtáhnu ho proto do vedlejší místnosti a začnu s kompletním odstraněním všech důkazů. Když skončím, vezmu jeho věci a spálím je v ohništi za chatou. Pomalu jdu zpátky dovnitř a když spatřím scénu, která se zde právě odehrává, zůstanu jen stát ve dveřích s užaslým výrazem.

Eric má na zádech Petera a Tobias zase Uriaha. Hrají kohoutí zápasy, smějí se jako blbečkové a hlasitě pokřikují. Shaunna s Lynn dělají každému „týmu“ osobní roztleskávačku a smějí se jako šílené.

„Sundej ho Uriahu !“ řve Tobias.

„Jdi do něj, držim tě !“ oponuje Eric.

Na to se obě dvojice rozběhnou a srazí se uprostřed místnosti. Výsledek vypadá asi tak, že Uriah a Tobias se válí na zemi a Eric s Peterem vítězoslavně pokřikují.

„Tak koukám, že se skvěle bavíte“ pronesu vesele a povzbudivě.

Všichni v místnosti se na mě podívají a obličeje se jim ještě víc rozzáří.

„Tris, čekali jsme na tebe. Tobias objevil tvojí tequillu, nevadí ?“ pronese opile Lynn. Takhle přátelská je jen, když je na mol.

„Nebude mi to vadit, když mi dáte taky loknout.“

Vlastně by mi to vadilo, nevidět ho ale v tom stavu, v jakém opouštěl sklep.

Za pár sekund už je u mě Tobias s tequillou v ruce a rozzářeným obličejem.

Je zajímavé ho pozorovat. Má stejné rysy, jako kluk, který mě překvapil na Troskách, který chtěl zmlátit ruskou gorilu, nebo který proseděl půl dne u postele své přítelkyně, ale ten to teď určitě není.

Je uvolněný, vypadá šťastný.

Se smíchem si od něj lahev vezmu, posadím se gauč a hlasitě prohlásím.

„Na to, ať tuhle válku gangů všichni přežijeme ve zdraví“ a pořádně se napiju.

Ráno se probouzím v našem pokoji vedle Erica, s příšernou kocovinou. Vůbec se mi nechce vstávat, ale když zjistím, že je 14:30, rozhodnu se přeci jen vylézt z postele a udělat snídani.

Nejdřív vlezu do koupelny, dám si rychlou sprchu, namaluju se a vlasy stáhnu do vysokého culíku. V pokoji z komody potichu vytáhnu černé legíny a modré tílko s velkým výstřihem na zádech. To doladím černými balerínami.

Jdu chodbou do kuchyně, kde mě stihne překvapit někdo jiný. Christina stojí u sporáku a smaží palačinky. Za ní na lince leží už pěkná hromada na talíři, vedle stojí skleněná konvice s pomerančovým džusem.