Hluk věčného ticha

Prázdná kapsa

Někdy mám chuť sbalit věci
a odjet někam pryč
za to se nestřílí, nebo přeci?
Už nechci dál být dříč

Celý svůj život na jednom místě
práce a rutina přejedla se,
nyní na cestě, pomalu, jistě
vstříc krajům cizím a jejich kráse

Jen pár věcí nejnutnějších
na cestu dlouhou a báječnou
nechávám věcí již dřívějších
pojedu až na konečnou!

Kam až dojdu je mi fuk
chci jen pryč už být,
vidět sekvoj, dub i buk,
z vodopádu pít

Na delfína chci si sáhnout,
ochutnávat z jídel všech
pouštní karavanu táhnout
pandu nosit na zádech

Chci si vlastní hvězdu koupit,
létat s ptáky v oblacích
s piráty na mořích loupit,
slyšet každý lidský smích

Chci cítit vítr za zády
a zpívat písně cizí,
v noci slýchat cikády
a najít zlato ryzí

Chci mít mozoly na patách
a sněhuláky z písku,
chci ztrácet se v dětinských hrách
a vlastnit malou vísku

Chci poznat lidi - muže, ženy,
a dobrodružství zažít,
nořit se do bílé pěny
a na slunci se smažit

Chci procestovat jih i západ
a v mapě se ztratit
chci dostat fakt šílený nápad
peníze utratit

Chci stopnout náklaďák a smát se
dělat ze sebe blázna,
rozvádět se a brát se
a hledět do prázdna

Chci vylézt na nejvyšší horu
a křičet jen tak hurá
letět nahoru a dolů
vědět, jak chutná kůra

Chci najít místo, které znám
a domov mu říkat
chci pohoupat se sem a tam
a svěží vzduch dýchat

V batohu jen věcí pár
a v deníku jedna věta,
mám však nejcennější dar,
můžu vyrazit do světa