Love or Die

Kapitola 15 - Ruské oči

V ulicích Bristolu panuje ohlušující ticho. Po tom, co nám Eric vylíčil svůj plán, jsme začali shromažďovat informace. Víme, že Jonson posílil obranu na maximum a všude po městě rozestavěl svoje hlídky, takže nepochybně ví, že tu jsme.

Co netuší, je, že to přesně je náš plán.

Sedím s Peterem v autě, oba mlčíme. Stojíme v zapadlé uličce, ze které máme skvělý výhled na náměstí před námi. Sice to nejsme my, co nasazují krk, ale oba nás zneklidňuje ten klid.

Po náměstí před námi se zjeví postava v kapuci. Na chvilku se zastaví a obezřetně rozhlédne kolem sebe. Potom opatrně ukáže zdvižený palec a zmizí za rohem.

„Jdeme" zavelím.

Vystoupíme z auta a přikrčíme se. Hned za první postavou se ženou další dvě. Počkáme pár sekund, pak vyběhneme za nimi. Přeběhneme náměstí, a zahneme za roh právě ve chvíli, kdy obě postavy napadnou tu první. Ta kolem sebe kope, ale útočníci mají přesilu.

Popadnu jednoho za ruku a zkroutím mu ji za zády. Útočník zařve a zahájí protiútok. Ožene se volnou rukou a zasadí mi ránu do břicha. Do těla mi vystřelí bolest, ale nepolevuji ve stisku a rukou škubnu. Rameno nepříjemně křupne a muž se zhroutí v bolestech k zemi. Pro jistotu ho ještě pořádně nakopnu do břicha.

Prohlédnu si své dílo. Myslím, že má zlomené rameno. Peter právě svému protivníkovi zasadil takovou ránu do obličeje, až ho to omráčilo.

„V pohodě?" zeptá se.

„A ty?" řeknu místo odpovědi.

„Myslím, že mi zlomil nehet," pronese vážně a začne se zabývat svými nehty.

Usměju se a dám mu pěstí do ramene. Z poza rohu vyjde Tobias. Má natržený ret a rýsuje se mu modřina na bradě, jinak vypadá v pořádku.

Podívá se na dva muže ležící na zemi a hvízdne.

„Paráda. Jste vážně dobří," pronese obdivně.

„Byla to brnkačka, jako prát se s babčou. Jen jsem čekal, kdy vytáhnou jehlice."

Pomalu se k nám blíží dodávka, až zastaví přímo u nás. Ze dveří vyskočí Lynn s Christinou, která se okamžitě přiřítí k Tobiasovi. Lynn protočí oči a řekne:

„Poslouchat tuhle holku dýl jak pět minut je nemožný. Povídá úplně o všem a nezavřela pusu ani tehdy, kdy jsem jí vyhrožovala, že jí zastřelim."

„Že by neohrožená Lynn nezvládla malou lejstročumilku? Ta holka se mi zamlouvá," odpoví Peter.

Lynn na něj vrhne vražedný pohled.

„Víš co, radši nalož tyhle dva do auta, než se vážně naštvu."

Peter ještě chvilku něco remcá, přičemž naloží oba dva do auta.

Christina s Tobiasem naskočí a sednou si dozadu.

„Tak jdete nebo ne?" zavolá na nás Lynn zevnitř vozu.

„Jsme tady autem," zavolá na ní zpátky Peter, přičemž zakroutí očima.

„No jak chcete." Dveře se zavřou a dodávka zmizí za rohem.

Rozejdeme se k našemu autu. Žebra mě bolí při každém kroku. Budu mít jedno nebo dvě zlomené. Přejdeme náměstí a vkročíme do uličky, kde máme auto.

Odemknu dveře a nesedneme. Rozhodnu se nezapnout světla, aby nás někdo nesledoval. Nastartuji, ale nic se neděje. Krám starej!Nadávám si pro sebe. Nastartuju znova, ale zase nic.

„Půjdu se na to podívat," zašeptá Peter.

V tu chvíli se roztříští okýnko vedle mě a poslední co vidím, jsou chladné ruské oči.

Vím, že kapitola je o dost kratší, než na co jste zvyklí, ale chystám se příběh během tak šesti kapitol ukončit, takže se to budu snažit udělat co nejvíc napínavé.

Díky za vaši podporu a že si najdete čas si moje nápady přečíst.